Jo, tak já jsem taky pravidelně potkávala v hospodě na poledním menu paní, která potřebovala něco bezlepkového a byl to děsný problém. Ale ani ne tak v tom, že by nevěděli, ale že prostě neměli. První jídlo těstoviny, druhé omáčka zahuštěná moukou a třetí něco v trojobalu. A to se teď nezmění, jenom to tam bude napsaný.

já nevim...po celý republice jsou nízkopodlažní tramvaje, přechody pro slepce, bezbarierový vstupy, místa a záchody pro vozíčkáře, prioritní sezení pro hůře pohyblivý lidi apod. Všechny tyhle věci stojej prachy, jsou náročný na realizaci a čas a stejně pak sloužej mizivýmu procentu spoluobčanů. Ale jakmile se má hospodkej sebrat a sepsat seznam z čeho vaří, je to hroznej problém a omezování svobody, diktát z bruselu atd...moc to nechápu. Já to beru jako akt solidarity vůči znevýhodněnejm občanům a pořád mi přijde lepší nedokonalej krok timhle směrem než žádnej krok.

SAMIEL: nahlasuje se uz behem rezervace ;)

STARE_CASY: No a pomohl by nějak tvému dítěti seznam alergenů v jídeláku? U hranolků smažených v oleji po řízku by stejně to vejce napsané nebylo. To mi na tom vadí, že to přidělává práci a problém to stejně neřeší.

Představila jsem si, že bych měla sepsat seznam alergenů v jídlech, která vařím (ze základních surovin) doma, a docela jsem se opotila. Je to hodně velká komplikace. A zjednodušit se to dá tím, že se bude vařit pět věcí, která si důkladně rozeberu a rozepíšu, furt dokola, a nebo tím, že vytáhnu ten mražený polotovar a složení obšlehnu z krabice. A k tomu to přesně bude směřovat, stejně jako tehdy, když uzákonili nutnost speciálního prostoru na práci se syrovými vejci a vejce byla v provozovnách prostě nahrazena sušeným práškem.

ZUZKAOU: prudila jsem kdysi kvůli uzeninám. Kaufland údaje na etiketě nemá, prodavačky neví, mám se zeptat v informacích (druhý konec obchodu). Tesco má, prodavačka vytiskne štítek té konkrétní uzeniny, kterou já vytipuju jako jedlou, podá mi ho přes pult, já si to přečtu, odmítnu, jedem dál. Prodavačky dvě na pult, za mnou fronta. Tohle není dobrý postup. Z boku u pultu háček s deskama ti dá šanci si to v klidu pročíst a vybrat si vhodné výrobky. Jenže vyvěšený seznam by přilákal moc lidí a ti by zjistili, že nejvyšší krájená uzenina v tescu má cca 76%.

TOOMIX: to bylo skoro k popukání. Oni přitáhli krabici s práškem a nedokázali to na ní rozluštit.

ARGANNAH: ale ono nejde o to, že by se něco změnilo zákonem samotným a hlavně už vůbec ne hned. Očekávám od toho v zásadě totéž jako od zavedení povinnosti uvádět složení na obalech výrobků a u zmíněného pečiva či uzenin. Postupně si lidi na jedné straně uvědomí, že uvádět složení je v pořádku a jako povinnost se to zažije, na druhé straně mnoha zákazníkům dojde, že na tohle měli právo vždy a postupně na složení potravin záleží stále více lidem (i když občas ze zvláštních důvodů, ale to je jejich věc - každý má právo nejíst cokoli z libovolného důvodu, klidně jen kvůli barvě surovin). Samotný zákon je to pověstné trknutí hloupého.

Koneckonců samotné uvádění složení také není vždy dokonalé, stejně jako není a nebude dokonalé uvádění alergenů na jídelních lístcích. Rozhodně to lidi, kteří mají nějaký problém, nezbaví nutnosti si potraviny velmi hlídat. Jde hlavně o to, že se tím podstatně zviditelní samotný problém jídelních omezení. Dosud většina lidí, kteří se osobně nesetkali s tím, co takové omezení znamená, absolutně netuší, co a jak je nutné hlídat. A také netuší, jak široký ten problém může být.

A to, co popisuješ za zkušenosti, znám velmi dobře. Tam, kde se potká ochota s hloupostí, je vždy o zábavu postaráno (bohužel vždy v tom špatném smyslu).

Mně fascinuje, že se vždy nejvíc řve tehdy, když se mají poskytovat informace nebo udělat něco kvůli zdraví (a když je to ještě kvůli zdraví ostatních, tak tím hůř).

Jsem OSVČ, z přemíry byrokracie mám regulérní fobii, náturou jsem pravičák jako poleno, že i SSO je pro mne příliš vlevo (nebo přesněji na východě), nicméně tento druh povinností osobně vítám a velmi preferuji. Tohle by totiž měla být úplně normální služba zákazníkům, a nejde vůbec jen o alergiky. Opravdu mne vytáčí různá překvapení šéfkuchaře, katovy šlehy a podobné zhůvěřilesti, které se bohužel mnohdy objevují i ve slušných hospodách. A domluva, o které tu naivně někteří mluví, reálně opravdu není. Bohužel se totiž coby zákazník a host domlouvám nikoli s majitelem, který je možná ochotný, ale s obsluhou, která už tak ochotná nutně nebývá, navíc v momentě, kdy je plná hospoda, celkem i chápu, že nemá chuť a čas se vybavovat s jedním hostem, když navíc ty informace prostě neví a kuchař v kuchyni se nezastaví, abych si s ním pokecal (ani to nejde - vím i bez Polreicha, jak rychle to v kuchyni jede).

Reálně tohle udělat není žádný velký problém - receptury lze bez problémů držet (vaří-li se poctivě - kámen úrazu) a udělat nový jídelák je otázka na pár dní.

Jediné, co mne na celé věci štve, že tohle musí nařizovat zákon. Doprdele, proč tohle je takový problém udělat automaticky jako vstřícné gesto zákazníkům?


P.S.: alergické dítě mám, není to velký problém při domácí přípravě jídla, nicméně domluvit se v hospodě na úpravě jídla je naopak hodně velký problém. Ono totiž lidi, kteří naprosto netuší, co vše se musí při alergii hlídat, sice mohou stokrát říkat, jak jsou ochotni, ale když přijde na lámání chleba, tak to většinou prostě nedají. Taková banalita, jako třeba uhlídat vejce - a ono nejen přímo v jídle, ale také v přílohách, zavářce v polévce, ale ani nepoužít třeba olej na smažení, kde se smažil normální řízek v trojobalu. A to jsem domluvu řešil jen tehdy, kdy na to byl čas a mohli se připravit v předstihu (domluvená dovolená, víkendový pobyt apod.). Ve většině případů to končilo donáškou vlastního jídla pro dítě, přestože byl personál většinou ochotný, ale prostě si do té chvíle nepředstavili všechny komplikace, které to obnáší.