GRETKA: Mimo CR jsem zil a ziji dohromady ctyry roky :-). Ja asi totiz nejsem ani ten pozemstan. Ja jsem spis mimozemstan :-)

DAW: zkus se odstehovat a najednou pochopis, ze rad napises Cech ;) taky jsem strasne chtela byt obcankou nasi planety a aby prislo vic cizincu k nam, rozumnej do Cech, zit, ano zit, ne jen jako turisti. A pak jsem se prestehovala sotva 1000 km dal a tedy mam rada zdejsi ceske centrum.. a svoji malou enklavu, tu, kterou tvorim se svym milym.. najednou mi to doslo: i to, ze pochazim z Cech, ze mne dela tu kterou jsem.. a to je ta narodnost :) a to je ten pocit.. protoze vidim, ze jsem jina.
Sranda je, ze Frantici to nerozlisuji, kdyz mas obcanstvi tak mas nationalite.. proste existuje jedno slovo, ktere pro nas = Cechy ma dva vyznamy.. a popravde, kdyz nekdo chce byt rasista tak si duvod najde.. tudle ukazovali v TV vecernich zpravach, ze jednomu panovi dokonce napsali, jako duvod, ze ho nevemou, ze ma malo francouzsky jmeno :I :(
Takze v te realite co popisujes ziji a ty idee z ni mizi stejne tak rychle jako z komunismu... a kdyz chces tak ta jinakost muze krasne poslouzit, ale take muze byt velice naobtiz..

NATASHA: Jo. Tak to bych pro tebe mohl bejt pokusnym kralikem :-). Ja totiz absolutne zadnej zajem o ceskou kulturu nemam. To neznamena, ze bych nemel zajem o umeni, nebo o filosofii, vyssi hodnoty, to zase jo, ale nesnasim patriotismus. Do kolonky narodnost vyplnuju "pozemstan". Nelibi se mi, ze v Cechach ziji sami belosi, co se oblekaji, mluvi a premysli vsichni stejne, miluju, kdyz jsou vsechny rasy, narody a kultury promichany. A to bych treba videl jako takovej vrchol ty nasi evropsky kultury, ze jsme dosahli stadia, kdy nesmi byt nikdo rasove, genderove nebo jinak diskriminovan. Ze prestavame vychovavat svoje deti bitim, ale diskusi. Ze s nami prichazeji zit lide ze vsech koutu sveta a my jim poskytujeme prostor nejen v nasich samoobsluhach, ale i na universitach, knihkupectvich, galeriich... Ucime se od nich a oni od nas, protoze kazdy clovek, ktery tady zije ma pravo rikat co chce, vzdelavat se a hledat svoji vlastni seberealizaci...

to jo

SETEC: Tvoření samozřejmě. Ale to je jiná věc. Přijetí a porozumění minulosti neznamená ulpívání na ní.

NATASHA: A co tvoreni? nemusi jen vybyrat z toho co bylo, zejmena ty bys mela byt ta co tvori neco noveho vase kreativnosti ... :))

DAW: Můžeme si samozřejmě vybrat jeden rys kultury a pitvat ho.
Já vlastně nemám plán trasy, po které "bych vedla turisty".
Spíš jsem zaznamenala určitou slepotu vůči rámci, ze kterého vyrůstáme - ať už v architektuře, rodině, v osobním životě. A nebo ne slepotu, ale nezájem. A vlastně mě to dost udivuje, protože to není tak, že by se lidé nezajímali - ale nezajímají se o Evropu.

NATASHA: to je jen zacatek k tematu, vis ze veci resim hodne ze siroka ... :))
PARAZIT: No uprimne receno nekdo je obeti sveho prostredi a nekd nekde vyrusta a pak si hleda to svoje vlastni. I nabozenstvi musis nekdy prostudovat abys nakonec zjistil ze je to to tvoje nabozenstvi a n ebo ze budest treba radeji clen bratrstva kocici pracky. NEkteri lide bohuzel neprehlednou onen plot spolecenskych zvyku a nepochopi ze je to neco co by melo byt chapano ale ze se tim musi clovek ridit a) pokud to chce prijimat b) v ramci mravu aby s druhym vychazel.

CHapej v necem sice vyrustas, ale nikdo ti nebrani abys kouknul jak yijou jini a nerekl si tenhle zivot mi bude milejsi a tamhle to see mi libi a tak bych chtel jednou fungovat.

PARAZIT: Pro lidskou bytost je normální žít s rukama od krve, alespoň zvířecí. Je běžné a hlavně lidské, že když dojdou argumenty pokojné, sahá se po zbraních a je iluzorní věřit v to, že absence násilí je bytostnou potřebou. Je to touhla, která vzniká jako následek vystavení násilí, neexistuje an sich.

PARAZIT: To je dobře, nebyl to dotazník, spíš inspirovník :)
Ale napsal jsi to hezky, zejména: Generacím přikládáme velký význam, neboť sebeurčení může probíhat jen v rámci opozice vůči něčemu- starší generaci, rodičům, státu.. horší je to, jestli že se sebeurčuje vůči sami sobě... Vystihnuto, zejména paradox přerušení návaznosti, osobní egoismus.

PARAZIT: Ale jo. Aspon ve spolecenskych vedach to tak je. IMHO samozrejme :-)

DAW: Nestačí chtít hledat a pak skoumat, co jsem to našel?

NATASHA: Ja bych rek, ze se to porad staci k tomu co jsem rikal uz na zacatku. Ze v cloveku (lidech) vzdycky najdes to, co v nich hledas. Myslim, ze se vsechno snazis moc zobecnovat, zkus spis vyjadrit konkretneji o co ti jde. Na jakou vyvojovou linii v kulture se chces zamerit, na jaky aspekt spolecenskeho souziti? Vono i staci rict, k cemu chces dojit a tu cestu k tomu si vzdycky pak uz najdes a zduvodnis v tech prvcich reality, ktery odpovidaji tomu, co chces videt ty.

NATASHA: Heej já si nemyslím, že všechno co jsem tam vyjádřil je zcela jasné, opravdivé, evidentní a jisté, ale některé věci, jako třeba zhoubný účiněk západního ,,pseudo" a ,,post" je podle mně evidentní. rozhodně jsem to nebral jako dotazník...
SETEC: Ale ta naše individualita z něčeho roste, nějaké kořeny má, něco, co je nám společného a vlastního.
GREATDRAKE:Myslím, že touha po míru, je třeba i touha žít ve štěstí jako přirozeném stavu pro bytost lidskou a žít bez krve na rukou. Nemyslíš, že je v tom i něco jiného než jen egoismus. A nějak vůbec se mi ten příklad nezdá. Touha po míru vlastně hlavně asi neni nějaké přesvědčení ani strach, ale touha, bytostná potřeba...

Jsme složití. Nikoli jako jednotlivci, ale v té nádherné evropské kosmopolitní míchanici. Jsme prorostlí odkazem antiky i středověku. Prošli jsme si nejhoršími válkami co za posledních 150 let byly.
Naše snaha po míru není jen touha mít svůj tlustý zadek v bezpečí, ale i zažrané přesvědčení, že sedět na louce a přemýšlet zda daktyl nebo trochej se prostě jindy nedá.
Chyběla mi naše kulturní tradice i v relativně kulturně blízkém USA.
Nebylo to nic velkého, jen tísíckrát nic. Žít jinde, než v Evropě by mne činilo velmi nešťastným.

SETEC: Sice to není k tématu, ale souhlasím :)

NATASHA: Vis jsme svobodni lidi, nemusime chodit do kostela anido mesity kdyz nechceme, ale kdyz chceme tak tam chodme. Nemusime drzet ramadan ani pust nebo uctit nekoho chlebem a soli kdyz nechceme ale kdyz chceme tak bysme to meli udelat Proste udelej si svuj zivot z toho co se ti libi.

Jsi individualita tak si zij zivot tak jak ho ches zit po svem a to je cele co bych k tomu v jednoduchosti rekl.

Vlastně jsem nepředpokládala, že moje otázky bude třeba (a už vůbec ne, že by bylo možno) tak jasně zodpovědět, PARAZITE :)
Ale pěkně a úhledně jsi to všechno odfajfkoval, jen co je pravda. Jen myslím, že ony ty odpovědi nejsou vždy tak jisté...a že ne vždy lze všechno globálně zabalit do myšlenky "Jsme naivní a účeloví" nebo do DAWova "Jsme tupé stádo".

Ono to jsme přece není tak globální a také kultura sama existuje v hlubším rámci než jen "stav roku 2006 v ČR ve velkých městech". A to je právě ten kontext..a do něho vhlédnout bychom měli zkoušet, hledat souvislosti, hledat možnosti...
Tak se mi zdá.

Já ta témata záměrně nevolím snadná, a tak ani odpovědět na ně by nemělo být snadné.
Čímž vás nepoučuju, ale spíš to zkouším nezavírat tak instantně. Jsou to Velká témata. Aspoň pro mě.

NATASHA: Imho je jedna odpoved na vsechny tyhle otazky. Delame to tak proto, ze tak se to ted dela. Takhle nam to ukazuji televize a casopisy. Delame to proto, ze se neptame sami sebe jak to chceme delat, ale proto ze prejimame nazory vetsiny a tu zase ridi masmedia. Proc nosime vsichni kalhoty a tricka?

NATASHA: Domy stavíme takové, protože se pomalu vytrácí pojem archytektura, což opět souvisí s době zmixování všeho a všude. Vnímání estetického oproti tomu pak ošklivého se bere z rozvinutí přirozeného lidského potenciálu vnímat krásno... Idéál je cíl. Jakého Boha pojmenováváme.. nekonečně dobrého, nekonečného, nepochopitelného. 4asu přikládáme stejný význam jako světu, ale nikdy si nepřiznáme (ne doopravdy!), že tu nejsme na věky, a tak jsou naše činy bez kořenů a váhy. Generacím přikládáme velký význam, neboť sebeurčení může probíhat jen v rámci opozice vůči něčemu- starší generaci, rodičům, státu.. horší je to, jestli že se sebeurčuje vůči sami sobě... Tradice znamená jistotu, ochranu před temnotou, v temnotě je nejistota- nejistota nás ohrožuje tak, že nevíme odkud by mohl přijít útok.. tápeme tam. A to všechno jsme, děláme a myslíme si, protože jsme naivní malí anemičtí tvorové- lidé.

Jen bych se ještě trochu vrátila do toho obecnějšího rámce.
Proč (třeba) stavíme domy takové, jaké stavíme, proč se strojíme nějak, přikládáme tomu význam...kde se bere vnímání estetického a ošklivého.
Co je ideál osobního vývoje a proč.
Jakého boha pojmenováváme a jak k němu obracíme duši (pokud).
Jaký význam přikládáme času - osobnímu času 1 života, epochám, generacím. Tíhneme k vývoji nebo k tradicionalismu, a proč?

Tady se dotýkáme té tradice nad-osobní, nad-národní. To jsou jistě otázky, z nichž každou lze strávit život.
Ale možná stačí ponejprv s ní strávit cestu tramvají :)