DUCK: Opět, CO je to kuchařské vzdělání? Zeptej se Kasumi, co se učí na té střední škole, kterou propaguje Pohlreich na plakátech v metru. Učebnice z anno dazumal (a jo, i ty Runštukovy Normy tam byly dobrovolně povinné), nulová praxe (neměli ani vlastní kuchyni) a samozřejmě pedagogové, kteří jsou sto let za opicemi (zapomeňte na to, že by se studenti dozvěděli něco o sous vide, molekulární kuchyni, nebo aspoň o odžilkování foie gras.)
Obecně: naprosto chápu, co restauratéři proti bloggerům mají. Když byl kdysi host nespokojen, řekl to nanejvýš svým známým. Dneska si postěžuje na blogu, rozšíří odkaz na Twitteru, bude se sdílet na FB a nedá se to zastavit. V zahraničí mají fotky známých foodkritiků vylepené v kuchyni, aby je personál poznal a věnoval jim maximální péči; to už se s foodbloggery nedá. Stejně tak internet znalosti demokratizoval; kdysi jste museli spokojit s tím, jak vypadá místní verze pad thai, dneska můžete složení zkontrolovat správnou recepturu přes Google.
Sofistikovanější filipiku proti bloggerům vedl kdysi Rachad, opět v linii "když neznáte restaurační provoz, nemůžete kritizovat". Což bohužel vede vždy k absurdním závěrům, že pokud jste nepracovali v asijské lince na výrobu bot, nemůžete kritizovat boty od Bati.
PS. Jasně, mohou existovat bloggeři namyšlení, nedovzdělaní a podobně. Ale takoví zdaleka nemají tne vliv, jaký jim Pohlreich připisuje.