GRETKA: A daří se sliby dodržet? :)

LALINA: Vlastně bych, když nad tím uvažuju, taky neřekla, že je to fixní...naopak, je to dynamické jako život celý :)

LALINA: ten posledni odstavec. Vnimam to podobne, je to rozumny postoj, ktery cloveka nekrecuje:-) a pritom poskytuje prostor pro Tao:-)

NATASHA: jo, to souhlasi...sled okamziku, kdy citis blizkost a sounalezitost s onim clovekem/pritelem je proste dlouhej a vazba mezi vami je silna a intenzivni..trva roky...proc ne?

LALINA: ad pratelstvi jako fixni stav neexistuje...
To je zajímavý, já to takhle asi nevnímám, protože tam, kde je míra vzájemného přijetí velká a stejně tak i důvěra, vlastně není důvod, aby přátelství skončilo. Jistě, může se zintenzivnit a nebo naopak stát méně intenzivním (rodinné situace, stěhování, kariéra...), ale ta báze podle mě zůstává - pokud se o ni člověk stará.

NATASHA: drive pro me pojmy jako cest, pratelstvi, fer play a takova ta samozrejma mezilidska etika mely obrovskej vyznam, da se rict, ze zasadni. Az premrstenej, jak se zda.
Mela jsem v tom smeru velmi vysoky naroky jak na sebe, tak na druhe a delalo mi potize z tech naroku slevovat. Vlastne mi to cele zpusobovalo daleko vic potizi a problemu, nez nejakej uzitek, coz ukazuje nejen na to, ze napln techto pojmu jde celkove mezi lidmi do hajzlu, ale i na to, ze jsem ty veci prepinala prilis do extremu asi.
Teprve uplne nedavno me moji blizci (a taky muj zdravotni stav) postupne dovedli k poznani, ze jsem extremista a staromodni puritanka a druhohorni jester (cili klaun:-]]]] a ze je potreba najit nejakou stredni cestu.

Pratelstvi? Pro me osobne pratelstvi jako fixni stav neexistuje; existujou jenom okamzite momentalni pocity blizkosti, spriznenosti a porozumeni, ktere se meni casem, prostorem a tim, jak se meni lidi... je to jako vlny na vode... proudeni a plynuti....nekdy nahore a nekdy dole, jednou bliz a pak zase dal... nekdy ta blizkost trva tejden, nekdy mnoho let...

NATASHA: Sliby a přísahy byly dost časté v době mého dětství až dospívání a jejich obsah býval směšný a jak ty trefně říkáš často nakonec porušený tím, kdo po tobě ten slib/přísahu chtěl. Možná i kvůli tomu, pak člověk tak nějak zahořkl a raději to řeší jinak.

I když je pravdou, že jsem vlastně poměrně nedávno zrovna jeden slib dávala.

Řekla bych, že nejlepší by bylo s ebez přísah i slibů obejít. Prostě mít takové přátele, že toho není třeba. Důvěřovat své intuici, která nám napovídá, jak mnoho komu svěřit a kdo je dobrým přítelem.

Také nemohu říci, že bych byla zklamaná.

SHEEN:
Pro mě je to vážná věc, taky...mám hodně silně zakotveno (nějak, ani nevím jak), že to se prostě porušit nesmí.
Několikrát jsem v životě slíbila, že budu o něčem mlčet, slíbila tak vážně, že to asi přísaha byla, i když jsem neřekla "Tak přísahám." Ty sliby dodnes držím...a dokonce jsem se několikrát stala svědkem toho, že ten, kdo mě o slib požádal, pak sám tu věc zveřejnil... To je divný pocit.
Sama jsem ještě po nikom tak vážný slib nežádala, asi nebyl důvod...Maximálně říkám, že "by bylo lépe o něčem (obvykle zatím) nemluvit", ale to je doporučení, ne požadavek.
Spíš, řekla bych, doufám v určitou...diskrétnost, čestné jednání apod. A dobrá věc: Nejsem vždy zklamaná :)

NATASHA: Chápu, jak to myslíš. ... Když nad tím tak přemýšlím, tak přísahu asi dávám nerada, tak nějak mám vnitřní pocit, že bych to pak třeba nějak i nevědomky mohl aporušit nebo by se mohlo ukázat, že to byla přísaha z neznalosti věci. ... Hmm, nezní to moc dobře, co?

SHEEN: To ano, román je samozřejmě spíš zdroj pro úvahy a ne důkaz, ale jde mi vlastně o...přísahu jako koncept.

NATASHA: To máš možná pravdu, ta definitivnost v ni je. Navic, ja ani nedavam moc sliby. Ty pracovni se mi vetsinou vymsti a ty jine tak nejak nepotrebuji davat beru to jako samozrejme.

I kdyz v romanech taky nemusi byt pravda. :-)

SHEEN: To je právě ono, to mě zajímá.
Dříve byla přísaha častá, byl to způsob, jak zpečetit slib.
A nebo možná si to jen myslím, protože se to píše v románech :)
Každopádně je to zajímavé a ráda bych věděla, zda si přísahu dnes nahrazujeme slibem, zda ji vůbec vidíme jako něco, co má obsah, zda nás neděsí její definitivnost (pokud ji jako definitivní vnímáme)...

NATASHA: Ja mam trochu problem s tim, co znamena zradit. ... Hmmm, normalne moc neprisaham, nikdo to nechce a ani ja to nevyzaduji od druhych. Druhym vkladam do rukou duveru a oni tak cini se mnou.

NATASHA: Tohle jsou husty otazky :)

Ja mam pocit ze to spis delam. Neslibuju, neprisaham ale beru to spis zeby to mela byt samozrejmost. Jenze jak je videt i na mem prikladu, selhat muze kazdy.

Neni treba zajimave si ohledne techto otazek popovidat o tom selhavani a o nejakem zpusobu jak to napravit?

NATASHA: Ja je taky dam doporadku. Ja vim, ze musim. Kez bych to uz mel za sebou, mel bych lepsi spani.

Mimochodem, z toho mě napadlo:
Přísahali jste někdy, že něco/někoho nezradíte?
Přísaháte věrnost, přísaháte, že zachováte tajemství?
Jaká je hodnota přísahy?

SETEC:
Není důvod, abys cokoliv schytával. Svoje závazky vyrovnat musíš, ale o tom tu není třeba diskutovat.

Ja uz jsem Tanaelovi odpovedel v poste. pokud nekdo chce vedeet vic tak taky u me v poste. Ja sem nechodim na psychoterapii, ale diskutovat :) A pouzivat osobni poznamky v diskusi, to je nefer.

Chjo ted to schytam :)))

JOGIN:
Reality show bude jistě i dnes v hlavním vysílacím čase na všech možných kanálech.
Z tohoto klubu si ovšem kanál dělat nenechám.

Ne. Ne. Veřejně, veřejně :-) Nechci přijít o další díl...