EUCHENIE: Co je k tomu vedlo? Já ti to povím. Když Luciána nevzali do normální školky, zkoušela jsem všechno možné a zcela neznalá lesních školek jsem se jela s ním do jedné podívat. Školka sestávala z obrovské travnaté plochy, na jejíž jedné straně tekl dost hluboký potok, naprosto neohrazený a s nepřehledným břehem, bylo tam několik stromů a nerovný terén. Děti si hrály na "pískovišti", kde nebyl žádný písek, jen jakési zbytky nejspíš ze staveniště smíchané s hlínou, rezavé hrnce s ostrými rozbitými hranami "na hraní". Zázemí byla zahradní chatka, uvnitř prostor cca dvacet metrů čtverečních, na zemi rozházené jakési karimatky a celty, kde asi těch cca 17 dětí mělo spávat, chodilo se tam přímo z venku v botách v létě v zimě, nemělo to žádnou předsíň, jediný (!!!!!!!!!!!!!!!!!) záchod byl venku v druhé chatce cca dvacet metrů od té "obytné", byla tam jedna sprcha, zaskládaná bordelem, tudíž zjevně nepoužívaná. Jídlo se připravovalo v hodně jeté maringotce. V té zahradní chatce byla i jakási minikuchyňka na kafe, stála tam varná konvice (v dosahu všech těch malých dětí) a evidentně tam i fungovaly učitelky.
Zábavným momentem bylo, že za stravu se platilo nějakých 250,- Kč denně a svačiny si děti musely nosit z domova, školné už si raději nepamatuju.
Já bych něco takového nedovolila ani smykem, prostě neexistuje. Likvidaci takových lesních školek hlasitě tleskám. Jestli existují i nějaké příčetné, kde se dodržují základní hygienické normy a elementární bezpečnost, tak je to holt smůla, že dojedou na diletanty, se kterými jsem se setkala já, ale moc nevěřím, že by ostatní byly v pořádku.

Dneska oheň s buřtíky v Tondově nové školce v rámci seznamování s rodiči, hrozně příjemná atmosféra, spoustu rodičů známe od vidění z hřiští a z Jáji, zahrada nádherná, Toník blažený, celou dobu v čoudu