KAIRRA: slovo "holokaust" asi fakt nevysloví, ale k válce se dostat můžeš. Já si myslím, že jsou zkrátka otázky, na které dítě musí dozrát, aby to pobralo. A rozhodně si nemyslím, že když se to do dítěte nezačne rvát hned, jak začne umět číst, že se něco prošvihne.
FIFI: jenomže to je tak nějak přirozený způsob, tvůj syn se o to nějak zajímal. A přirozeným způsobem jste k tomu tématu došli. To beru. Já si nemyslím, že je nutné dítě za každou cenu od informací chránit. Ale stejně tak, jako si nemyslím, že je nutné dítěti hned, jakmile začne rozumět slovům, vysvětlovat, jak přišlo na svět, tak si myslím, že je čas i na další témata. Já myslím, že tohle pozná každá máma, kdy je její dítě zralý na to či ono téma.
ANNAWA: Mně máma vysvětlila to, na co jsem se ptala, když jsem se na to zeptala. Nemám pocit, že to, že mi neřekla některé věci sama od sebe, by mi uškodilo. Tak nějak normální proces. Ale ten sen, kdy jsem se probudila s pláčem a příšerným děsem, že jsem v koncentračním táboře, tak na to nezapomenu vždycky. O to bych klidně ráda přišla. Docela dlouho jsem se z toho nemohla vzpamatovat. Na tohle téma jsem zkrátka připravená nebyla, způsob, kterým mi bylo předloženo (ve škole) nebyl fakt dobrý.