• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    LUCCHADětská kniha
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    TANAIS: Tonda starší knihy i filmy má rád. Podle mě to bere děti pořád stejně, akorát jim to rodiče nepouštějí, takže ve školce pak děti znají zas ty nové a oni to pak chtějí taky.
    TANAIS
    TANAIS --- ---
    Jak vaše děti reagují na starší knihy? Rumcajs, Amálka, Dášenka a tak dál? Já mám tu zkušenost, že jsou to už "jiné" příběhy a že to děti moc dneska nebere.
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    GORMIE: no to už kupovat nebudu :-)
    GORMIE
    GORMIE --- ---
    Nedávno jsem taky narazil na pokračování broučků: Noví broučci, napsal Jan Maršíček.
    Ukázka:
    http://i58.tinypic.com/344zjo4.jpg
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    NIENNA: Je to horor, akorát mně to četli jinak a tím mě zmátli.
    GORMIE: Tondova oblíbená pasáž a jak maminka spadla ze stoličky....
    TANAIS
    TANAIS --- ---
    NIENNA: v pohodě, já si to nevzala osobně. Taky dělám s dětmi. Tohle je spíš akademická debata. Možná bychom spoustu konkrétních situací řešily podobně.
    GORMIE
    GORMIE --- ---
    NIENNA: Já jsem si to před časem ze zvědavosti procházel a je to horor. Viz třeba:
    A když jednou tatínek dlouho nešel ke snídani, šel se Brouček po něm do světničky podívat, a tu on ležel na postýlce, nožičky sepjaté a všecek ztuhlý.
    NIENNA
    NIENNA --- ---
    MARKYSHA: Díky.. :-)
    Broučky mám zařezené jako horor...ale myslím si,že taky zkreslená představa...
    LADY_MYSKA
    LADY_MYSKA --- ---
    O zivotnim cyklu je knizka Anna a Anicka, ale jeste jsem nemela cas prohlednout si ji v realu
    Anna a Anička - Martina Špinková | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví
    http://www.kosmas.cz/knihy/197063/anna-a-anicka/
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    MARKYSHA: Jinak v tom Jonáš a Mančí je ta smrt popsána moc hezky.
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    NIENNA: Já smrt Tondovi vysvětlovala na knížce Jonáš a Mančí http://www.klubknihomolu.cz/85790/pribeh-dvou-kocicich-sourozencu/ a na Broučcích, ale to lituju, že jsem četla, měla jsem to zidealizovaný z dětství, ale je to fakt síla. Celou knížka, jak mají být poslušní, vzít si koho nechtějí, všechno udělají a nakonec na konci stejně pochcípají i s dětmi s dovětkem" a je to tak dobře". A Tonda ještě chtěl číst pasáže o tom jak umřeli maminka a tatínek a jestli on umře a já a když jsem mu po pravdě odpověděla, tak hysterák, že prostě neumřeme a hotovo...asi jsem neudělala dobře a měla zvolit něco, jak navrhují zdola
    SHORMICHA
    SHORMICHA --- ---
    jinak z těch lehkovážných knížek můžu doporučit třeba Dušinka, víla věcí


    nebo se mi líbila knížka Vánoční přání od Hany Pinknerové s ilustracemi Andrey Tachezy, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. malinká knížečka, která popisuje čekání malé školačky na vánoce, zpracovává téma pocitu viny, přiznání a odpuštění a zaznamenává dětské rozhovory s Bohem


    a z těch starších věcí u nás hodně oblíbená Pampe a Šinka od Alžběty Skálové. krásné obrázky a roztomilé vyprávění o dvou skřítkomyšopotvůrkách bydlících v krabici s ponožkami na zašití. minimum textu


    dál teď naše děti čtou moje komiksy o samurajovi Myamoto Usagim :))
    je to asi 28 knih, černobílá kresba a jsou to zpracované samurajské legendy z japonského středověku. samozřejmě je tam spousta soubojů na život a na smrt, ale tou hlavní myšlenkou jsou podle mě univerzálně platné hodnoty jako úcta k rodičům, respekt k domovským pravidlům hostitele, loajalita vůči pánu (=zaměstnavateli), ochrana slabších... myslím, že za to jeho autor Stan Sakai dostal kdysi nějakou cenu udílenou rodiči
    více info zde http://www.crew.cz/textove-zajimavosti-detail.php?id=1
    SHORMICHA
    SHORMICHA --- ---
    NIENNA:Baobab to má v kategorii 4-7 let
    ještě existuje knížka Když dinosaurům někdo umře, obojí k dostání také v e-shopu Cesty domů http://eshop.cestadomu.cz/cs
    NIENNA
    NIENNA --- ---
    SHORMICHA: Pro jak staré dítě to je, nevíš?

    ANNAWA: Taky se o tom bavíme a řešíme, když na to dojde a ptá se... vysvětluju proč pláču, proč lidi pláčou apod.
    Spíš tam cítím své rezervy...vždycky se zarazím a napadne mě nějaká smyčka, jak se tomu vyhnout...a pak do toho říznu...Prostě jen chápu, že to téma je těžké...a spíš pro mluvčího než pro tazatele... :-)

    TANAIS: Něco, co jsem napsala vyznívá tak, že si myslím, že se tématu náboženství vyhýbáš? jestli jo, tak se omlouvám...
    Jen souhlasím s Kairrou - myslím si, že nulový pojem o základních otázkách u dětí cítím jako důsledek toho, že je s tím neseznámili jejich rodiče... Ovšem to nebylo nijak mířené na tebe... Jen dělám s dětmi. Hodně. A občas žasnu, o čem nemají tucha (nebo jsou totálně mimo).
    Já s tebou v zásadě nejsem v rozporu...asi v této diskusi s nikým... (což je možná divné....a třeba je to jen tím, že jsem pekelně unavená....ale momentálně tady s každým minimálně částečně souhlasím)
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    NIENNA:
    SHORMICHA: my jsme smrt probrali třeba i nad knihou Gaston, chlapeček, který se porad ptal. Ale i dříve, když byl Bartovi rok a půl, umřel můj táta, když mu byly tři, umřel náš dobrý kamarád a nadto B kmotr. Vzal to prirozene, což neznamená, že je mu to jedno. Je to smutný, ale když se to stalo, nedalo se před tím uhýbat, tedy my jsme na to ani nepomysleli, ale zase diky tomu vím, že děti zvládnou i těžká témata.
    SHORMICHA
    SHORMICHA --- ---
    NIENNA: o smrti pojednává knížka Návštěva malé smrti, kterou vydal Baobab. tu jsem ale ještě neměla v ruce, jen jsem ji viděla prodávat. zamýšlela jsem se nad ní v momentě, kdy nám začaly umírat prababičky a před nedávnem v souvislosti se smrtí našeho psa, kdy se vyrojila u dětí spousta otázek
    TANAIS
    TANAIS --- ---
    NIENNA: Já nevím, ale já se náboženství fakt v debatě s dítětem nevyhýbám (akorát teda ho fakt neřešíme denně, to nevím proč :-) To není o tom dítěti neříct, o co se zajímá nebo s čím přijde bezprostředně do styku.
    TANAIS
    TANAIS --- ---
    KAIRRA: slovo "holokaust" asi fakt nevysloví, ale k válce se dostat můžeš. Já si myslím, že jsou zkrátka otázky, na které dítě musí dozrát, aby to pobralo. A rozhodně si nemyslím, že když se to do dítěte nezačne rvát hned, jak začne umět číst, že se něco prošvihne.

    FIFI: jenomže to je tak nějak přirozený způsob, tvůj syn se o to nějak zajímal. A přirozeným způsobem jste k tomu tématu došli. To beru. Já si nemyslím, že je nutné dítě za každou cenu od informací chránit. Ale stejně tak, jako si nemyslím, že je nutné dítěti hned, jakmile začne rozumět slovům, vysvětlovat, jak přišlo na svět, tak si myslím, že je čas i na další témata. Já myslím, že tohle pozná každá máma, kdy je její dítě zralý na to či ono téma.

    ANNAWA: Mně máma vysvětlila to, na co jsem se ptala, když jsem se na to zeptala. Nemám pocit, že to, že mi neřekla některé věci sama od sebe, by mi uškodilo. Tak nějak normální proces. Ale ten sen, kdy jsem se probudila s pláčem a příšerným děsem, že jsem v koncentračním táboře, tak na to nezapomenu vždycky. O to bych klidně ráda přišla. Docela dlouho jsem se z toho nemohla vzpamatovat. Na tohle téma jsem zkrátka připravená nebyla, způsob, kterým mi bylo předloženo (ve škole) nebyl fakt dobrý.
    NIENNA
    NIENNA --- ---
    KAIRRA: Jak já jsem milovala babiččiny příběhy z války!!! Byly vtipné i smutné. Strašidelné. A hlavně OPRAVDOVÉ.

    Moc se mi jako malé líbila od Bořkovcové kniha: Zakázané holky. Taky k tématu nacismu. Mě to tehdy hodně oslovilo. Dalo mi to dětskou perspektivu a uplně jiný prožitek.

    Za mě - velké díky za tyhle knihy... co tu zazněly...

    A jen tak mimochodem - na náboženství narážím v diskusi s Lenkou každou chvilku... Má tři roky. Zítra. Nějak nechápu, že se tomu někdo dokáže vyhnout.. vzhledem k tomu, jak víra ovlivňuje lidi... a lidstvo... tj. naprosto souhlasím s KAIRRA....

    Co mě děsí je, že cítím, že podléhám tredům - "hlavně nemluvit o smrti a nezranit křehkou dětskou duši"... a vím, že to je o mě... Lenka v klidu dá, že liška sežere zajíce. Nemá s tím problém. To já... (a nemám ho s liškou a zajícem, ale s tím, co ona na to). Vrrr - pracuju na sobě... ale jde to ztuha...
    KAIRRA
    KAIRRA --- ---
    ANNAWA: já právě taky.. i za cenu občasných můr. Stejně se nakonec člověk nejvíc bojí neznámého a neuchopitelného. Takže např. nejstarší dcera hodně řeší téma války (průběžně od cca těch pěti) a nedávno ji hrozně překvapilo, že její prababička válku přežila.. měla takovou přestavu, ze že nepřežije nikdo. Což je zase strach podmíněný nedostatkem informací. Takže jsme si pak dlouze vyprávěly, jak který praprarodič prožil tu dobu, že zrovna téhle babičky se kromě potravinových lístků válka až tak moc nedotkla, zatímco druhá byla nuceně nasazená ve zbrojovce atd atd.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam