Někdo přemýšlí o životě a smrti, někdo má sněhově jasno...
Náš černý pes, driblující je v bílém sněhu, to je ta pravá alegorie radosti. S tím se moje opatrné krůčky, vedené snahou nezmáčet si sukni, nemohou srovnat :)

Mimochodem, přemýšlím o tom a musím říci, že nazývat duši dušičkou se mi jaksi protiví. Nebo já aspoň dušičku nemám, zato duše mám tolik, že mi leze ušima :)

Zrovna včera o tom hovořil jeden psycholog, že mráz a sníh rozpouští deprese, tak si toho pocitu užijme :-)

Když se tak podívám na ten krásně napadaný bílí sníh, který je venku za oknem, tak se mi v dušičce zajiskří a rozjasní ...

jak jste na tom vy?

Z duvodu premysleni o zivote a smrti jsem opet narazil na klasika, a jelikoz mam za to, ze neskodi si to obcas znovu precist (pro nektere: proste si to precist cele), hazim sem:

Žít, nebo nežít - to je, oč tu běží:
zda je to ducha důstojnější snášet
střely a šípy rozkacené sudby,
či proti moři běd se chopit zbraně
a skoncovat je vzpourou. Zemřít - spát -
nic víc - a vědět, že tím spánkem skončí
to srdcebolení, ta sterá strast,
jež patří k tělu, to byla meta
žádoucí nade všechno. Zemřít - spát -
Spát! Snad i snít? Á, v tom je právě háček!
To, jaké sny by se nám mohly zdát
v tom spánku smrti, až se těla zbudem,
to, to nás zaráží. To je ten ohled,
jenž bídě s nouzí dává sto let žít.
Vždyť kdo by snášel bič a posměch doby,
sprostoty panstva, útlak samozvanců,
soužení lásky, nedobytnost práva,
svévoli úřadů a kopance,
jež od neschopných musí strpět schopný,
sám kdyby moh svůj propouštěcí list
si napsat třeba šídlem? Kdo by chroptě
se potil krví na galejích žití,
než jen, že strach z něčeho po smrti,
z těch krajů neobjevených, z nichž nikdo
se nevrací, nám ochromuje vůli
a dává snášet raděj zla, jež známe,
než prchnout k jiným, o nichž není zpráv?
Tak svědomí z nás ze všech dělá baby,
tak pomyšlením v nedokrevnou šeď
ruměná svěžest odhodlání chřadne
a podniky, jež mají spár a spád,
se pro ten ohled vychylují z dráhy
a tratí jméno skutku. Ale tiše!
Spanilá Ofelie! Vzpomeň, dívko,
v svých modlitbách mých hříchů všech.

SETEC: Já si vyhledám fyzickou knihu, což se mi asi nebude chtít přepisovat. Leda nějakou klíčovou pasáž, bude-li tam.

NATASHA: Kdyz to sem pak postnes tak to ocenim protoze cist capka je neco jineho nez nejakou jeho parafrazi ...

...že se nadře, se tím myslí.

Každopádně si díky tomu vyhledám onoho původního Čapka.

Co je to hmozdis? Jako ze si dela zle? :))

Ty se s tím ale hmoždíš :)

Hrozna.
Tak jsem si cetl i dalsi clanky toho autora, a zda se mi, ze je to uplne normalni internetovy frustrat, jako jsou lide na d-fens a podobnych mistech.
Automaticke nelibeni se zmenilo se v kvalifikovane nelibeni se.... abys nerekla :-)

Tak to je ouplná tragedie.

Dost to cely text poskozuje :-(

SNOP: On ten článek ovšem nepsal, pouze jej nalinkoval. Vztahuje se automatické nelíbení i na tento případ?

Clanek hezky, ale:
a) cetl jsem na toto tema tolik vice ci mene vtipnych a sviznych clanku, ze mi to uz pripada jako honeni prereflektovaneho ega.
b) ma pravdu lukasko ve svych komentarich, ze je to celkove vetsi problem, nez si Wittgenstein uvedomuje, a kupodivu prave kvuliva te prereflektovanosti.
c) Wittgensteina nemam rad, nebo alespon matne si vybavuji, ze jsem se nekdy z nejakych duvodu rozhodl, ze ho nemam rad, takze se mi ten clanek nelibi :-)

Díky Wittgensteinovi se s vámi mohu podělit o tento výtečný, velmi svižný článek na téma polemika :)
http://maly.blog.sme.sk/c/72255/Trvale-udrzitelna-krava-II.html

Pěkné vkročení do Nového roku, vám všem.

...klidné, hlavně klidné.

Ó, jak je krásné hlodání v nových knihách za uklidňujícího vrnění/funění domácí zvěře a vůně františků.

Krasne svatky preji...

Ještěže nemám žádnou sněhovou kouli a můj život je tak veskrze strhující.