STEPNI_VLK: Tak jsem si na tenhle tvůj dotaz vzpomněla, když jsem dneska sjížděla Prázdniny na chalupě. Za fanynku se nepovažuju, ale ráda si jednou za pár týdnů jeden díl pustím (víc a častěji už by to byla toxická dávka), většinou když prokrastinuju a dostanu do toho hlad. Sednu si se svačinou, uvařím si kafe a pustím si Ditu. Ona sama mi moc sympatická není (dřív vůbec, ale teď, co má dítě, se projevuje mnohem sympatičtěji) a fakt hrozně to přehání s botoxem, ale ty kýčovité snobo interiéry, načinčané jídlo a vůbec celý ten koncept pořadu něčím lahodí mé duši.
Psychoanalyzovala jsem si to následovně. Já fakt dost ráda vařím, aspoň většinou, ale mám neskutečně mrňavou kuchyň, kde tři věci na lince už vypadají jako bordel, a dvě temperamentní děti, které dokážou během pár minut zaneřádit naprosto cokoli. Tzn. prakticky neustále doma bojuju s nepořádkem a protože nejsem uklízecí fanatička a mám i jiné starosti, než šůrování (např. celkem náročnou práci, kterou miluju, a manžela, kterého taktéž miluju a chci být s ním, o dětech nemluvíc), existuju v podstatě trvale za stavu mírného až většího chaosu v bytě. Dita P. je náhradní uspokojení za nádherně uklizený a načinčaný byt, kterého dosáhnu s najvyšším úsilím asi tak dvakrát ročně, když jsou děti na víkend u babičky (vydrží to přesně do chvíle, než se vrátí), a za potěšení z vaření bez stresu v pěkném prostředí.