Tak mám první pozitivní zprávy ohledně zápisů. Byla jsem se podívat do jedné pěkné školy, nedaleko bydliště, mají tam krásný prostorný plac na hraní s hodně zeleně a celkově ta zahrada působí moc příjemně. Paní ředitelka sympatická osoba, ptala jsem se na to trvalé bydliště a ona řekla, že je to fuk. Když prý bydlíme tady v okolí, mám napsat adresu současnou, i když není trvalá. Mc mě to potěšilo. Po příchodu domů mi majitel bytu odpověděl na mail na můj dotaz ohledně zařízení trvalého pobytu pro moje děti a také jsem byla nadšená, protože to prý udělá, udělá se dodatek k nájemní smlouvě a společně půjdem na matriku. Když se budem stěhovat, zas se odhlásíme. Takže mám velkou radost. Ale protože po smíchu obyčejně příjde pláč, u paní dr. jsem dostala sprchu od sestry, která na mě koukala skoro jako na tyrana, když chci holku dát do školky! Ptala se: "Proč PROBOHA? Vždyť vám bude domů nosit bacily a nakazí brášku...Je přeci tak HODNÁ (ach jo, že je hodná, to ji mám proto držet izolovanou doma? ) PROČ jí tam chcete dávat? Prosím vás, zvažte to...."No já jsem šla do mdlob. Přeci i když jsem doma s mladším dítětem, tak dítě se prostě vyvíjí a potřebuje už kolektiv dětí, zařadit se, plno věcí se naučit (sama jíst, snažit se napodobovat starší v oblékání atd...)Navíc pořád doma s mámou a malým miminem...Už se doma začíná chvílema nudit. Venku když potká školku někde na hřišti, přimísí se tam k nim a je jak v jiným světě, řádí, je prostě šťastná...:)
No když jsem si pak šla později pro to potvrzení, tak na mě sestra hodila takovej dost hnusnej pohled se slovy:"Ach jo, tak jste si to teda nerozmyslela???"
Myslím, že plusů na školce je prostě víc než mínusů, ať si sestra myslí co chce.