MARKYSHA: Přiznám se, že nevím, ALE pokud chceš něco nedogmatického, co mu dát číst ve třinácti (klidně selektivně) prostě současný český ekumenický překlad bible? Můžete zkusit na biblenet.cz (dala bych mu tam číst třeba Genesis, Exodus - to jsou v zásadě mytická vyprávění, ne náboženská agitka, pokud ji tam nechceš vidět - případně pak třeba i Marka, kdyby ho zajímal novozákonní Ježíšův příběh). Kdyby ho ten jazyk neodradil, můžete vzít tištěný "dospělý" překlad a jít primárně třeba po příbězích, které bude znát z běžného jazyka (ležet jako Lazar, Sodoma Gomora, stát jako solnej sloup...). On půvab bible (v těch příběhových částech, nemluvím třeba o knize Leviticus) spočívá v tom, že je dost lakonický a nabízí spoustu prostoru na domýšlení. Jakákoliv adaptace bible už většinou vyznění příběhů dost zužuje a někam směruje, typicky k určitým těm dogmatům.

Vopěnku taky vůbec nemusím, Olbracht je "starej", ale můžete taky zkusit.

No a pak mě napadá, jestli na to nejít z druhý strany. Číst (klidně spolu s ním) nějaký apokryf/text inspirovaný biblí a až přes ty aluze, biblické narážky se dostat k tomu, odkud vlastně pocházejí. Třináctiletej kluk by mohl být nadšenej z Pullmannovy trilogie Zlatý kompas například.
Pardon, možná jsem moc nepomohla.

MARKYSHA: Já vyrůstal na Olbrachtovi (volně ke stažení na mlp.cz), ale tam je koukám jen Starý zákon (opakovaně jsem nedočetl ani do půlky, jak mě to nudilo).
Vopěnka mi přijde dogmatický až hanba, takovým samolibě non-denominačním způsobem.

MARKYSHA: Já mám ještě malé dítě, ale kamarádi pořizovali tuhle knihu: https://www.cbdb.cz/kniha-221271-biblicke-pribehy-pro-neverici-deti

Albatros má do konce října slevu 20%.

Albatrosmedia.cz - knihy, internetové knihkupectví
https://www.albatrosmedia.cz/aktuality/albatros-slavi-75-let/

Poslouchám se synem na ČRo Hajaju/miniseriál Detektivové ze Zelňáku. Doporučila bych tak pro věk 5-8, pro mého devítiletého je to už na hraně a rozčiluje se, že jsou případy moc jednoduchý, ale je to takový milý a jako bonus lekce z hantecu ;)

GRETKA: Divoky svet zvirat je podle prostredi, ale jsou to spis infografiky/komiksy. Zvirata ze ZOO tam jsou. Sto stranek.

ANDREJKA: ja vim, ze to neni kniha a nyxi odpoved, ale samu me pobavila, tak se podelim - ukaz jim kokosy na snehu :)

ANDREJKA: Hm. Pořád mě nanapadlo nic, u čeho bych si řekla "To je ono".
Ale. Hypoteticky by mohl být ok (bohužel nepřeložený) David Litchfield: The bear and the piano. Ale můžeš na to mrknout, je to i namluvené na Youtube a tuším odjinud z NYxu, že vy jste multilingvní rodina, že (jen ty věky dětí neudržím :))?

Jinak tadyten narativ "něco těžkýho mi nejde, ale trénuju to tak dlouho, až mi to jde", je typickej pro jednu odnož mangy, takže se nabízí samozřejmě třeba i trochu míň typicky, ale víc populárně Pokémon. Ten je plnej mikropříběhů o neschopnejch trenérech a trenérkách, který se postupně učej, jak být víc trpěliví/napojení na své pokémony/silní etc. Moje nejmilejší manga tohohle žánru je Hikaru no go (o chlapci, kterej se snaží najít jedinej dokonalej tah v deskový hře go; to by bylo didakticky výborný, je tam ta postupnost progresu - i občasné úpadky formy - skvěle vidět), ale to taky bohužel není česky.

Pak mě ještě napadá (byť je to teda podobně jako Medvěd spíš pro o chlup menší děti) edice Malí lidé, velké sny. Dcerám se třeba moc líbil díl o Fridě Kahlo. V zásadě to je řada, kde víceméně pokaždé máš slavnou osobnost, která má od dětství nějaký talent/sen, a nakonec přes různé nepřízně osudu dosáhne v dané oblasti mistrovství.
Ale ještě popřemýšlím. Mně tenhle "growth mindset" připadá pro český knížky trochu atypickej, abych pravdu řekla.