Jé, vy jste hned chytlaví... "šílenejch nepředstavitelnejch 45 let, kdy už jsou v podstatě mrtví a neschopní kvalitní práce" je absolutně mimo mísu, tak jsem to nenapsala ani nemyslela. Jen prostě bych chtěla mladší kolektiv, ne všechno starou komunistickou školu. A ano, rozumím si se spoustou starších lidí, ale ne ve školství. Možná jsem věkovou hranici stanovila moc nízko.
Samozřejmostí je, že si má s danými kantory rozumět moje dítě, ale také pokládám za důležité, abychom se shodovali v názorech na výchovu.
Věřte, že jednám z vlastních zkušeností a svoje požadavky jsem si nevycucala z prstu jen tak. Oba jsme s mužem měli leckde problémy a oba se shodujeme, že ať už jsme kdekoli v jakékoli škole nebo předmětu měli problém, vždy se jednalo o určitý typ lidí se "starými" názory, kteří nás házeli do pytle "zlobivé dítě" a dál nás nebyli ochotni rozvíjet. Naopak tam, kde po nás neustále něco chtěli, kde nás motivovali a kladli na nás nároky přímo úměrné našemu zapálení, tam se nám dařilo. Já byla v menším městě braná za "problémové dítě", muže dokonce v prvním stupně základky v Praze prakticky vyloučili a rodiče mu museli hledat školu jinou. Dnes se sebou umíme pracovat, svůj potenciál využít... Ale neseme si ze školy (hlavně právě základní) zbytečná traumata.
Jen žádám školku, později školu, kde s takovými budou umět pracovat. Předem odhaduji, že bude starší syn to samé v bledě modrém, už teď se to projevuje.
Nechápu, proč jste hned tak arogantní. Sebevědomí mi sice nechybí, ale tady ze mě děláte bůh ví co... :/

ZRK: Totiž já i můj muž jsme přesně takoví, jako náš starší syn. Čistokrevní střelci, vlastně takoví magoři. Zapálení pro kde co, všude první, nejvíc vidět/slyšet, trvající na vlastní pravdě, prahnoucí po informacích "za hranice", vysoce inteligentní a jsoucí si toho vědomi, atdatd... My to ve školách lehké neměli. Dneska už se na takové kouká úplně jinak.

MEDVED007: No a přesně proto poptávám reference.
Ano, myslím, že personál třeba do 45 let je rozhodně lepší než ten starší. Ba jsem o tom přesvědčena. Valná většina starších už se nedokáže, ba ani nechce, učit novým věcem, novým přístupům a tak.
Navíc jde hlavně o to, abych si s nimi rozuměla já. A já si nerozumím jen tak s nějakou ženskou, kor když by se měla starat o moje děti. A můj starší je HODNĚ živej extrovert, takže bych nerada, aby ve školce potažmo pak ve škole zažíval to, co já nebo můj muž.
A nejde mi o to dítě upíchnout hned, přeci jen jsem s mladším doma. Spíš se tak poohlížím (to už jsem ale také psala), využila bych třeba zatím docházku na jeden dva dny v týdnu nebo na programy rodičů s dětmi a zapsala děti až na příští rok.