• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    Ztracené heslo?
    NATASHARELATED - spříznění na cestě
    KUATO
    KUATO --- ---
    příliš dlouhé, tak dávám jen odkaz..

    [ KUATO @ zahrada ]
    AIM_FREEMAN
    AIM_FREEMAN --- ---
    jsem si tak nedávno u malé své marnosti,
    ke které se často vracím povzdych:
    ach, sám sobě radit a něco jiného pak dělat,
    je jako nosit sovy na nyx.

    NATASHA:
    na petříně jsem byl,
    odraz mých přátel ve zřítelnicích se různě skvěl,
    tma
    a na mandloň jsem zapomněl.
    NATASHA
    NATASHA --- ---


    Na Petříně kvetou mandloně, víte?
    KUATO
    KUATO --- ---
    plavba
    ---------
    jako zralé obilí
    tvé plavé vlasy
    svíjí se na polštáři
    jak klubko hadů
    tančících za zpěvů Orfea.

    tvá niterná křehkost
    láme okovy kolem mého srdce
    a posílá mě v nepatrné loďce
    na široširé moře.

    ležím na zádech
    zcela oslněn sluncem
    a masa slané vody mě pravidelným zvedáním a klesáním
    navrací do lůna mé matky.

    celým tělem vnímám šumění mořské pěny,
    tříští se o neviděné skalisko,
    vpíjí do kamenitého pobřeží,
    šeptá a zpívá nezkrotně, dojemně.

    ach růžová pěno se slanou příchutí,
    zvedáš se, oživuješ,
    nabíráš formu z nejkrásnějších,
    překrásná Afrodito,
    z mořské pěny zrozená..
    KUATO
    KUATO --- ---
    hlubina
    ----------
    pojď můj milý,
    čas navštívit Tvou temnou Paní.
    zde, vstup mi do Oka
    brána do mého království.

    svalnaté ruce, žilnatá stehna,
    ostrý štěrk a borová kůra
    vždy vlhká životodárná hlubina
    kolébka kamenů a rud
    říše tmy i vnitřního světla.

    zři zemní krále!
    temné nestvůry
    vykulené bulvy, úhelné rysy,
    kamenné obry, jež jsou v pravdě trpaslíky.
    zde velikost nehraje roli
    a čas je nepodstatnou veličinou.

    drž se mě dobře, můj milý
    sám nenašel bys cestu zpět
    zde není nahoře a dole
    doprava a doleva
    jen věčnost zakleta v soukolí mlýnských kol
    drtících masiv na prach,
    aby ten mohl slehnout
    a vlastní vahou vytvořit znovu masiv.
    zde spřádáme nitě a osnovu na šat
    jež obléknou Boží Poslové, Ideje, lehkonohé pápěří
    za milion let!

    zři životodárnou Temnotu
    takřka nehybnou Plnost
    přivádějící k zbláznění
    životodárnou Temnotu
    takřka nehybnou Prázdnotu
    na opačném konci spektra.

    nahlédni dobře tu tíhu světa
    krajní suchost a tlak.
    studuj stabilitu masivu
    tak křehkou v tomto extrémním stavu,
    že ji narušíš pouhou rozhodnou myšlenkou!

    a nakonec - vlhkost a žár!
    studuj míru vlhkosti a žáru!
    v nich leží sama podstata proměn.
    Přemýšlej, hledej nestvůry smíšených kvalit,
    nestvůry děsivější nežli zde jiné.

    a dnes můj milý dosti už studia,
    běž spát, jsi stále chorý a sláb.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    SNOP: Šla jsem se podívat. Zatím dobré.
    SNOP
    SNOP --- ---
    Sraz tridy
    po dvaceti letech.
    Chlupy v uších
    zakryvaji pleš.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    My jsme tu taky dobrý sraz třídy.


    :----)
    EVA_
    EVA_ --- ---
    Ostrá...
    Na prahu spánku
    Jak vítr do zraleho obilí
    Dychas na zjezena záda
    A v usich zni hrana.
    Ty uz se neptáš
    Po lásce a po smyslu.
    Kosis...
    EVA_
    EVA_ --- ---
    JAMINA: Ses mimo, to JA si to vytiskla, zaramovala, dala před to svíčku a kadidlo a čtu to popredu i pozpatku.:-)
    JAMINA
    JAMINA --- ---
    KUATO: vidíš to, já jsem si ten příběh vyložila právě tak. Že na to poukazuje, že je nesmysl se to snažit zajmout, vystavit, oplotit ... Že to ale lidi odpradávna dělají, často na stejném místě a modly si různě transformují.
    KUATO
    KUATO --- ---
    SNOP: sorry, ale tohle mi prijde jako nesmyslny "pribeh". nejde prece o to, intelektem ten svet uchopit, rozsekat na kusy a svym "poznanim" nejak zakonzervovat..
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    SNOP: Z toho by byl bezvadný animák.
    SNOP
    SNOP --- ---
    Zil byl clovicek. Velmi dlouho hledal pravdu, az jednou, po vycerpavajici ceste dzungli plne utrap a nebezpecenstvi (ale i hrdinskych cinu a pitoresknich zapadu slunce), dosel na konec sve cesty: pred nim, kristalovy, vybrouseny do neuveritelneho lesku, stal monolit, a na nem stalo: PRAVDA. I clovicek nelenil a za nemalych vydaju pracovnich i financnich postavil kolem PRAVDY Chram a oprasoval ji, aby se ji jiz nic nikdy nestalo. A tak zil, dokud nebyl na umreni, pak zavrel Chram a vevnitr zesnul.
    Po mnoha letech se opet objevil clovicek, ktery hledal pravdu. I prohledal sveta kraj, az jednou, po vycerpavajici ceste dzungli plne utrap a nebezpecensti (ale i krasnych zen a muzneho pratelstvi), dosel na konec sve cesty: pred nim, mramorovy, vylesteny az do neuveritelneho lesku, stal chram, a na nem stalo: PRAVDA. I clovicek nelenil a za nemalych vydaju pracovnich i financnich postavil kolem PRAVDY chramovy okrsek s vysokou zdi...

    Kdysi v serem davnoveku se dzungli pomalu sinul stary muz a dite. Uz se setmelo, a tak si sedli a zadivali se na zarici hvezdy, a starec zacel vypravet. A aby byl nazornejsi, prirovnal Pravdu k semeni stromu, a aby byl jeste nazornejsi, vzal semeno udelal dulek, semeno zasadil a zakryl.
    Kdyz rano odchazeli, dite, z pouhe hry, vzalo klacik, zabodlo jej do zeme nad ono semeno a vyrezalo na nej: PRAVDA.

    Kdesi v budoucnosti: vesmirna flotila epistemickych rebelu i pres velke ztraty dobyla PRAVDU! PRAVDA, nadherna planeta uzavrena v jemnem filigranskem ochrannem havu obrannych satelitu, se konecne otevrela. General, postarsi muz, ktery dal rebelii cely zivot, konecne ve svem krizniku vstoupil do atmosfery, kochaje se opojnou atmosferou PRAVDY. A opravdu nebyl zklaman! To, co vzdy tusil a za co miliony jeho vernych polozily svuj zivot, se potvrdilo! Jeden z kontinentu, takova nadhera, byl zcela uzavren v neprodysnem brokatu z platinovych, zlatych a diamantovych vezi a strilen! A pres nej velky, zarivy napis: PRAVDA!
    Ale jak uz jednou padla planetarni obrana, kontinent nemel sanci. General se propracoval k JADRU PRAVDY, ve ktere vzdy kacirsky veril. Kontinent, ostrov, planina, okrsek, chram, monolit, vse padlo. Prastarych zbytku klaciku si uz nikdo ani nevsiml. Kdyz pod zemi nasli davno mrtve semeno stromu (ktere se na planete uz davno nevyskytovaly, protoze zive rostliny v chramech svinej, zato na ostatnich planetach to byl strom zcela bezny, proste plevel), ani je to neprekvapilo.

    SVATE JADRO PRAVDY! nesla se cedule na nerozbitne vitrine, ve ktere na baldachynu lezela scvrkla mumie.
    KUATO
    KUATO --- ---
    Ona
    ------
    Tak jako Šakti objímá Boha
    a z lásky k němu tvoří,
    tak objímá i člověka
    a z lásky k němu tvoří.

    Člověče pohleď na Mne
    a pochop To!
    Tanči se mnou vědomě,
    Tvoř se mnou vědomě.

    Vždyť já nejsem jen tvé okolí,
    ale tvořím i tvé vlastní tělo,
    dávám tvar i tvé duši a mysli..
    Poslouchej co říkám
    a poučíš se o sobě.

    Pomohu ti být jakým chceš.
    Požaduji jen abys chápal,
    že mám na všem nezrušitelný podíl,
    že jsme neoddělitelní,
    navždy spojeni v lásce,
    věční milenci.

    Odvrhni mne
    a celý tvůj svět se změní v noční můru,
    všichni tví démoni se zhmotní..
    Já jsem tvé zrcadlo.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    KUATO: Ohó!
    KUATO
    KUATO --- ---
    -M-
    ----
    bohyně-démon prý
    afrodisiakálně smrtící
    dáváš i bereš
    nepokorně, vzpurně
    kosíš pole
    jaká slast!

    pářeš břicha slabochům
    korunuješ krále
    nepohlavně
    se rozpadáš do dvojpohlaví
    pulzuješ
    jaká slast!

    silné paže v krvavém rouchu
    neslitovně
    bereš, drtíš
    krvavě rudá
    jaká slast!

    dáváš se světu
    suknice jak živé listí
    hluboká náruč
    i lůno
    smaragdová zeleň
    jaká slast!

    vzývám tě Temná Bělobo
    přijď a zjev svou pravou Tvář
    hleď zde má oběťina
    rudá a černá
    jaká slast!

    zatanči se mnou Královno
    jaks tuhle v Panně tančila
    krev a semeno
    rudá a bílá
    jaká slast!

    nebojím se Tvé Temnoty
    mé srdce hoří plamenem
    chci zemřít ve Tvém náručí
    ber či nech
    zlatá
    jaká slast!

    roztříšti mě do tisíce hvězd
    má Isis mě oživí zas
    věk Hórův se blíží
    zmrtvýchvstání
    jaká slast!
    KUATO
    KUATO --- ---
    nepohyb
    ---------
    vnitřně živé ticho
    v nepohybu
    zůžené zorničky
    bílá a červená Ganga
    se vylévá ze břehu
    a mísí v poháru dvojtělí.

    nepochopitelná strnulost
    která kypí životem
    podivuhodná strnulost
    která drtí formy i normy
    účinně, smrtonostně.

    vědomá pozornost
    v lůně Bohyně
    zjednobodovění
    nehybnost
    jako perla v lastuře
    obtěžuje k zbláznění.

    zůžené zorničky
    šarlat
    pulzace základní bytnosti
    výtok životavodí
    stvoření kosmu.

    nepochopitelná
    nevysvětlitelná
    krystalizace, prorůstání
    z nehybného bezrozměrného
    středobodu vší potence
    zakletého v Ní.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    KUATO: Tak už se nenechaj prosit, Kohn.
    JAMINA
    JAMINA --- ---
    KUATO: na tichu není nic špatného přeci ,)) (i když ano, lze jej vykládat všelijak).
    Já třeba tvé básně (leckdy mi přijdou spíš jako písně) tady čtu ráda, ale neplusuju a nereaguju proto, že jsem tady trošku jen jako "stalker" a nikoho tu osobně moc neznám, jen asi Freemana (nicméně mi to auditko je sympatické, Natashu jsem zahlédla jen kdysi dávno párkrát, když jsem pracovala v Dejvické čajovně). A taky proto, že ti dávám obecně nějak moc plusů a je mi to už někdy trapné :-DD (Vony se i ty plusy mužou přejíst žejo)