MAR_TINA: Sorry, ale ten kraj je prostě divnej. Před pár lety jsme tam pravidelně jezdívali na chalupu. Museli jsme si ale sebou vozit všechno, chlebem počínaje a toaleťákem konče. Hospoda, pokud nějaká existovala, měla v nabídce jen pivo a brambůrky. Když jsme se podivili, připadali jsme si jako mimozemšťani. Obchod v jedenáct dopoledne neměl ani chleba. Trafika neměla cigára. Asi byly na příděl. Na nádraží neuměli/nechtěli umět prodat místenku na vlak z Olomouce. Neexistovala taxislužba, musel jsem do nějaké herny, kde barmanka probudila nějakýho vocasa u automatu.
Ano, rozumim tomu, že je kraj chudý, a že tudíž nemohu posnídat své oblíbené slavičí jazýčky. Ale z každé služby v okolí Bruntálu čišela neochota a lemplovství. Prostě zkurvenej kraj.

RESTINPEACE: Taky se stane, že manažer zaměstnance zdědí a nepracuje tedy s materiálem, který si vybral. A propustit někoho není úplně jednoduché, taky jsme se s tím složitě potýkali.

TOOMIX: kdo sežere za syrova něco, co bylo umleto už v obchodě, je nenapravitelný prase a parazity si zaslouží.

GENTIANA: ja si nemuzu pomoct, ale jak to tady par mesicu ctu, tak mam cim dal vetsi pocit, ze tyhle poklesky personalu (slepic, podlidi nebo jakkoli je titulules) je pouze a jenom chyba vedeni. Cti tvoje a posledni dny i toho sefkuchare. Zamestnanec vzdycky pracuje v mezich, ktery mu sef dovoli.

Dovolim si odcitovat Sefa: "Co je u zaměstnanců chronické: tolerují chyby, postrádají přesnost, nemají dril a touhu udělat to pořádně, berou na lehkou váhu, že produkt není na sto procent. Je nutné jim takové jídlo hned vrátit, ne říct: Příště to udělej jinak. Protože to není fér vůči hostovi. Zaměstnanci totiž vždycky doufají, že jim to projde. Ovšem to se nikdy nevyplatí - je to stoprocentní cesta do průšvihu.
Nikdy si na své zaměstnance nebudu stěžovat, protože jsem si je vybral a platím je, takže bych si stěžoval sám na sebe ..."
A tak dale, doufam ze chapes. Takze az budes plodit dalsi skvele vypointovanej elaborat, zamysli se nad tim, ze je to tvoje osobni selhani. Ale uznavam, ze ne kazdej ma na to bejt manazer.

Já jsem zase z z vlastní praxe vypozoroval, že ty lidi za to snad ani nemůžou že jsou tak retardovaný.... Prostě jde o to, že by potřebovali pořádně vycepovat v tom oboru od někoho, aby viděli jak to má v práci lítat a co znamená něco udělat. Můžou v tom oboru bejt třeba 30 let, ale když to 30 let dělali na hovno tak se to stejně nezmění. A sáhnout na peníze. Pokud jsem správně pochopil z vyprávění a pokud se jedná o nějaký penzione někde v horách tak mi přijde, že tam asi žádný velký peníze na který se bude muset šahat nebudou. Když bych jim je vzal tak bych naopak čekal, že budou ještě vypatlanější, protože o to víc jim bude ta pozice jedno... I když se pohybu v dost jinym oboru, tak sám jsem to viděl až když jsme k našim lidem dali někoho kdo nad něma měl pevnou ruku tak začli konečně efektivně kmitat...

proc hned vyhazovat staci sahnout na prachy

Sachr alá Bruntál

M., zvaný lidově šéfkuchař, F&B manager, náčelník a podobně, byl sice varován, že kuchyňská crew je poněkud zvláštní, ale nějak nabyl pocitu, že to nebude až tak strašný. Vole, nepodléhej nejmenší naději, bude to ještě horší, odpověděla jsem pokaždé. Už pátý den zde úřaduje a stále chodí s novými objevy týkajícími se hlubin a šířek blbosti. Občas mu na to řeknu A to jsem už přikázala tohle vyházet, tamto jsem odmítla objednávat a již tři měsíce nutím, zcela marně, krasavice inteligentní, aby něco dělaly tak nebo onak. Aspoň to dělaly bez vegety, podravky, kyblíků čehosi od Knorru a instantních celestýnských nudlí.

Chudák M. třeba vyřeže z rajčete kytičku, by porci ozdobil, a hlavní slepice už kdáká, že my takhle zdobíme jídlo dycky, to my umíme skvěle, že holky. Podslepice přizvukujou. M. prohodí, že když tu byl onehdy na obědě, tak dostal flákotu bez šťávy a bez zelenin. "Ale to jste se měl přihlásit, my bysme vám to udělaly pěknější."

Taky jsem se dozvěděla, co všecko jsem nakázala a zakázala, takže chudinky kuchařinky teď musí dělat něco, co je evidentní blbost. Druhý nejoblíbenější argument pro cokoli je Ale to je špatná rejže/škvarky/pánev/sporák, třetí pak Ale tak se to tu dělalo dycky.

Dělali jsme nějaké statistiky a podobné věci, pročež M. vstal, že jde zkontrolovat, jestli slepice udělaly ten puding k večeři. Vrátil se drže se za hlavu, že slepice udělala litý koláč, on se podivil, když rozkaz zněl Udělejte puding, pročež se mu dostalo odpovědi Šéfe, to je přece sachr. Viděla jste někdy sachr, zeptal se M.?. slepice začla koktat, že to je takový místní sachr, takový jinačí. M. pokrčil rameny, že co, když už je litý kakaový koláč, tak k němu uděláme malinové coulis a domácí šlehačku. Vrchní slepice se zeptala, cožetojakomábejt.

Tuším, že pokračování bude, že coulis, to je jasný, to tady děláme dycky a furt, a že pak začne békat, že ale šlehačka ve spreji došla, co budeme dělat.