muzete mi nekdo prosim pomoci pochopit protence..??? retence chapúu, ale nejak se nemuzu pres ty protence dostat

YMLADRIS:
následuje čistě osobní postoj který nemá s mnoha texty co dělat a pletou se do něj i mnozí neexistencialističtí autoři
Ale ne... není to o tom překonat smrt (konec konců věřícíh existencialistů není málo). Jde o to pochopit a poznat dle možností vše, co k životu jedince patří. Smrt v tomto nestojí jinde nežli například naše tužby, špatné stránky či (když to zvulgarizuji) chrápání. Toto by se mělo dít bez ohledu na případnou hodnotovou nálepku kterou dané věci dáme. Tzn. zkoumat stejně pečlivě svou případnou nesobeckou dobrotivost (kdy ji provádíme, co nás k tomu vede, proč tak někdy činit přestaneme) jako možné tendence k agresivitě když jsme rozčilení.

Nikdo po člověku nechce aby např. překonával lenost, učil se vzdělaným být atd. - respektive rozhodně ne v první řadě - od toho jsou pak příslušné hodnotové žebříčky, které jsme přijali. Chce se aby pečlivě zkoumal a určil jak je líný, jak nevzdělaný co umí co ne, obecně tedy aby (vzhledem k sám sobě a tomu co vnímá jako okolí) určil a rozpoznal co je doopravdy zač - včetně jevů jako: "a tady si prostě možná jen něco namlouvám aby se mi líp žilo" popř. "tomuhle věřím, asi to nemám jak zdůvodnit, ale pokud bych tomu nevěřil, svět by nedával smysl a já smysl u světa potřebuju". Stejně tak se musí postavit k věcem se kterými je jako člověk spjat navenek. Tj. poctivě zhodnotit svá fyzická omezení a přednosti (zde je ta původně debatovaná smrt) - co z toho plyne a na čem se to zakládá. A následně to jak vnímá živé a neživé věci kolem sebe a vztahy mezi nimi.
Např. pokud mám nezvladatelnou tendenci udělat něco člověku, který týrá svého psa, musím ji znát, vědět z čeho (asi) plyne, proč to někomu odpustím a někomu ne, co mne vede k tomu se ovládnout atd.

Já nemám moc rád to slovo "autentický" - spíš se mi líbí "poctivý". Poctivý přístup sám k sobě je ona nutnost. Mám-li žít, měl bych žít doopravdy - do takové míry do jaké jsem schopen. A je jedno jestli to obnáší postavení vzducholodi nebo kavárenské povalování se od Nietzscheho k ničemu a od ničeho k Nietzschemu.

JACOB: tak zrovna u mne se nejakyho rozebirani minulosti z dnesnich ujetych pozic bat nemusis, spis me zajimali ty dalsi odpovedi, dekuju.

VIR_KENNY: tak jisty typ "nucene" introvertnosti, to jest neschopnosti ci nemoznosti vybijet afekty ven napriklad Nietzsche povazuje za vinika vzniku "duse" a pote i "spatneho svedomi".. ale jak rekla EVAD, nemyslim ze by to melo mit neco vice spolecneho. Ono konec koncu, ja si osobne nemyslim ze vubec jakekoliv "externi" chovani muze jakkoliv dokladat (!) autenticke nebo neautenticke byti, to jest, nezamenujme tady mravy, moralku, to jest, "co clovek dela", a ne/autenticke byti

No a odkaz na Heideggera a NSDAP nebo Sartrova (a Camusova) komunismu bych tady radeji nerozebiral .. ;) nechci sem tahat politiku, navic zrovna o Heideggerovi a nacismu bylo napsano uz tolik, ze snad uz neni ani co dodat. Jenom bych rekl, ze vsechny ciny by se mely chapat z dobove perspektivy, a ne z post-dobove

VIR_KENNY: diky za vycerpavajucu odpoved ;)

byt autenticky predsa neznamena uzavriet sa do seba, casto to moze dopadnut presne naopak.

EVAD: ale nekdy to tak trochu zni
viz. [ VIR_KENNY @ Filosofie existence - Existencialismus ]

VIR_KENNY: preco myslis?

podla mna to nema s introvertnostou mnoho spolocneho

JACOB: nicmene rekl bych pozor na jednu vec, to co tady pada jsou sice zajimave pohledy, ale nekdy to tak trochu zni jako revolucni prohlaseni o velebeni introvertnosti :) a introvertu samych, kteri pak vnitri svet prenaseji ven - tim ze sami zacnou se jinak chovat ci jednat (cimz se muzou dostat do konfliktu s onim okolim :) pricemz v mensi mire se tak deje u umelcu (basnici, poeti, maliri a spisovatele, filmari), ve vetsi u nejak politicky zasahlejch (Heidegger a jeho nehezky proslaveny clenstvi u NSDAP, u Sartra komunismem - byt u obou je dost sporny do jake vlastne miry tomu fakt verili a nakolik to chapali jen ve svych "modelech", protoze v mnohych ohledech ti lide pusobili jako odtrzeni od reality)

JACOB: no ale s predsudky a normama svyho okoli budes bojovat i v pripade kdyz budej pacifista, humanista nebo proste odmitnes nadavat na cikany.

(dobre, Cizinec je pripad extremni, ale..)

VIR_KENNY: nevim, kdyz si vezmu Camuse a jeho Cizince, tak mam skoro pocit, ze autenticke byti skoro vzdy smeruje ke konfliktu s okolim

JACOB: ale bez legrace - nemoc by to asi byla jen v pripade, kdyny nasledkem 'autenticke byti' bylo nejake patologicke projavovani se onë osobnosti na verejnosti - tedy mezi jinymi lidmi a nejak vyrazneto poskodilo schopnost komunikace s ostatnima..

no treba nacisti nebo bolsevici to povazuji za nemoc od zacatku a maji na to i lek

Jsem zvedavej, kdy se dostaneme k tomu, ze 'autenticke byti' je ve skutecnosti nejaka forma poruchy osobnosti :')

JACOB: dekuju, snad se mi jednou podari ze BUDU :)

GREATDRAKE: diky za dotaz. muj point je zrejme neco jako

- jo, existuje neco jako "autenticke prozivani", ale neda se o tom rict "je to tohle a tohle". je to za jakymkoliv uchopitelnym konceptem
- presto moje pysna lidska mysl porad prohledava ruzne systemy abych neprehledla, ze nekdo treba prisel na to, jak o tom neco kvalitniho = pro lidi tam jdouci uzitecneho rict.
Exitencialismus mne vzdycky nejak (malo uvedomele = nevim proc) pritahoval a kdyz je tu tento klub, je to prilezitost zjistit o tom neco vic. Moje inteligence je toho typu ze nejlepe (nejtvoriveji, nejdusledneji) pracuje v diskusi/dialogu
- to je tedy moje motivace proc neco delam v tomto klubu ;)


- pokud jsi se ptal na ten zanik vesmiru spis, tak jde o toto: pripada mi, ze pokud kdokoliv deklaruje nejakou "odpoved", je zajimave se ptat "jaky z toho ma prospech" (ze se priklonil zrovna k teto odpovedi). pokud odpoved existecialisty je neco jako "zit svuj zivot sam za sebe aby to uspokojovalo mne, byt originalnim jedincem" (ci co) a zaroven vim, ze klade duraz na uvedomeni si konecnosti, smrti, tak to muze byt proste snaha prekonat tu smrt. Zaniknu, ale predtim udelam (pokusim se) neco, co bude mit smysl. Takze ten zanik neni tak "strasny". Cili "snaha o autenticitu" = proste zivotni program, nekdo jiny zase ma karieru, deti, cokoliv.

Ano, neni nic spatneho mit takovou berlicku, pokud vime ze je to berlicka, supr.

jenom to tak zkoumam

ad stydet se za svuj idiolekt ;) zajimava moznost, ale asi ji nevyuziju. Ale mohli bychom probrat co existencialismus a stud. Rikaji k tomu neco? Mne je stud krajne nesympaticka forma energie a kdyz nejaky objevim zpravidla se ho snazim nejak zlikvidovat..

LOOK: asi zalezi s ktorou teoriou osobnosti si sa stotoznil. pre mna je ten tvoj popis dost cudzi.

myslim ale, ze sa da povedat, ze stavanie sa autentickym sa da prirovnat k Jungovej individuacii.

EVAD: mozna je mi to jasnejsi, zkusim prevypravet. pokud bychom uvazovali, ze psyche cloveka se sklada z vice podosobnosti (v jungianske terminologii komplexy), pak byt autenticky je ?stav mysli?, ktery respektuje vsechny tyto podosobnosti, je to neco jako stred mezi nimi (jung: bytostne ja). kazda sleduje sve zajmy, ale diplomaticke reseni je pro celek vzdy prinosnejsi nezli valka. pokud cloveka jedna, nebo nekolik, podosobnosti manipuluje do stavu, ktery je mimo tento stred, clovek neni autenticky. pricemz 'ono se' nebo 'ver.ananoym' (jak je aktualne chapu) je specialni a v dnesnim svete hodne zazrana zaminka k manipulaci. (znama hlaska 'co by tomu rekli lidi'. pokud je na vedome urovni, tam se s ni muzeme nejak vyporadat, ale ona pusobi i nevedome).