ZABITULKA: ale rikam, nikomu svuj nazor nevnucuji, jen se snazim ukazat jiny uhel pohledu

BALAENA: tak za prve jsem u te situace nebyla, takze hodnotim jen z psaneho projevu, za druhe ano, radsi bych se s ni zkusila poradit a udelat si z ni spojence a vysvetlit ji nevhodnost jejiho chovani pratelskym zpusobem. jak se asi pak bude chovat k tvemu decku ucitelka, na kterou sis nekde stezovala? a ty nebudes mit sanci ani videt, jak se chova?

tak uz tady 3 dny, nebo jak dlouho tu ta diskuze o sikane je, premyslim, kde jsou jen hranice klasicke socializace a sikany. nijak tim nechci vubec zlehcovat pripad QASHQAI dcery, to ani nahodou, ona sama musi nejlip vedet, jak to s jeji holcickou je. talze toto berte jen jako takove zamysleni.

muj syn pri nastupu do skolky - loni v lednu, nemel zadneho kamarada. kamarada tam nemel skoro nikdo, neb skolka se otevirala nove. v jeho tride najednou byla banda 25 plusminus triletaku. a kristian, ac do te doby vesely kluk, tesici se do skolky, se poprve setkal s tim, ze se musi umet "prat sam za sebe". rozumejte, do detskych kolektivu jsem s nim chodila, ale vetsinou si tam sve misto na svete vydobit nemohl, neb tam vzdy byla podpora/opora rodicu. jeho nebo rodicu ostatnich deti. V dobe, kdy do skolky nastoupil, mel zrovna "agresivnejsi" obdobi. nesel pro ranu daleko. kvuli tomu, ze takhle uhodil i holcicku s poruchou srazlivosti krve, zustal jednou i na samotce. pak do skolky chodit nechtel, obcas si stezoval, ze se tam s nim deti nebavi. (ale vicemene se decka nebavila ani moc mezi sebou, spis vyjimecne) pak byl nemocny a pak prisel i domu s tim, ze on si s nekym hrat chtel, ale ten ho odehnal, ze si s nim hrat nechce. pak jsme zacali po skolce chodit na hriste kousek od ni a atm potkavat deti ze skolky a razem se skamaradil. dnes ma ve skolce par kamaradu, teda spis kamaradek. jeho chovani se hodne zlepsilo. prestal bit. ale i dnes ma chvile, kdy nejdu pro ranu daleko. proste kdyz se mu neco nelibi a druhy to nereflektuje, tak prasti. zacinam mit trochu strach, aby me decko nekdo nenarkl, ze jine sikanuje. nevim. z meho pohledu je to proste decko, ktere se uci, jak se projevovat. ucitelky nam na tridni schuzce rekly, ze od toho jsou deti ve skolce, aby se ucily projevit se, postavit se samy za sebe, ze za sebou nebudou mit vzdycky jen maminku a ze i obcasne porvani k tomu patri.

proste, mozna me ukamenujete, ale ja bych uplne nevidela tu Emmu jako holcicku, co cilene sikanuje. nemyslim, ze ona sama z toho, jak se chova, neco ma. (pocit uspokojeni nebo nevim). asi bych se to osobne snazila resit primarne s tema ucitelkama. trikrat bych to zkusila v klidu probrat s nima, at se na to zameri, jestli uvidi nejake pochybnosti. ja chapu, ze pri 25detech nemaji sanci mit totalni rpehled o vsech. ja ho nemam ani o svych dvou vzdy stoprocentni. spis bych se treba i u ucitelek snazila vzbudit duveru tim, ze bys to s nima rada probrala a spolecne nasly nejake reseni te situace - treba tim, ze tvou dceru zkusi spojit s nekym jinym... zase z me zkusensti, lepsi si udelat v ucitelkach spojence, nez nepratele tim, ze na ne hned budes "zalovat" reditelce. tot muj pohled.

YENNEFER: Tak z "mnohou takovou bitvu už jsem svedla" je snad jasné, že couvám málokdy. Ale prostě už jsem v některých případech skeptická.

MARKYSHA: nechodila jsi náhodou na ZŠ Jeremenkova?

QASHQAI: na té chronické oběti něco je, takhle mě nenapadlo se tak dívat, já jsem šikanu také zažila, ale jelikož jsem každou ránu vracela dvakrát, také jsem vždy ta špatná byla já. Držím palce a myslím na tebe, dej vědět, jak se to vyvíjí a co na to ředitelka. Já sem byla nakrklá jenom proto, že Tonda nechtěl náplast na obličeji (zaněcovalo se mu to z jídla a slin), že se mu smějí. Řekla jsem mu, že jim má říct, že jsou hloupý, načež si stěžovala učitelka, že dětem nadává do hlupáků. Vysvětlilo se a opravdu jim to řekl kvůli jejich reakci na náplast.

NIENNA: Zas na druhou stranu - pokud tam nikdo problém nevidí, všichni to takhle sabotují a ani rodiče ostatních bitých dětí to nehodlají řešit, tak je to boj, který zpravidla skončí tak, že za veřejného nepřítele bude všemi považován rodič oběti. A protože rodiče si nedají pozor na pusu před dětma, tak se pozice týraného zase ještě zhorší.
Jsem kverulant a za svoje děti se biju fakt docela fest. Ale s nulovou podporou to fakt prakticky nemá cenu.

Děkuji všem za podporu. Vaši ráži bych potřebovala mít. Jsem bohužel taky spíš labilní povahy, šikanu jsem zažila až na základce teda, ale taky jsem musela kvůli tomu změnit školu :(
Noc na dnešek jsem asi do tří nemohla usnout, ta noc je přízračná, úplně mě bolelo u srdce.
Ráno jsem Mařenku odvedla a byla kupodivu veselá, vůbec nebrečela v šatně, což dělává denně...
Rozhodli jsme se tak, že jestliže od Marušky uslyším, že ji opět bije, poté jdu ihned za ředitelkou, mám všechny body co mi sdělily ty úči zapsané - takže vše bych jí řekla. Ředitelka je fajn ženská, už jsme s ní byli ve styku x krát kvůli různým organizačním věcem a platbám. Tak by myslím neměl být v pokusu o vyřešení s ní potom problém.
Odebrání ze školky je na pováženou-v jiné školce se podle mě zas vyskytne vzorec - silný jedinec s radarem na slabšího - a to asi taky není řešení.
Dostala jsem tip od kamarádky na Hobby centrum na Vyšehradě-nemátě někdo s těmito kroužky zkušenost? Prý je to od 4 let pro zvídavé děti - všelijaké kroužky o přírodovědě, lidském těle, zvěři...Tam by si mohla Maruška zvýšit sebevědomí-setkávat se s dětma, které baví podobná věc jako ji...
Moc díky za vaši podporu, těch pár dnů bylo psychicky náročnejch...

TORUVIEL: Taky se mi z té představy udělalo mdlo. :-/