VOY: Mám kamaráda, který teď nalezl zvláštní zálibu v tom, že sdílí u sebe na facebooku seznamy slov, na které narazil se svými (gymnaziálními) studenty, a studenti jim neporozuměli. Jsou tam i třeba slova jako "rozpoložení", "srdnatý" apod.
Odhadnout pak, kterým slovům děti porozumí a kterým ne, musí být těžký a člověk aby to skoro dělal s otevřeným frekvenčním slovníkem/korpusem. Což by asi bylo záslužný, ale z toho, co vím o honorování redakční práce, to je utopie, pokud by si na to člověk rovnou nevzal grant.
Další věc je, že nevím, nakolik bral Petr Eliáš (kterého mám mimochodem za fantastického redaktora a jsem mu za veškerou jeho činnost v Albatrosu i mimo něj velmi vděčná) v potaz i autorova starší vydání - možná někde šel vstříc těm.
A jinak osobně souhlasím s Flaišmanem, že četba by v ideálním případě měla slovní zásobu (dětí i dospělých) rozšiřovat. Akorát jsou výzkumy, které ukazují, že dokud je učení/čtení trochu nad naše možnosti, může to být velmi stimulující, ale jakmile je hodně nad naše možnosti, tak ho vzdáváme. Najít tu hranici, kam až děti "vytáhnout", je fuška, no.