LALINA: otevrena jako nebesa a vzdalena neklidu i rezignaci
Božský stav?

NATASHA: pusobi to na me strasne defetisticky....cekani na Godota....krystalizace....zkameneni... no co vlastne "čakať " ?

NATASHA: a tady naproti tomu jako spravnej protipol Jogin se riti na atomovem bobku...utilka a unika mimo zdejsi kmitoprostor....

oboji je jekao unik, pokus o utek a unik...porazka, rezignace......?

Ne, nectu v tom svoje postoje... ja se ted naopak ocitam uprostred amplitudy...ve svete jemnych a hravych vykyvu....otevrena jako nebesa a vzdalena neklidu i rezignaci...

A všem přeju klidné svátky.
Moc nejíst a hodně koukat.

JOGIN: Pošli pohled!
Nebo reportáž.

Překonal jsem Schwarzův poloměr a nenávratně mizím v singularitě...

JOGIN: Ty se svou cestou řítíš na atomovém bobu, co :)

Tak ještě jedna pěkná citace, kterou jsem našla včera.
Myslím, že se hodí...do zimního ticha.

Nám smrteľníkom

Les - ten starý kožuch -
sa otriasol naposledy.

Skuvíňa v ňom nahý čarodej,
ktorý zaklínadlami mení pohyb
na
čakanie.

Ako by inak bolo možné
byť tak pokojný,
tak pokojne čakať?


Autor: ID Pepo, literární server Literra.cz

I rady jsou na hovno :-) Aspoň teda pro mě.

To je vlastně hezké téma, co Lalína tak šikovně otevřela - a skoro i uzavřela - svou citací.
Člověk se toho dočte mnoho o tom, jak a kam jít, čeho se varovat a co naopak vyhledávat, ale ve skutečnosti veškeré návody jsou jen návody a cesta je cesta :)
Tedy, naše osobní šutýrky, prach a taky květiny a ptáky podél cesty nám nikdo předpovědět ani poradit nemůže...a ani puchýře nám návody nevyléčí.
Je tedy dobře si číst návody a moudré perly - a pak si zase jít svou cestou :)

"Perlicky moudrosti" od Rudolfa Skarnitzla
UČITEL NANSEN

]ošu se zeptal učitele Nansena: "Co je pravá Cesta?"
Nansen odpověděl: "Cesta každého dne je pravou Cestou."
Jošu se zeptal: "Je možné se ji naučit?"
Nansen odpověděl: "Čím více studuješ, tím dál jsi od Cesty. "
Jošu se zeptal: "Nebudu-li se učit, jak bych ji mohl poznat?"
Nansen odpověděl: "Cesta nepatří k viditelným věcem ani k neviditelným, nepatří k věcem známým nebo neznámým.
Nehledej ji, neuč se ji, nejmenuj ji. Abys ji našel, otevři se jako obloha. "

456: nuze, nerekla bych vskutku, ze jestit tak prevelmi zbytecna:-)

LALINA: .... ukončuji shromáždění a nyní si všichni vyřízneme jazyk neboť je to zbytečná část těla rušící nás v našich meditacích" ... :-)

po mesici mlceni ;-)))):

Mistr Huang-po vstoupil do haly, kde bylo shromážděno mnoho mnichů, kteří očekávali jeho projev.
Mistr před ně předstoupil a prohlásil: "Není možné srovnávat znalost mnoha druhů vědomostí s úsilím o odpoutanost. To je nejlepší ze všech věcí. Nejsou různé druhy ducha, není žádné učení, které by bylo možné pojmout slovy. Ježto nezbývá nic, co by se ještě mělo říci, ukončuji shromáždění."

STEPNI_VLK: ano, tak:-))
nebyla to vyzva k polemice, jen mi vyletlo cosi zpod prstů - neco jako bezdecna musleeeenka:-)))

LALINA: inu což, asi jsem bral jako diskusní výzvu něco, co bylo spíše doplněním. :)

STEPNI_VLK: ovsem, vlku, ja jsem to postrehla:-)) vazne:-)))

LALINA: já nesrovnával kámen a člověka (chtěl jsem říci, že je těžší měnit tvar kamene než ho nechat tak jak je - a i to je těžší vlastně pouze co se vynaložené fyzické síly týče, tedy toliko jednoho aspektu z mnoha).. a navíc jsem mluvil o touze změnit ty druhé, ne sama sebe. ;)

STEPNI_VLK: vysochat dvacet soch z kamene muze bejt nepomerne snadnejsi, nez zmenit jedinou vec v sobe...

Už pouhým pozorováním prý dohází ke změně pozorovaného objektu, tedy je nemožné věci neměnit. To co je těžké, je změnit cokoli tak, aby úroveň té změny byla vyšší než před naším zásahem. Je třeba se hodně rozmyslet než do něčeho vletím. Na druhou stranu, kdo nic nedělá sice nic nezkazí, ale také nic nevytvoří. Já jsem pro uvážlivý postup v před. Někdy mi ale nedá do toho vletět po hlavě, ten pocit nutnosti je silnější než jakékoli úvahy o správnosti toho či onoho. (Není v tom co jsem teď zplodil rozpor?)

Když jsem se nad tím hlouběji zamyslela, tak je asi těžší nechávat "věcem" jejich tvar a přitom nalézat to krásno, které v nich je.