Taky bych pridal svoji nekolikamesicni hranolkovou zkusenost z anglicky hospody.
Brambory se loupaly rucne. Loupaly predevsim pomocny sily, ale ruku k dilu prilozil kdokoliv vcetne sefkuchare, kdyz bylo potreba. Oloupany brambory prisly do velkejch kyblu pod vodu a z nich jsem prubezne vyrabel rucne hranolky nebo presneji masivnejsi anglicky chips, opet pod vodu do kyblu, ze kterejch si uz kuchar bral podle potreby. Po par tejdnech praxe uz ze me padaly hranolky jako z hranolkovace. Loupani a krajeni brambor byla proste typicka aktivita misto kopani se do prdele. Jelikoz to byla moje prvni prace v kuchyni, tak me nikdy nenapadlo, ze by ta rucni vyroba byla nejaka prace navic. Samozrejme bylo potreba spravne odhadnout, kolik toho kdy pripravit, aby nebyl zadnej odpad, ale tak uz to proste v kuchyni je. Dokud clovek vsechno taha z mrazaku, tak se to nenauci nikdy.
Nekupovali jsme zadnou luxusni odrudu a fritovaly se jen jednou (nevim na jakou teplotu), cili urcite nebyly tak exklusivni jako Hestonovy, ale neskladovaly se nikde hodinu pod lampou a porad to byly jedny z nejlepsich, ktery jsem po hospodach ochutnal.