Ještě mě k tomu hraní FIFY napadá jedna věc, když už to tu rozebíráme - dávno mi došlo (ale trvalo mi to), že tu hru, stejně jako každou jinou, dělají v první řadě hráči. Neexistuje hra, kterou by šlo hrát s debilem a užít si ji. A tak mi v jeden okamžik v hlavě naskočila myšlenka - začnu si vybírat s kým hraju. A od té chvíle se CELÁ hra úplně změnila a už roky nemám důvod to měnit. Uvědomil jsem si, že vůbec nepotřebuju hrát proti celýmu světu plnýmu Barcelón a Reálů a pachtit se k vítězství, že mě tahle masovost ve skutečnosti vůbec nebere. Že si to mnohem radši rozdám dvakrát v týdnu večer s kámošem Honzou, sem tam u toho pokecnem po Skypu, domluvíme se, jaký mančafty si vezmem, po špílu hodíme pár vět o tom, co jsme kdo zkoušel hrát, jak to fungovalo/nefungovalo, jaký akce se nám povedly, jakej prvek ovládání se kdo zrovna učíme, na co jsme přišli že zajímavě funguje, co se dařilo a co ne, pochválíme se navzájem a jdeme dát další mač. Nechováme se k sobě jako konkurenti, ale jako ti, kdo si chtěj hru maximálně užít a chápeme, že tím, že si navzájem předáváme zkušenosti pak bude i ten druhej hrát lepší, bohatší a hezčí fotbal. A takový večery jako s ním jinde nezažiju ani omylem.
Mimochodem - byl to právě on, kdo za mnou kdysi dávno v době, kdy FIFA teprv začínala jít svou jasnou cestou, přišel a řekl mi - ty jo, ona ta hra je super, jen ji musíš hrát jako fotbal. Přemýšlet fotbalově, nehrát honěnou na bránu. Hru musíš tvořit, nechat spoluhráče přijít, tak jako ve skutečnám fotbalu. Ono to v té hře je, ale když ji hraješ blbě, tak na to nikdy nepřijdeš. Přišel jsem pak domů a fakt. Úplně jsem změnil dosavadní myšlení a začal to hrát jako postupnou hru celého týmu na bránu. A nestačil se divit. Tahám hru do stran i dozadu, mančaft se krásně staví a útoky buduju, namísto že hledám co nejrychlejší cestu k bráně. Tím, že hraju na manuál, to je o to větší zábava, protože se musíš soustředit a máš z každé přihrávky a centru radost. Žiješ těma akcema, které vymýšlíš. To, že pak některá skončí gólem je už takovej bonus. Schválně zkouším různé týmy, různé taktiky, herní styly, rozestavení atd. A stojím si za tím, že to má FIFA parádně vymyšlené a promakané, stejně jako ovládání. Každej prvek zjistíš, že má smysl. Každej detail. Je to parádně vybalancovaný. Když skutečně chceš a nejseš zaslepenej potřebou "dát hlavně gól", vystzačíš si a nemáš šanci to všechno vstřebat. Jen třeba když se zaměříš na to, že si vytvoříš vlastní scénáře standardek - tím se dá bavit donekonečna a parádně to funguje, je to prostě krása. A kdo to dělá? Nepotkal jsem ještě nikoho, kdo by to skutečně používal. My to s kámošem používáme furt a je to neuvěřitelný. A takovejch věcí tam je tuna.
Pak zkusím jednou za čas online, a to je džungle. Samí automati, přesný přihrávky z první naslepo, nuda a zábava nula. A když dám druhej gól, borec se odpojí. New, to není špatnou hrou, ale tím davem. Tak jako v celým životě. Buď můžeš jít cestou kvality, anebo masovosti. Obojí nejde.