STARE_CASY: No a pomohl by nějak tvému dítěti seznam alergenů v jídeláku? U hranolků smažených v oleji po řízku by stejně to vejce napsané nebylo. To mi na tom vadí, že to přidělává práci a problém to stejně neřeší.

Představila jsem si, že bych měla sepsat seznam alergenů v jídlech, která vařím (ze základních surovin) doma, a docela jsem se opotila. Je to hodně velká komplikace. A zjednodušit se to dá tím, že se bude vařit pět věcí, která si důkladně rozeberu a rozepíšu, furt dokola, a nebo tím, že vytáhnu ten mražený polotovar a složení obšlehnu z krabice. A k tomu to přesně bude směřovat, stejně jako tehdy, když uzákonili nutnost speciálního prostoru na práci se syrovými vejci a vejce byla v provozovnách prostě nahrazena sušeným práškem.

Mně fascinuje, že se vždy nejvíc řve tehdy, když se mají poskytovat informace nebo udělat něco kvůli zdraví (a když je to ještě kvůli zdraví ostatních, tak tím hůř).

Jsem OSVČ, z přemíry byrokracie mám regulérní fobii, náturou jsem pravičák jako poleno, že i SSO je pro mne příliš vlevo (nebo přesněji na východě), nicméně tento druh povinností osobně vítám a velmi preferuji. Tohle by totiž měla být úplně normální služba zákazníkům, a nejde vůbec jen o alergiky. Opravdu mne vytáčí různá překvapení šéfkuchaře, katovy šlehy a podobné zhůvěřilesti, které se bohužel mnohdy objevují i ve slušných hospodách. A domluva, o které tu naivně někteří mluví, reálně opravdu není. Bohužel se totiž coby zákazník a host domlouvám nikoli s majitelem, který je možná ochotný, ale s obsluhou, která už tak ochotná nutně nebývá, navíc v momentě, kdy je plná hospoda, celkem i chápu, že nemá chuť a čas se vybavovat s jedním hostem, když navíc ty informace prostě neví a kuchař v kuchyni se nezastaví, abych si s ním pokecal (ani to nejde - vím i bez Polreicha, jak rychle to v kuchyni jede).

Reálně tohle udělat není žádný velký problém - receptury lze bez problémů držet (vaří-li se poctivě - kámen úrazu) a udělat nový jídelák je otázka na pár dní.

Jediné, co mne na celé věci štve, že tohle musí nařizovat zákon. Doprdele, proč tohle je takový problém udělat automaticky jako vstřícné gesto zákazníkům?


P.S.: alergické dítě mám, není to velký problém při domácí přípravě jídla, nicméně domluvit se v hospodě na úpravě jídla je naopak hodně velký problém. Ono totiž lidi, kteří naprosto netuší, co vše se musí při alergii hlídat, sice mohou stokrát říkat, jak jsou ochotni, ale když přijde na lámání chleba, tak to většinou prostě nedají. Taková banalita, jako třeba uhlídat vejce - a ono nejen přímo v jídle, ale také v přílohách, zavářce v polévce, ale ani nepoužít třeba olej na smažení, kde se smažil normální řízek v trojobalu. A to jsem domluvu řešil jen tehdy, kdy na to byl čas a mohli se připravit v předstihu (domluvená dovolená, víkendový pobyt apod.). Ve většině případů to končilo donáškou vlastního jídla pro dítě, přestože byl personál většinou ochotný, ale prostě si do té chvíle nepředstavili všechny komplikace, které to obnáší.

CORNELA: a nebo by se naučili používat základní suroviny...

MAR_TINA: prodejci nebalených potravin ti na požádání musí předložit patřičné papíry. (funuje, prudila jsem kvůli chlebu). Ostatně v supermarketech to na balené uzeniny tiskne pokladna.

Hele povinnost uvádět složení mi fakt nevadí, naopak ji oceňuju a hojně využívám. A pokud ji mají výrobci a prodejci potravin, tak proč by se to nemělo vztahovat na hospody? Měli tři roky od té doby, kdy nařízení bylo schváleno do nástupu platnosti.

A osobně bych uvítala aby přímo v jídelním lístku musely být vyjmenovány všechny suroviny co byly použity, včetně prášků tajemné chuti a bodovaných óbrmňamek.

Prsa paní nadlesní

složení: hranolky předsmažené(brambory, rostlinný škrob, rostlinný olej, sůl stabilizátor) kuřecí maso křehčené (voda, sůl, stabilizátory), broskev komotovaná (broskev, cukr, voda benzoan sodný), rostilnný olej, eidam (mléko, sůl, kultury), tatarská omáčka (rostlinný olej; voda;ocet;cukr; okurky; cibule; vejce; E1422 - acetát zesíťovaného adipátu škrobu; hořčičné semínko;jedlá sůl; E412 - guma guar; E415 - xanthan; koření; bylinky; E202 - sorban draselný; E385 - ethylendiamintetraacetát vápenato-disodný

BALAENA: v KFC nebyli schopni říci složení bramborové kaše!

87HIGHFLYER: nejsem přímo alergik, ale z různých důvodů potřebuju znát složení i pečiva a uzenin. V obchodech to vítám, v restauraci je mi to jedno, ale nejsem nucena tam jíst a vůbec ne často.
Přijde mi, že prostému pověšení listů se složením výrobků se bránily velké řetězce supermarketů, malé potraviny, pekárny a řeznictví to buď přímo měly někde vyvěšené nebo poskytly.

Přijde mi jako naprostá banalita vytisknout složení 60 pekařských výrobků, zalaminovat a karty pověsit na řetěz u košů s pečivem, neudělali to bez nucení nikdy. A moc dobře ví proč, ono to složení je hrůza.

A co na to řikaj samotný alergici? Je to pro ně dobrý, chtěj to, zbytečný...? Protože já si naivně myslel, že je to kvůli nim a ne kvůli ventilaci politický orientace:)

BRUKEV: a zkoušel ses někdy třeba v Globusu nebo v IKEA dopátrat toho, co je ve složení? já jo.

"jé, to my ale nevíme..."

WITTGENSTEIN: přijde mi to to samé, jako by jsi říkal: stát se o mě nepostará, nedá mi práci, nedá mi dost dávek, fňuk.
To, že má někdo alergii není problém restautéra, on se nemá ptát, kdo čím trpí. Pokud někdo se silnou alergií dojde a minulých 20 let došel do restaurace, přesně dle slov majitele má možnost zeptat se obsluhy, upozornit, vybrat jídlo.
Tyhle alergické tabulky jen mají usnadnit viníka, co kdyby něco. je to stejné, jako když v UK někdo někoho pobodá. Tak zakážem plošně nože. Někdo někoho zastřelí. Tak zakážem plošně kvery. Někdo dostaně šok po cibuli...tak majiteli zavřem restauračku.

A není ono to náhodou tak, že když je někdo až takový alergik, že reaguje anafylaktickými šoky, tak je pro něj stejně konzumace v provozovně, kde se byť jenom občas zpracovávají alergeny, tak jako tak rizková? Proto se píšou na obaly ty věty o tom, že produkt může obsahovat stopy arašídů a korýšů, i když je to třeba žitný chleba, ne?

WITTGENSTEIN: Sám restauratér píše, že pokud mu někdo řekne " mám alergii na...", tak že je naprostio schopen mu vyhovět. Tohle je prostě věc, o kterou by se stát vůbec neměl starat, nejlépe tak, že vůbec nebude existovat úředník, který by to měl v popisu práce.

WITTGENSTEIN: zrovna tady uvažuju nad tím, že nejvíc keců kolem toho nařízení mají ti, kdo to nikdy sami nepotřebovali řešit.

WITTGENSTEIN: S aurorem článku absolutně nesouhlasím, naopak reakce restauratéra z Kolína mi přijde naprosto věcná, koneckonců, stačí citovat z článku "A tak jsem si vyfiltroval podniky a obchody, kam je bezpečné chodit, a když jsem v neznámém prostředí, tak se zeptám, nebo jdu “na jistotu”, no anebo jdu jinam. Já jsem si tedy “svůj” alergický problém vyřešil předtím i bez nařízení a budu si ho řešit i po nařízení úplně stejně." A tomhle to je, o osobní odpovědnosti každého jednoho člověka za jeho život. A to nikoho žádný byrokrat nenaučí, k tomu musí každý dospět sám. Sorry za OT, ale mě takovýhle věci vždycky hrozně naštvou. Sdělovat nečekané pravdy, jako že losos obsahuje rybu, nebo pivo ječmen je typická oirobolševická demence.

WITTGENSTEIN: a kromě toho si myslím, že to stejně nevyřešil, anžto to spíš bude probíhat v tomto smyslu:

Není ale možné, aby restauratér uvedl někde na tabuli celý seznam 14 alergenů, aby splnil svou povinnost. Údaje musí odpovídat realitě, znamená to, že kuchař musí případné kontrole doložit, z jakých surovin jídla uvařil.
Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/...est_fih#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=clanek-box