u nás ze starých (předrevolučních, některé tak staré nejsou knížek jsou zbožňované (od těch pro nejmenší až po školačku): Pískací kornoutek, Cvrček a mravenci, Knížky pro Lucinku, Lucie a zázraky, Zahrada, Maxipes Fík :), Dášeňka, Pohádky od Macourka, Mahulena krásná panna, Pejsek a kočička.
z těch co máme, ale nestkaly se s nadšením: Čtvrtek (asi dost díky mně, blbě se mi čte, je plnej regionálních výrazů co sama neznám a občas moc ideologickej) kromě Amálky, tu milujou jako poslech, různé kdysi populární sbírky slovanských a německých pohádek
ale jak jsem projela tu knihovnu, jak koukám že i z těch knížek po mě tam je těch českých klasik málo, zato se to hemží francouzskými a severskými autory.. třeba kdyby naši tu klasiku jeli víc, měla bych k tomu lepší vztah a děti pak taky