EDERA: jedna vec je entuziastickej traveller u tabule, kterymu 20 lidi postupne rika, jak se maj, co meli vcera k veceri a co budou delat odpoledne a druha vec je aspon trochu dokazat fungovat v zemi, kde se tou reci mluvi.

CERNAAMODRA: No, presne tuhle scenku uz jsem parkrat zazil i v cestine, nasledovanou jeste "honem kafe, nebo chcipnu" ;)

GENTIANA: tak male vysvetleni... Finska vodka byla driv vodka, ktera se opravdu jmenovala Finska. Mela na flasce modrobole pruhy co vypadaly jako slunce jak ho kresli japonci
Jinak momentalne se finskou vodkou mysli Finlandia, nebo cista Koskenkorva - ne broskvova

Není to jenom systémem škol nebo učitelů. Zažila jsem i člověka, co po pěti letech angličtiny 4x týdně (z toho hodinu rodilý mluvčí každý rok jiný) a roku 6xtýdně ti na otázku "How are you?" odpoví "Monday!" a diví se, proč ho sakra nepustíš k maturitě...

EDERA: budiz mu prano, ale vetsinou je jedna vec "hovorit" s ucitelem a druha s rodilym mluvcim..jsem se vedom toho, ze AJ je soucasne esperanto, ale zaroven jsem potkal lidi, a to i necechy, co si mysleli, kdovijak ji neovladaj a zaroven hovoril jakousi osobni simplenglish;)

MAR_TINA: no to je ok, ale tady si v CR :)
je uplne jedno jak to maj ve Finsku - povez, chytra horakyne, co dostanu kdyz reknu Plzen? a co dostanu ve Finsku, kdyz reknu Plzen? (tam zas oni nejspis vytresti bulvy)

nektera tadle prirovnani sou asi jako gravitacni zrychleni na Zemi a na Mesici - jabka a hrusky, ale to mame my cesi radsi jeste vic, nez kdejakou smakuladu ;)

CHORCHE: jeď se kouknout do Finska, (zůstaň aspoň jednu zimu) a pak něco říkej.

Češi (a Moraváci a Slezani...) si vůbec rádi pojmenovávají jídla a nápoje a věci podle dojmu. Ono je možná dobré, že nám ten rum, marmeládu a pomazánkové máslo zakázali.

No a k tomu všemu se jazyk musí používat, aby se uměl, takže přestože jsem na gymplu ovládala v míře dostatečné dva cizí jazyky, dneska ovládám tak maximálně pasivně angličtinu, když mám otevřít hubu, je problém (což o to, já mám zpravidla problém, když mám otevřít hubu i česky).

GENTIANA: Učitelé musí držet hubu a krok. A na menší městech není ani kde utéci do nestátní školy. Takže se děti učí dva cizí jazyky, ale výsledek je předvidatelný. Lepší jdou na gymnázia, ti mají motivaci, a co se zbytkem? A zrovna hotelové školy berou fakt i úplný odpad, bez urážky.

GENTIANA: Když to je těžký - já si pamatuju některé svoje spolužáky ze základky, že fakt měli problém dát i ty základy ruštiny. Ne z lenosti, ale fakt z intelektuální nedostatečnosti. A po jejich dětech se teď chce, aby daly dva cizí jazyky, navíc obvykle oba neslovanské, takže na učení těžší. Přijde mi to jako příliš ambiciózní projekt.

A teda většina dobrých učitelů angličtiny učí mimo státní školy za násobky tabulkového platu dobrovolné, tedy motivovanější studenty.

GENTIANA: Je to marný, kamarádka učí angličtinu a trpce si stěžuje na nekoncepčnost a nedostatečnost výuky cizích jazyků v našich školách. Většina lidí si odbude 8 (nebo kolik je to teď let) učení cizího jazyka a neumí stejně ani žblepnout. Ne že bych byl na tom o moc lépe, ale povinná výuka ruštiny se mi vyplatila v tom, že teď mohu sledovat ruské dokumenty celkem bez problémů, a celkem lehce jsem se naučil polsky :-)

Lekce č. 4: pokročilé čtení

Přijde zákazník: Jeden sprite a jednu finskou vodku, prosím.
Vosoba za barem: Finskou nemáme, jenom Absolutku a Koskenkorvu.
Já: Jiří, proč myslíte, že na tý kossu je napsaný Helsinki, Finland?

Lekce č. 5: něco

Přijel Estonec s rodinou. Později při pokecu zjištěno, že oba manželé vysokoškolsky vzděláni. Nevím, jaké jazyky se pokusili použít, ale když jsem se nachomýtla, Estonec opustil finštinu (což je volba posledního zoufalství) a zvolil posuňky. Vložila jsem se do věci nějakým tím Tervetuloa täällä, byť jsme po pár větách pokračovali v angličtině, protože estonštině fakt moc nerozumím, finsky prakticky nemluvím, pouze čtu, zasmáli jsme se a poddaní čuměli, že si málem museli bulvy zastrkovat. Podotýkám, že všichni mají střední školu, Jiří Koskenkorva dokonce 8 semestrů na VUTu... a pokud nežiju v paralelní realitě, tak cizí jazyky jsou na všech školách povinné, a to rovnou dva.

(A připomnělo mi to finský vtip o policajtech: Juhani a Perttu hlídají náměstí, aby ho nikdo neukrad', přijdou za nima dva turisti s mapou a zeptají se německy, kudy se dostat kamsi. Juhani i Perttu svorně pokrčí rameny. Paní zkouší školní francouzštinu, pán angličtinu, policajti furt krčí rameny, že jako né, emme ymärrä, fakt, nakonec paní vypotí zbytky školní latiny, které taky padnou na půdu neúrodnou a pak turisti odejdou. Služebně starší Juhani se otočí na Perttua a řiká: no vidíš, že studium cizích jazyků je úplně na nic.)