• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    LUCCHADětská kniha
    MEDOULKA
    MEDOULKA --- ---
    MAKU: pejsek a kocicka ji nejak matou, zda se - z vytirani podlahy byla docela spatna:D. Ferdu nemame, no vidis, takovej zaklad.. Povídejme si ani neznám, diky.
    MAKU
    MAKU --- ---
    MEDOULKA: co klasika - Povídání o pejskovi a kočičce od J. Čapka; náš tříleťák rád taky Ferdu Mravence a pak od J. Čapka ještě Povídejme si, děti. (Dášenka K. Čapka se u nás oproti tomu zatím nechytla).
    MEDOULKA
    MEDOULKA --- ---
    KEYA: prozkoumam, diky:)
    KEYA
    KEYA --- ---
    MEDOULKA: Mě se teď s dětmi moc líbilo toto: http://www.kosmas.cz/knihy/155551/pohadky-skritka-medovnicka/

    Je to docela zajímavé i se to hezky čte. Sedmiletá dcera si v tom už zase čte sama...
    MEDOULKA
    MEDOULKA --- ---
    pardon, odskočím od Nikla.. prosím doporučte kratší příběhy v duchu Martínkovy (Alenčiny) čítanky, kocoura modroočka.. každodenní, jednoduché, zvířata a děti, rodina.. díky (2r. posluchačka)
    SKOLD
    SKOLD --- ---
    Tak, nebuďme doslovní. Nějak mi v hlavě zůstal tenhle termín ze Západní literární vědy a kritiky (terminologicky zastaralé), no. Hlavně mi šlo o to, že je tady nějaká esteteická funkce, nějaký gesto atd., který nejsou jen pro intelektuály, ale maj nějakou platnost, kterou lze dejme tomu poučeným a pozorným čtením (a empatickým) zachytit.
    WITTGENSTEIN
    WITTGENSTEIN --- ---
    "Close reading kritika", pěkné.
    SKOLD
    SKOLD --- ---
    JOKERKA: [irony] Hele, ještě tomu příspěvku chybí ostentativně napsat něco o dialektickém materialismu a bude to kompletní.[/irony] Ale teď vážně - ono stigma strašáka intelektualismu, vidím, mezi humanitně vzdělanými vysokoškoláky ještě neodeznělo. To, že neumíš literárněkriticky/interpretačně pojmout literární dílo neznamená, že Ti beru subjektivní názor na Nikla. Na druhou stranu musím říct, že ten můj názor na Nikla je podloženej close reading kritikou, nikoli nějakým bezobsažným adorováním geniálního a nepochopenýho umělce (dekadentního formalisty!!!:))). Jestliže neumíš jakkoli uchopit věc, která je pro Tebe nepochopitelná (a že je to zrovna poezie je taky docela příznačný pro dnešní dženerejšn bohemistů, resp. lidí z peďáku), neříkej, že je to pouze záležitost "nějakých intelektuálů", tyvole. Chápu, že tu zjevnou (!) Niklovu fantazijní živelnost nepobíráš (taky neříkám, že je to masová záležitost), ale není důvod tady snižovat jeho kvalitu jen proto, že na Tvoje "vyjetý koleje dospěláckýho" myšlení to je moc neurovnaný. Pro dětskou (and/or dospěláckou) četbu to je adekvátní pro ty důvody, který jsem tady níže napsal. Biedermeierovský věci nechť jsou na pozdější věk, kterej jim bude tu mysl pěkně urovnávat.

    A, jo - ono stačí odpovědět, že diktuju vkus, on to je docela bezobsažnej argument, kterej moc krásně relativizuje poučený hodnocení na klasicistní dogma a nepoučenýho, rozervanýho (romantickýho) čtenáře za tu pravou hodnotu.
    JOKERKA
    JOKERKA --- ---
    SKOLD: Dobre priznavam, ze klisovite spojeni "deti to nezaujme" je prvni mantrou, ktera me pri zmineni Nikla napada. Je to stejne omleta mantra jako "nespoutana kreativita", ktera se s jeho jmenem casto spojuje. Nikl muze byt skvelym a vyjimecnym vytvarnikem, ale nikdo me nepresvedci, ze jeho knihy zboznuji vsechny deti, kterym se dostanou do ruky. Slepy adorovani Nikla jako genialni renesancni osobnosti je uplne mimo misu. Prijde mi, ze ten clovek dela "cosi" jen tak pro sebe a jacisi intelektualove mu to proste zerou, jak je "nespoutane kreativni", za coz ho ovenci mnoha cenami a tim vytvori aureolu "genialniho umelce", ktery je stravitelny jen pro vybranou kastu lidi, jenz ho uctivaji jako "nespoutane kreativniho cloveka s detskou dusi" nebo "velke male dite". Ti sami lidi maji take, mimo jine ,i patent na vkus. Je mozny a klidne si to priznam, ze muj negativni postoj k Niklovi castecne prameni z moji ciste osobni averze k poezii a z toho, ze ho do nas ve skole huste hustili. Vcetne jeho prapodivnych predstaveni... Ale prosta odpoved na otazku, zda mi pripadaji Niklovy knihy urcene detem je moje odpoved NE. Jsou to knihy, ktere si kupuji jen a jen dospeli "jakoze pro deti, hahaha uplne cejtim jak mnou prostupuje ta detska dusicka". Tot za me k Niklovi. Howg. :)
    FIFI
    FIFI --- ---
    KAIRRA: ty dalsi dily jeste nejsou. V knize Jak si postavit auto jsou uz ovsem zmineny.

    Pokud vim, autor na tech dalsich dilech zacina teprve pracovat.
    KAIRRA
    KAIRRA --- ---
    FIFI: nemůžu vůbec ty další díly dohledat :-( Zejména jak postavit dům by se u nás hodilo.
    FIFI
    FIFI --- ---
    MAARISTAAN:
    ZIVEL:
    BEBERA: muj temer 17lety potomek ji docetl pred 5 minutami a prisel se zeptat, jestli mame doma i ty dalsi dily (Postav si letadlo, motorku a dum) :-)
    BEBERA
    BEBERA --- ---
    MAARISTAAN: no ta je uzasna!!! Tu chci!!!!
    TIGRE
    TIGRE --- ---
    Ad Nikl - mě osobně baví moc, děti jsou na něj ještě malé, tak uvidíme, jak to budou vnímat oni :)
    TIGRE
    TIGRE --- ---
    MAARISTAAN: tohle vypadá krásně!
    KUBAN88
    KUBAN88 --- ---
    JOKERKA: Bud rada ze do tebe rvali Nikla a ne S.K.Neumanna :)))
    Me Nikl bavi... Coz se neda rici o me zene a predevsim detech...ale urcite bych ho neoznacil za nejaky intelektualni artefakt...
    SKOLD
    SKOLD --- ---
    JOKERKA: Můj názor na Nikla, kterej jsem vypracoval do předmětu Literatura pro děti a mládež, žejo:


    Petr Nikl – Přeshádky (Meander, 2010)

    Dlouhý bludek Nikloň

    Petr Nikl si již vydobyl jisté renomé výtvarníka, spisovatele, jako hudebník vydal dvě skvělá alba s uskupením Lakomé bárky a zaujal přední místo v soudobé živé a nesmírně kreativní knížce pro děti. Petr Nikl je také v dnešní době synonymem nespoutané tvořivosti a imaginativnosti, jež vyniká nejenom ve světě dětí, ale má úspěch také u „dospělých“ čtenářů. Proto jsou jeho knihy opatřeny velice nejistým popiskem „Pro děti i jejich rodiče“, který vychází z rozpolcenosti hodnotitelů a vůbec čtenářů – pro koho ta kniha vůbec je? Jistě, tato rozpolcenost je u knih Petra Nikla už všeobecně akceptovaná a nikdo se již nad touto skutečnosti nepozastavuje – proto se tímto „územ“ budu řídit. Zjednoduším si tím i situaci a nebudu opakovat mnohé, co již zaznělo, protože nová kniha Přeshádky je ve všem výše zmíněném pokračováním minulých Niklových knih pro děti. Samozřejmě se mírně proměnily ilustrace (jsou jaksi pevnější, geometrický tvar smyšlených měňavců je myslím trochu pravidelnější), ale zbytek knihy je stejně zmatený a neuspořádaný tak, jako Niklův úžasný svět imaginace. Směr mnohdy výborných a vtipných básnických textů (navíc opět s úžasnou „skládačkou“ oněch měňavců, která je také v mnohém podobná skládačce u Záhádek) je nestálý, jde odnikud nikam.
    A právě to je největším problémem Niklových knih pro děti – nespoutaná kreativita. Nebyla náhoda, že se u Záhádek ujal doslovu Ivan Wernisch, jenž je svou „blábolivou“ a na představivost nesmírně bohatou poezií blízký té Niklově. Mnohé Wernischovy básně jsou pohádkami pro dospělé, jsou plné snových výjevů a neologismů. Když pomineme autorský styl apod., tak jako největší rozdíl mezi tvorbou těchto autorů vidím právě uměřenost, resp. cit pro uspořádání. U Záhádek Niklovo dítě na konci knihy říká, že jej to už nebaví číst a kniha končí. Přeshádky snad již tuto dětskou situaci neakceptují a vrší na sebe jeden nonsensový text za druhým, a to navíc na dvakrát větším prostoru než v knize minulé. Jistě, chápu, že koleje dětského myšlení a četby ještě nejsou tak násilně narovnány jako koleje vyrobené zkušenostmi a přísně nabytou logikou staršího čtenáře a že mohou vést vlastně jakkoli a mohou mít jakýkoli tvar, ale přece jen se někdy materiál vyčerpá a dítě je demotivováno. Právě absence motivace pro děti (ale také pro rodiče) je největší chybou Přeshádek. Přes sto stran básní, které nejsou nikterak uspořádány – k neučtení! Uspořádání textů do cyklů, které by měly nějaké jednotící téma, by pomohlo nejen rodičům při četbě, ale hlavně dětem, které by lépe fantazijní svět vnímaly.
    Je mi jasné, že Niklova tvorba nemá ráda mantinely, jež by tvořily právě jakési uspořádané kapitoly, že je naopak založena na boření zažitých stereotypů a všedností světa dospělých, jak Nikl demonstruje v básni Strach: Bát se česat, / aby cosi neuteklo z ranních vší. / Bát se létat, / aby cosi nepřistálo ve verších. / Bát se štěkat, / aby kdosi nebyl lapen do klece. / Bát se nechat, / když se zachce unášet po řece. Nicméně si přece jen myslím, že by neuškodilo parcelovat knihu do jednotlivých tematických kapitol. Ve všem ostatním jsou Přeshádky Niklovým standardem – inspirativní četbou, jež umí rozvíjet fantazii čtenáře a hrát si s ním, a to obligátně bez věkového omezení.


    ____
    Ještě bych doplnil pro JOKERKU - nechápu tak úzkoprsý pohledy. Tenhle srandovní a poměrně klišé metakritický postoj a lá "to děti určitě nezaujme" mi vždy připomíná též vtipné skorokritiky Spáčilové, která vždy mluví prozměnu za diváky v kině, kterým se to jistě nebude líbit. Taky mi to trochu připomíná hyperkritický postoj rodičů k dialektům atd., jak už jsem se tady jednou zmínil - dítě by mělo dostat při růstu veškerej pozitivní potenciál, a to včetně takhle "crazy" textů, protože se jim bude jistě zvyšovat nejenom obligátně zmiňovaná slovní zásoba a jazyková hravost, ale větší sémiotické chápání.

    Tož tak. :)
    JOKERKA
    JOKERKA --- ---
    ZIVEL: Jsem zaujata, Nikla z duse nemam rada, nechapu jeho bizarni svety, kterejma "okouzluje" intelektualy a alternativce... Nechapu jak ho nekdo muze nazyvat zpevakem a hudebnikem...nenene... Ve skole do nas rvali Nikla jako ukazku "nadherne knihy pro deti". Nechapu proc. Z tech versu se mi dela blivno (oponenti muzou namitnout, ze nemam detskou dusi a vnimam to jinak, vzdyt ty verse jsou tak hraveeee), ilustrace samy o sobe dobry, ale nakolik to zaujme deti teda nevim, spis bych to videla jako doprovod k uplne jinymu kniznimu tematu... To jsem se zase rozcilila, to je hold moje skolni trauma... Nikl... :)
    ZIVEL
    ZIVEL --- ---
    Mimochodem, je všechno, co je označeno pohádka, určeno dětem? Připadají vám třeba knihy od Nikla jako knihy pro děti?
    ZIVEL
    ZIVEL --- ---
    MAARISTAAN: taky mě zaujalo, v přehledu na Kosmasu. Teď, když je tendence o technickém zázemí věcí vědět co nejmíň, tohle působí roztomile retroidně, jako ten typ publikací z 30. let Jak si sestavím radiový přijímač.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam