Co zůstane pod pokličkou a neodpšoukává průběžně, tak pak jednou exploduje. Denis Papin

SETEC: (Opožděná reakce) Co se týče onoho komunikování problému, ano, mám to také tak. Ovšem toto podstupuji s lidmi nejbližšími mému srdci a nevidím jediný důvod, proč bych se tím měl do hloubky zaobírat veřejně v tomto či kterémkoli jiném klubu. Notabene s někým, kdo je s lecčím hotový dříve, než o tom ví byť jen pouhý zlomek. Nemluvě o tom, že už jsem to (minimálně z velké části, pokud ne úplně) dávno odkomunikoval v realitě.

Mimochodem, ta má "invektiva", kterou zmiňuješ, nebyla - z mého úhlu pohledu - ani tak invektivou, jako spíše mým pohledem na tvé, řekněme zbytečné psychologizování. A už vůbec nebyla obranou před otevíráním věcí, které by snad měly raději zůstat "pod pokličkou", jak mi tu píšeš - byla obranou před otevíráním se ne(v)hodnému a to je, řekl bych, docela podstatný rozdíl. ;)

Oprava: I ty rusko :)

Já Nataša.

NATASHA: I ty ruse.

Někdo by třebas rovnou šel po IP adrese, vzal samopal a vystřílel celý bydlík. Velice individuální :)

JOGIN: Což je tvůj úhel pohledu, který ti pochopitelně nikdo nebere.. ;)

JOGIN: 4 dohody je zajimava kniha a myslim, ze je v ni hodne pravdy, zdanlive nepodstatne veci, ktere maji na cloveka opravdu velky dopad.

Na to jsem četl prima knihu Toltécké moudrosti 4 dohody... Jedna z pravd je, že se snažíme své myšlenky přisuzovat druhým a často se tak dostaneme do konfliktu, protože druhý vůbec nemusí uvažovat tak, jak uvažujeme my sami.

JOGIN: Ono je to tak, ze jsem chtel probrat nejake tema na ktere jsou nalepene emoce... ale ja to zkousel probrat bez emoci a ouha

Vůbec mi není jasné, že by SETEC řekl něco, co by STEPNI VLK muset takto prožívat. Velice individuální...

STEPNI_VLK: Ja beru v potaz to, ze o tom nechces komunikovat. Taky pro me byl citelny zasah prazdnoty, kdyz jsme se u stedrovecerni vecere misto v 6 schazeli ve 4 pokud se nam to vubec postestilo.
Chapu, ze je asi na miste se vic ptat nez delat svoje dedukce a zavery. Zamyslim se nad tim. To ponizovani jsme myslel na tvoje invektivy o spoluku domacich psychologu coz jsem vnimal jako tvoji obranu pred otevirnim veci z tveho . Ja jsem jen mel zajem bavit se na tohle tema protoze si myslim, ze je to citlive tema, ktere muze pomoci i jnym nez me samotnemu. Ted myslim obecne to jak se clovek vyrovnava s ranami osudu.
Ja treba osobne tim, ze mam prostor komunikovat, s nekym kdo mi da prostor smirit se s tou ztratou a prijmout ji. To ze jsem ji prijal citim tak ze odejde bolest a negativni emoce a ja citim otevrenost bavit se na to tema a byt pritom v pohode. Nekdo to resi tim, ze se uzavira a snazi se na to nemyslet, ale to treba v mem pripade vede k tomu ze se pak citove ztahuju ze zivota.

NATASHA: Díky za zastání. Ano, neomalenost, to je to pravé slovo pro SETECovo počínání. Jinak co se týče příčetnosti, tak po většinu času nemám problém.. Myslím, že to zatím zvládám docela dobře - i ve srovnání s jinými lidmi a jejich zkušeností s úmrtím někoho blízkého. A rozhodně to s sebou nenese to, že bych na mámu nemyslel nebo ten zážitek nějak vytěsňoval, jak se tu SETEC snažil absolutně nesmyslně dovozovat, spíše naopak.. Nejtěžší zkouška nás však nejspíš čeká až teď: pomalu se blíží první vánoční svátky bez maminky. A přestože už i ty poslední byly hodně smutné, teď to bude ještě horší.. Ale což, přežili jsme její první posmrtné narozeniny, přežijeme i tohle.

SETEC: Jedna věc je snažit se, druhá pak opravdu citlivě mluvit. Namísto toho, abys volil otázky tam, kde ti něco nebylo jasné, lepil jsi "díry" nesmyslným dovozováním.. a ještě mi pak psal cosi o tom, ať se ovládám a neponižuju.

NATASHA: Citlive mluvit to je pro me velka skola, ale ja se fakt snazim citlive mluvit. A sam jsem rekl take ze ma pravo rici nechci se o tom bavit.

Ale zejména v takových mezních tématech je přece potřeba mluvit citlivě, s rozmyslem...
Teorie, že problémovou hráz je třeba prorazit i silou, se asi nedá aplikovat plošně. A každý má navíc právo říct "nechci o tom mluvit".

NATASHA: Kdyz je malo informaci clovek muze dovozovat nesmyslne to je logicky s tim souhlasim, a vim, ze jsem na tenkem lede, oba vime, jak jsem se treba ja vyrovnaval s rozchodem se zenou, taky jsem byl totalne v prdeli vzdyt to sama vis. Proste jsem nastolil tema ve kterem je hodne emoci a ptal se jak se s tim vyrovnavate, vase pristupy a postupy a reseni. Mylsim, ze Related - sprizneni na ceste je audit ktery se prave na tohle tema velmi dobre hodi, protoze tady jsou lidi kteri se nad necim takovym dokazou zamyslet.

SETECI, dovozuješ nesmyslně na základě zcela nedostatečného množství informací. A navíc neomaleně - člověk, který někoho ztratil, je velmi citlivý, a nelze se mu takto nabourávat do světa.
STEPNÍ VLK je ovšem bolestně podrážděný...takže jeho reakce není zcela příčetná, a je to za daných okolností naprosto pochopitelné.

STEPNI_VLK: Jestli ti neco vadi, tak se aspon ovladej a neponizuj se. Ja to uvadel jen jako priklad. Stacilo rict nedokazu se o tom bavit. Ale na druhe srane "komunikace je rozpoustedlo problemu".

SETEC: Víš ty co, zapomeň na to. Nastínil jsem ti svůj postoj a ty tu na základě pár slov píšeš celé romány - kroužek domácí psychologie je jinde, brachu. A co se týče smrti mé mámy, o nic jsi nepřišel, protože jsem se o tom v RELATED nezmiňoval a opravdu nemám potřebu to s někým rozebírat právě na NYXu.
PS: Uč se dívat v reálu, na NYXu uvidíš tak leda hovno a i to ještě skrze svoje projekce.

STEPNI_VLK: Ze srdce ti reknu, ze nevim jestli slo o frazi, ale neni dulezite, jestli to byla fraze pro me. Je dulezite aby ty sis polozil otoazku jestli sam sobe nerikas frazi.

Jsem rad, ze jsem se tim prikladem trefil, vim, ze je to velmi bolestiva rana a proto, jsem ji jako priklad pouzil, ale nevztahuj to jako muj zamer na tvoji osobu, to ze te neco takoveho potkalo, se dozvidam az ted, kdyz jsi to napsal. Dluho jsem tu prispevky necetl a tak pokud jsi o tom tady hovoril, proteklo to bez meho vedomi.
Ale kdyz na tom ze jsem to napsal mam hledat neco pozitivniho, muze to byt treba to, ze se muzeme bavit o necem co je ti jako priklad realne, protze to prozivas na vlastni kuzi.

Vis, nevim jak se mam koukat na tebou uvedeny priklad pozitivniho. Chapu ze jsi na svoji ceste vyrovnavani se a mozna hledani novych stabilnich bodu, ktere jsi smrti matky ztratil.

Protoze z mojeho hlediska tvuj otec a vztahy v rodine mohly byt silnejsi a vroucnejsi jiz drive. Kdyby si o to drive stal a vybudoval sis je takove. Semknuti v zarmutku je podlemeho vec normalni, bezna a take casove pomijiva v momente kdyz se clovek se zarmutkem vyrovna vztahy se mohou postupne vratit do puvodnich koleji. Ale hlavne hovoril jsi o otci a pritom ti zemrela matka, ani slovo o tve bolesti nebo o tvem postoji k matce. Jedine co jsem cetl bylo abych "vazil slova". Jako bys byl vuci te ztrate naprosto apaticky a tvoji matku prestal videt. Jako by ve tvem zivote uz doopravdy nebyla, jako by se ztratila tvoje laska kterou jsi k ni kdy citil.

Jen rikam co vidim, nerikam pravdu, jen mluvim o svem vnimani. I ja mam svoji cestu na ktere se ucim divat.