LESANKA: Jojo, vune jemne zetleleho listi je nezapomenutelna. Clovek se muze pomalu sourat sustivym krupavym a zlatym a rudym kobercem a polonahe stromy cudne a krehce, napolo nesmele, natahuji ruce k nebi. Slunce slabne, sotva ti zahreje tvare, napolo studeny vetrik rozverne skotaci kolem tebe, cloveku se az styska po necem.. necem.. Vitej Podzime.

LESANKA: Hrome, z ceho to mate montovane, kdyz vam tu chalupu zerou mysi?

:-)))))))) tak to opravdu radeji Joginovi ;-)

LESANKA: ehmmm - doplněk: jak si to v jeskyni (srubu) opravdu užít, když jsi chlípný starý kozel, který má averzi vůči hledačům echtovního duc-hovna, ale rád se podělí o množství svých výstředních úvah s hezkými mladými kočičkami :-)

To by se hodilo i me! Nename sice srub, ale montovany domecek, nicmene je v lese a s tim souvisejici radosti (krasne zlehounka padajici listi velikych dubu ktere tvori klenbu nad domem) a strasti (plchy ve stenach, vyziraji nam to zevnitr, nutnost hrabat ty hromady listi...) ;-)
Obcas z te prace na me padne smutek, je toho vic nez v byte, nazpatek bych se ovsem uz nevratila ani za nic!!

JOGIN: S určitými obtížemi dočítám Robbinsovu knihu "I na kovbojky občas padne smutek", kterou jsem měla raději číst před deseti lety; ovšem postavu výstředního poustevníka Číňáka bych Ti doporučovala k prostudování. Rozhodně nabízí řadu návodů, jak si to v jeskyni (srubu) opravdu užít.

KUATO: Zluc mam ztvrdlou na kamen, s tou nic jen tak nepohne :-) Spis mi prislo, ze jakakoli odpoved by byla jako vysvetlovat vtip.

SNOP: :o)). myslel jsem si, že jsem Ti hnul žlučí, když jsi ani neodpověděl :o). byla to ostatně celkem dobrá odpověď :o).

Jo, vzpomínám, že kdysi se řešily takové věci :-) Čert mě bohužel ještě nevzal, ale vede mě to do Svitav. Všechny rozjeté výběrovky, které jsem měl v okolí najednou zrušili a zůstala jediná, tak jsem se přestěhoval na vysočinu a jestli se mi tam bude líbit, postavím si tam srub a můžete mi tam posílat na léčení lidi, které zajímají takové otázky ;-)

KUATO: To je zjevne tim, ze ho nikdo nenuti odpovidat na blbe otazky typu "jak se lisi laska a vasana".

JOGIN: vida vida, jogina ještě nevzal čert :o)

Skvěle, skvěle, skvěle. [Hamlet, králevic dánský]

Jak jde hra?

Po víkendu s jógou doporučuju podzimní park ve Vlašimi - je tam krásně a stromy se právě začaly barvit.

JOGIN: :)

Ahoj

Za žádnou cenu si nemůžeme "vystačit sami sebou". ;o)
Jednak by šlo o logický rozpor, a jednak bychom se tím vlastně svou osobnost pasovali na "něco lepšího" než můžeme získat z vnějšku, ze zdrojů mimo naši osobnost. na něco, co nepotřebuje jiné podněty než vlastní. To je ovšem už ale forma autismu. ;o))

Problém je spíše v tom, že pokud se naše mysl a osobnost vyvíjí, časem může překročit hranice toho, co nám je naše běžné okolí schopno poskytnout.
proto ono kýžerné "hledání nových pohledů a vjemů".
Ovšem pravda je také, že bychom se k tomu, abychom mohli překračovat hranice vlastní mysli a osobnosti ve snaze jí dodat kýženou duševní potravu, museli bychom se současně vzdávat některé části svého já. Minimálně třeba toho známého prostředí, v němž se cítíme dobře, a které jsme si oblíbili....
Tím "prostředím" nemyslím jen to standardní a známé tady zde, ale třeba i práci, kterou děláme, přátel s nimiž se stýkáme, ....
A to děláme, jak mi jistě potvrdíš, jen velmi neradi. ;o))))

Lidé jsou velmi, převelmi závislí na dosažených jistotách, a to je v přímém rozporu s vývojem jako takovým...
I vývojem vlastní duše. ;o))

Ostatně - připouštíme možnost nechat se ovlivnit mozky dávno mrtvými. Tak proč ne tady, teď, takto.

A já jsem si vědoma nebezpečí inteligentní mysli, která si může vystačit sama sebou. Proto jí kladu překážky.

BEZEJMENNY: Uvědomila jsem si, že Tvoje postoje mi byly v minulosti často výstrahou... Nic se na tom nezměnilo.

Právě ochota otevřít se pro možnost změny a příklad/inspiraci/vliv i ze stran lidí, jejichž cena vychází převážně a nebo pouze z tvaru jejich názorů v psané formě, ta je důležitá.
Neboť až příliš často nemáme šanci vytvořit správnou konstelaci v časoprostoru pro setkání in natura - a tyto názory on-line jsou trpělivé, počkají, aby byly přečteny.
Můžeme se výrazně obohatit.
Pokud nejsme rigidní systém, plesající nad sebou samým.