NATASHA: Heej já si nemyslím, že všechno co jsem tam vyjádřil je zcela jasné, opravdivé, evidentní a jisté, ale některé věci, jako třeba zhoubný účiněk západního ,,pseudo" a ,,post" je podle mně evidentní. rozhodně jsem to nebral jako dotazník...
SETEC: Ale ta naše individualita z něčeho roste, nějaké kořeny má, něco, co je nám společného a vlastního.
GREATDRAKE:Myslím, že touha po míru, je třeba i touha žít ve štěstí jako přirozeném stavu pro bytost lidskou a žít bez krve na rukou. Nemyslíš, že je v tom i něco jiného než jen egoismus. A nějak vůbec se mi ten příklad nezdá. Touha po míru vlastně hlavně asi neni nějaké přesvědčení ani strach, ale touha, bytostná potřeba...

Jsme složití. Nikoli jako jednotlivci, ale v té nádherné evropské kosmopolitní míchanici. Jsme prorostlí odkazem antiky i středověku. Prošli jsme si nejhoršími válkami co za posledních 150 let byly.
Naše snaha po míru není jen touha mít svůj tlustý zadek v bezpečí, ale i zažrané přesvědčení, že sedět na louce a přemýšlet zda daktyl nebo trochej se prostě jindy nedá.
Chyběla mi naše kulturní tradice i v relativně kulturně blízkém USA.
Nebylo to nic velkého, jen tísíckrát nic. Žít jinde, než v Evropě by mne činilo velmi nešťastným.

SETEC: Sice to není k tématu, ale souhlasím :)

NATASHA: Vis jsme svobodni lidi, nemusime chodit do kostela anido mesity kdyz nechceme, ale kdyz chceme tak tam chodme. Nemusime drzet ramadan ani pust nebo uctit nekoho chlebem a soli kdyz nechceme ale kdyz chceme tak bysme to meli udelat Proste udelej si svuj zivot z toho co se ti libi.

Jsi individualita tak si zij zivot tak jak ho ches zit po svem a to je cele co bych k tomu v jednoduchosti rekl.

Vlastně jsem nepředpokládala, že moje otázky bude třeba (a už vůbec ne, že by bylo možno) tak jasně zodpovědět, PARAZITE :)
Ale pěkně a úhledně jsi to všechno odfajfkoval, jen co je pravda. Jen myslím, že ony ty odpovědi nejsou vždy tak jisté...a že ne vždy lze všechno globálně zabalit do myšlenky "Jsme naivní a účeloví" nebo do DAWova "Jsme tupé stádo".

Ono to jsme přece není tak globální a také kultura sama existuje v hlubším rámci než jen "stav roku 2006 v ČR ve velkých městech". A to je právě ten kontext..a do něho vhlédnout bychom měli zkoušet, hledat souvislosti, hledat možnosti...
Tak se mi zdá.

Já ta témata záměrně nevolím snadná, a tak ani odpovědět na ně by nemělo být snadné.
Čímž vás nepoučuju, ale spíš to zkouším nezavírat tak instantně. Jsou to Velká témata. Aspoň pro mě.

NATASHA: Imho je jedna odpoved na vsechny tyhle otazky. Delame to tak proto, ze tak se to ted dela. Takhle nam to ukazuji televize a casopisy. Delame to proto, ze se neptame sami sebe jak to chceme delat, ale proto ze prejimame nazory vetsiny a tu zase ridi masmedia. Proc nosime vsichni kalhoty a tricka?

NATASHA: Domy stavíme takové, protože se pomalu vytrácí pojem archytektura, což opět souvisí s době zmixování všeho a všude. Vnímání estetického oproti tomu pak ošklivého se bere z rozvinutí přirozeného lidského potenciálu vnímat krásno... Idéál je cíl. Jakého Boha pojmenováváme.. nekonečně dobrého, nekonečného, nepochopitelného. 4asu přikládáme stejný význam jako světu, ale nikdy si nepřiznáme (ne doopravdy!), že tu nejsme na věky, a tak jsou naše činy bez kořenů a váhy. Generacím přikládáme velký význam, neboť sebeurčení může probíhat jen v rámci opozice vůči něčemu- starší generaci, rodičům, státu.. horší je to, jestli že se sebeurčuje vůči sami sobě... Tradice znamená jistotu, ochranu před temnotou, v temnotě je nejistota- nejistota nás ohrožuje tak, že nevíme odkud by mohl přijít útok.. tápeme tam. A to všechno jsme, děláme a myslíme si, protože jsme naivní malí anemičtí tvorové- lidé.

Jen bych se ještě trochu vrátila do toho obecnějšího rámce.
Proč (třeba) stavíme domy takové, jaké stavíme, proč se strojíme nějak, přikládáme tomu význam...kde se bere vnímání estetického a ošklivého.
Co je ideál osobního vývoje a proč.
Jakého boha pojmenováváme a jak k němu obracíme duši (pokud).
Jaký význam přikládáme času - osobnímu času 1 života, epochám, generacím. Tíhneme k vývoji nebo k tradicionalismu, a proč?

Tady se dotýkáme té tradice nad-osobní, nad-národní. To jsou jistě otázky, z nichž každou lze strávit život.
Ale možná stačí ponejprv s ní strávit cestu tramvají :)

DAW: To určitě ano.
Existuje názor, že morální jednání přichází s určitou vyspělostí společnosti - my jsme měli hodně práce hotovo, ale čtyřicetiletá pauza mnoho pokřivila a přerušila přirozenost vnímání některých hodnot.
Opět je nyní můžeme obnovovat - a zde má smysl aktivita jednotlivce, vliv "jednoho na jednoho", tedy osobní úsilí.

NATASHA: Tak to ja bych se asi zameril na Masaryka, Capka a tak. Obycejna lidska slusnost, cestnost, smysl pro spravedlnost. Cili mravnost v urcitem starem vyznamu slova, ktera tenkrat byla dost cenena a byla prave onou znamkou kulturnosti.

PARAZIT: Myslíš, že na vině je škola? Rodina? Masmédia?
Jak bys vlastně v lidech podporoval nebo jak bys jim chtěl ukázat, že to, z čeho pocházíme, za něco stojí a má smysl to (například) studovat?

DAW: To bych nesouhlasila, v někom jsem se nahledala inteligence...a nic :)

NATASHA: Jasne dyt jo.. Hele ja si predevsim myslim, ze v kazdym cloveku najdes to, co v nem hledas.

NATASHA: Hele to už jsem tady jednou řikal a setkalo se to s velkým odporem, že v základě naší kultury stojí především Křesťanství, samozřejmě jsou tu pak vlivy arabské a vlivy antické dost často do našeho světa přinesené Araby. Jinak myslím, že svou kulturní tradici celkem znám a dost mě irituje vidět, jak mizí. Fakt nemusim tu změť šířící se sem ze západu, tu šílenou americkou subkulturu, která tu slibně zapustila kořeny a pomohlo jí k tomu krásné komunity vytvořené podhoubí. Ty svítící monstra a tuny konzumu fakt s naší tradici nemaj moc společnýho.
DAW: Hm tak to radši ani neřikej, až moc lidí dneska to tak možná i intuitivně cítí, z čehož se můj žaludek dost bouří.

SETEC: Já jsem vořech všelijakej, jen Slovana aby v mé DNA pohledal :)

No ale to neznamená, že v sobě nemám vtištěnou Evropu.
Tradici rodiny, tradici společnosti, tradici náboženskou (i přes to, že je ČR údajně nejateističtější země z celé Evropy).
Čím jsem starší, tím v sobě víc nacházím rámce, z nichž lze libovolně vystoupit, ale které lze také přijmout, nejen a priori odmítat, což jsem činila v rané adolescenci, neboť se mi - DAW - taky zdálo, že jsme ušití z peněz a přetvářky :)

Já jsem to záměrně napsala hodně volně, protože mě zajímalo, k jakému druhu úvah to povede nejdřív.

NATASHA: COpak nevis jestli jsi japonka nebo arabka? Kdyz vzhledem k tvym vlaum havranim je to tezke :)

NATASHA: Fiha.. To je dost sirokej pojem, ale jak pises podivat se na to v tom kontextu jihoamericke a asijske kultury, tak bych rek, ze to nase dedictvi by se dalo zjednodusit na: Byznys :-(

V souvislosti s úvahami, kterými se v současné době zabývám, mě napadla následující otázka a pokládám ji tedy i vám: Myslíte si, že znáte svou (tedy evropskou) kulturní tradici?
Například je zajímavé se na to podívat v kontextu s velikou popularitou středo a jihoamerické a asijské kultury i duchovních učení.

DAW:Vidíš a to já jsem si řikal, jak to měli hezky udělaný řeci, když měli tři... jenom:)

GRETKA: No.. kdovi? Mozna, ze kdyby nemela ta psychiatricka nakonec i tu osobni zkusenost, tak by hledanim v teoriich a paradigmatech vubec k nicemu kloudnymu nedosla. Jenom by se nekonecne dlouho priblizovala...

PARAZIT: Jo, pripomels mi setkani s hinduistickym guruem, kterej nam krome spousty moudra taky vysvetloval, jak v indii maji asi sedm vyrazu pro lasku. Vyznamove rozlisuji mezi laskou partnerskou, laskou k bohu, laskou jako zivotnim principem a tak..