GEEK: zcela jistě se dá logo dělat všemi možnými způsoby – močením do sněhu, čmáráním na papír, vystřihováním z papíru a stejně tak i skicováním v počítači.
Nicméně nemá-li člověk příliš zkušeností, má tužka + papír (já tedy preferuji tlustý fix a papír :)) jednu zásadní výhodu – materiál do značné míry omezuje tvarovou složitost a naopak podněcuje volné grafické asociace, takovéto „jentak čmárání“ (ne že by to nešlo i na počítači, ale opravdu málokdo je schopen si „jentakčmárat“ v lllustratoru – většina lidí jak má v ruce myš, dycky přemýšlí že „musí vzniknout logo“).
Počítač jakožto primární nástroj má svůj význam hlavně tehdy, jedná-li se o logo na budované např. na nějakém generativním principu, tedy obecně je-li jeho převažující hodnotou koncept, nilkoliv vlastní výtvarná podoba. Nicmémě jinak je počítač jen prodlouženou rukou s jednou výhodou, která se ale občas obrátí v nevýhodu – umí črtat dokonalé formy. A tak i logo, které by na papíře vypadalo dosti tragicky, může působit v počítači jako „dobré“, protože je jen jaksi čistě vyvedené. Ale to je jak když si na sebe Paroubek vezme svetřílk Lacoste :))
Na druhou stranu je pravdou, že některá loga, která jaksi „geniálně“ vypadají na papíře pak po zvektorizování nejsou nic moc, protože se ztratí ta „ruční estetika“.
Možná se ruka a papír zdá jako dinosauří, dávno překonaná technika. Ale tak nějak je na logu často poznat, že vzniká-li přímo v počítači, přičemž tvůrce nemá příliš zkušeností, chybí logu jakási řemeslná dotaženost, tvarová „finesa“. Což je i příklad Kuřimi níže. Proto se často doporučuje začínat rukou a tužkou/fixem. A doporučuji to i já. Nikoliv jako buzerační pedantství, ale jako dobře míněnou radu, která se mi zatím vdy osvědčila.
A možná jsem v tomto příliš konzervativní, ale i tak jsem přesvědčen, že pro grafický design je schopnost kresby stále elementární a nezbytnou dovedností. :)