CHAJIM: mýlíš se. Zvláště pak v tomto případě. Pokud existuje nějaké odvětví, které je z valné částí státní, pak například v době krizové, kdy roztříštěný a konkurenční soukromý sektor zažívá nejkrušnější boje o přežití, monopolní státní firma přeživá bez větších zaškobrtnutí - obzvlášť, jedná-li se o firmu nabízející produkt, který nemá substitut (elektřina, vzdělání, medicína apod.) a zejména pak produkt, který nejenže nemá konkurenci domácí, ale ani zahraniční (což u výše zmíněných lokalizovaných služeb platí). Při poklesu poptávky dochází nutně ke krachu firem ve vysokokonkurenčním prostředí. Výpadek nabídky v důsledku krachu této firmy (nebo firem) může být vyšší, než kolik dokáží nahradit zbylé firmy na trhu. Globalizovaný trh však díru rychle nalezne a zboží dodá odjinud. Zákazník nic nepostřehne, HDP dané lokality však padá. Monopolní firma samozřejmě také může zkrachovat, vzhledem ke svému postavení však většinou nehospodaří na hranici udržitelnosti (ano, ČD mají sice praktický monopol ve vlakové dopravě, ale v konkurenci s ostatními druhy dopravy neobstojí) a doby krize snadněji přečkají. A tohle je jenom jeden z vícero důvodů, proč tvůj postřeh, že HDP ve státním sektoru roste rychleji než v soukromém, byl sice formálně správný, ale závěry z něho vyvozené, již v pořádku nejsou. Růst HDP ve státní sféře nemusí nutně souviset s vyšší produktivitou, jako spíše s 1) tendencí státní správy nekontrolovatelně bujet 2) se schopností státních a polostátních organizací lépe přečkávat výkyvy ekonomiky.
Nicméně, aby nedošlo k mýlce, já v žádném případě nejsem zastáncem toho, že by státní zaměstnanci byli nemakačenkové nebo paraziti. Pracuji v soukromé firmě a lidi, nemají-li nad sebou bič, jsou jednoduše všude stejní.