SARGO:
EDERA:
ja obecne myslel dite, ktere je opakem synatora, ktery neustale mluvi a porad se pta a porad to s nim sije...aspon na chvilku :)

SARGO: No, jestli zítra dorazíte, tak uvidíš/uslyšíš.:-) Musela jsem jí najít text (foneticky přepsanej) a vytisknout (dvakrát - kamarádka Bára chtěla taky:-). Trvám aspoň na tom, aby si to nezpívala na ulici. A pochopitelně už to naučila i brunetu.

EDERA: Její přístup zní prostě holčičkovsky. Měla bych začít brát vážně, že o sobě mrňous tvrdí, že je holčička? :-D
Kaťuša... :-D :-D

MEDVED007: No, fakt. Blondýna se prostě neptá, resp. ptá se jinak. Pro ni jsou důležité pocity, ne nějaké exaktní poznatky. Nehoní se za informacemi a je jí úplně šumák, že nezná přesný význam nějakého slova. Jako SARGO - pořád si na to nemůžu zvyknout a přepnout do jiného módu.

LBW: Žiješ v bludu, pokud si myslíš, že dítě, co se neptá, nemluví. Blondýna mluví FURT. A když nemluví, tak zpívá. Poslední měsíc nejčastěji Kaťušu.

SARGO: no vidíš, takhle jsem se na to nikdy nedívala :-) ale nemyslím, že to tak bylo i za mého dětství....spíš ne, to by nikdo nemohl dlouhodobě vydržet....teď je to dané spíš tím, že se vidí jednou za x týdnů.....

LBW: Ono se to bohužel vzájemně nepodmiňuje :-D
Menší se sice neptá, ale hlavně proto, že všechno sám vysvětluje. Sice mu nikdo nerozumí ani slovo, ale musí mluvit on. Ovšem v dialogu! Když se mu snažím povídat pohádku, chvíli zdvořile čeká, pak usoudí, že už je na řadě, tak si řekne svoje (co na tom, že pořád mluvím a je tam zrovna dramatická scéna!), zase mě chvíli nechá... to jsi asi neměla na mysli... :-D

MEDVED007: To by vysvětlovalo tvůj odpor k vysvětlování :-))

SARGO: no je fakt, že mojí mámy se děti ptají o dost míň než mě, protože ona na ně furt chrlí kvanta informací, vesměs "výchovných" a hlavně je moc nepustí ke slovu :-) taky taktika, ale na ní asi dlouhodobě nemám :-)

MEDVED007: Třeba ještě začne? Nebo mluvím víc, než si myslím, a stačí mu to? Nebo má dojem, že slyšel dost, když slyší, co všechno vysvětluju bráchovi? Ono těžko říct, člověk nemá moc referenční vzorek k běžnému provozu a každý dojem o míře je nutně velmi subjektivní :-D
Jooo, tu křížovku jsem viděla, skvěle vymyšleno :-D

EDERA: Co neptá, dokonce mu ani nevadí, když něčemu nerozumí! Na to si pořád nemůžu zvyknout. Staršímu jsem musela extra vymýšlet pohádky, aby tam pobíral všechny detaily, jinak byl běsný. Když jsme mu kolem třetího roku poprvé pustili televizi - Krtek a zelená hvězda, vidím to jako dnes, a asi až nadosmrti - byl tak uchvácen, že jsem asi 50x dokola musela vysvětlovat každý detail (což bylo těžké, protože výchozí situace je dost nevědecká). Dalších 150 opakování zvládl sám. :-D S mrňousem na to musím myslet, aby se vůbec dostal za obzor nejběžnějších věcí. Místo patřičného vděku na mě vlídně hledí s mírným despektem. :-))
Žralok je dobrý. Mně ta pomazánka zatím zůstala, musel to ve školce být vážně silný zážitek. :-D Ale když jsem hodná, pořád ještě jsem Pán času. :-)

SARGO: Jo, naše dvojka je taky chudák. Vyčerpaná z roků vysvětlování jejímu bratrovi jsem už nějak neměla to správné nadšení a navíc ona se neptá. Chápeš to? Dokáže projít kolem spadaného listí a neptá se, kde se tam vzalo, proč opadává ze stromů zrovna na podzim, proč jenom z listnatých, jak to ten strom pozná, že je podzim... Prostě NIC. Jenže pak jí chyběj základní informace. Když mi to došlo, začala zas věci kolem komentovat stylem, který medvěd zavrhuje. Holt občas není jiné cesty.

A pokud jde o neobvyklé nadávky, tak mám dodnes v živé paměti, jak se kamarádovic prostřední dcera coby dvouapůlletá hrozně rozlobila na svého otce, vztek s ní úplně zmítal, jenže k tomu neměla ten pojmovej aparát. Tak chvíli bublala "Ty jsi takovej, takovej..." a pak z ní vypadlo "ŽRALOK!" Bylo vidět, jak se jí ulevilo. Jsem si akorát prohlížela její novou knížku, takže mi došlo, kde k tomu přišla - byl tam obrázek ošklivého zubatého naštvaného žraloka.:-)

MEDVED007: To jo, někteří rodiče by potřebovali trochu protřepat.
Ale co já vlastně vím, jak funguje normální dítě? To starší normální není a to mladší by bylo, kdyby ovšem nemělo tohoto konkrétního staršího bráchu. :-D Ale vcelku myslím, že běžný model dítěte skousne ve zdraví skoro cokoli, pokud ho - s dovolením si ukradnu obrat tuším od Matějíčka? - nemlátíte pánví do hlavy a nezavíráte do skříně. Případné úlety pak srovnají do latě spolužáci :-)
Se zájmem již pár let pozoruji souseda, jak se ze svého syna (teď 7) pokouší vychovat vrcholového fotbalistu. Jako fyzičku má kluk fantastickou, oni snad nedělají nic jiného. Ale pořád je takový smutný a chcíplý, že to moc dobrou reklamu nedělá. Stěhovat se nechystají my ani oni, tak uvidíme 8-)

SANTAL: Dobře zařízeno :-)
...ale co teprve až nějaké bude mít dva tatínky a žádnou maminku... :-))

SANTAL: no my jsme taky televizi léta neměli....ale znáš to, dítě je občas u babičky a už to frčí :-)))

MEDVED007: OK, my jsme ta rodina bez televize... opakovat musím já :-)

SARGO: Tak to je OK, syna jsem dala na církevní (ač jiného vyznání, ale to tam maj polovinu dětí).
Takže maj 2 hodiny týdně náboženství a hodinu navíc cosi, označeno jako "služby boží" - což bude nějaké povídání s knězem.
Syn spíše přišel s očima navrchhlavy s informací, že JEDNO dítě nevěří v Boha! :-) Taky oříšek na vysvětlování... nebo že jedno zase nemá tatínka...

SARGO: já nepochybuju o tom, že se do dítěte otiskne všechno, co se kolem něj děje....akorát je mi tak nějak proti srsti takové to věčné poučování dětí, které se často děje....není možné s ním mluvit normálně ? proč se musí furt dokola řešit, že to auto je ŽLUTÉ a a má 4 kola.....asi není moc dospělých, kteří neznají barvy a neumí počítat do pěti :-) mně osobně to tedy otravovalo krutě a nedělala jsem to vědomě a stejně holky uměly barvy v široké paletě brzy, ale kde, tak to nevím........za to vím, že starší se naučila čísla ze sportky, která bývala po večerníčku....letí míček a komentátor řekne 31, letí další a on praví 7....a dítko se tak rychle naučilo čísla do 49 nebo kolika to je :-)

SANTAL: když byla starší nemluvně, tak jsem na ní mluvila tak, že jsem komentovala politické dění a říkala věci, které bych říkala normálnímu dospělému člověku....zčásti proto, že jsem měla nulové zkušenosti s dětma a hlavně proto, že furt dokola mlít tohle je modrá lavička a tamto je zelené auto....tak to mě fakt nebavilo.....na druhou stranu, asi i v té "nevhodné" konverzaci si dcera uměla vybrat to správné, protože si živě pamatuju, že když jsme chodili na cvičení, když měla dva roky a občas to bylo prokládané nějakou "naučnou hrou" tak než se ostatní děti zmohly na to, aby sesumírovaly, že předmět na obrázku je auto, tak naše mladá už ječela červený kabriolet :-) čili zjevně jí slovní zásoba nechyběla.....vůbec na můj vkus mluvila brzy a moc.... zůstalo jí to :-))) a mluvila jsem na děti dycky spisovně včetně koncovek a nijak jsem nepozorovala, že by holky chodily ze školky se slovama, které jsou nevhodné....sem tam přišly, že slyšely to a to a co to znamená, ale aby na mě něco pokřikovaly, když neví co to je, tak to si vůbec nevzpomínám....suma sumárum bych to výchovné působení zas tak nepřeceňovala....děti si poradí, i když nejsem matka roku :-)