YMLADRIS: O tom zošklivení jsem přemýšlela dlouho a nakonec jsem dospěla k závěru, že se k tomu od začátku staví negativně, nezávisle na tom, jestli jsem ho nechala vícero měsíců být nebo jestli trvám na tom, aby denně přečetl jednu malou stránku a že mu tedy neošklivím něco, co by mohl mít jinak rád. Pro mě je čtení kritická dovednost a jak jsem u čehokoliv jiného benevolentní a nechávám ho, ať si to řídí sám, tady ho tou námahou při trénování provedu, protože čím dřív překoná tuhle fázi, tím dřív se dostane do fáze, kdy to čtení půjde lehce a bude z něj moct těžit při libovolném svém zájmu...

MAGGIE: Ben miluje Čtyřlístek. Ale sám ho číst nechce. A protože já ho k tomu postrkuju, čte už jen s babičkou, která předčítá bez protestů a komentářů.

MAGGIE: já už zkusila kde co. Doma čteme z Ferno Ohnivý drak, což je krátké dobrodružství malého kluka, který jde zachránit království, nezájem. Leží tu encyklopedické knížky o rybách a zvířatech, které ho dřív bavily, nezájem. Zkoušela jsem teda aspoň komiksy, nezájem. Čtu jim Warrena XIII, v podstatě taky nezájem...

A co treba zkusit nejaky jiný komiks? Treba Vlase a Bradu. Ja si říkám, jestli to nemůže byt jen tim, ze nechtějí číst prave tu věc, co se očekává, ze budou číst. Anebo jim to uz připadá zbytecne, neb čtení uz přece brali v prvni třídě a oni uz jsou druhaci? ;)

BEBERA: uff, to je asi néjaký syndrom druháků, u nás je to momentálně totéž v bledě modrém. A k tomu dneska paní učitelka na třídních schůzkách pravila, že čtení je bída a budou mít každý den úkol ze čteni a jeden jiný. Takže od šesti přemýšlím, jak to budu dělat, aby se každé odpoledne nezměnilo v peklo.

Před časem jsem tu lkala nad sousedky dcerou, která ve druhé třídě neměla vůbec zájem o čtení a brala to jako největší otravu. A je to tady. Syn je ve druhé třídě, čtu mu od malička, v knihovně jsme byli pečení vaření, knížkama byl obklopen a co? Nechce číst. Vůbec. Ani trochu. Ani ten Čtyřlístek si sám neotevře. Hádá se o každou větu, kterou má přečíst, co větu, o každé slovo. Nechápu to, mně se čtením otevřel úplně nový svět a tady je úplný nezájem. V podstatě už ani nechce čtené poslouchat. Když začnu číst mladšímu, po chvíli nenápadně přijde a tu půl hodinu, hodinu s námi leží a poslouchá. Ale jakmile navrhnu, že si budeme číst, křičí neeee a vymýšlí jiné věci, které by dělal raději...:(

MAGGIE: Já je nepotřebuju číst kvůli tipum na knížky, ale kvůli profesní úchylce, píšu disertaci o diskursech o literatuře pro děti a mládež a zajímal by mě právě víc ten neodbornej :)

JANISKA: já to tedy sleduji zejména tady (plus nominace na různé literární ceny) a zatím spokojenost ;) spíš nestíháme všechno přečíst, protože momentálně už podruhé za sebou čteme Warrena XIII. a vševidoucí oko, anžto je to u nás fakt šlágr roku

Máte nějakej oblíbenej blog nebo videoblog o knížkách pro děti?
Znám maristaana a knihydetem.cz, máte tip na něco dalšího? Včera jsem zkoušela googlit bez doporučení a vypadlo na mě bohužel pár trochu děsivých objevů :)

ANNAWA: obecně se píše, že je to pro děcka cca 8 až 12 let, ale předčítání šestiletýmu by mělo být ok

ANNAWA: já jsem to nečetla :) takže zodpovědně nepotvrdím. ale snad jo.

JANISKA: ja to jeste necetla, ale uvažuju o tom - pro jak stare deti to je?

Četli jste někdo (s dětmi či bez nich) Doktora Proktora?
Já mám přečtenej první a čtvrtej díl. Hodně mě nalákalo, že se o Nesbově stylu psaní pro děti mluví jako o podobnym stylu Dahlově, ale v důsledku jsem celkem zklamaná. První díl mi připadal jako fajn rozjezd, ale čtvrtej se mi už zdál spíš slabej (postavy tam najednou jednaj naprosto nelogicky vzhledem k tomu, jak jsou vylíčený v prvnim dílu, vypravěčovy vtípky mi připadaj čím dál vynucenější...). Má cenu číst ten druhej a třetí díl?