MARKYSHA: Od tří by to nemělo smysl vůbec u nás, tam nebylo co procvičovat :-)) Tak jasně, jestli měl tu uzdičku...
Se starším jsem si ještě dělala trochu hlavu, ale protože to s ním bylo těžké po všech stránkách, ještě si něco přidávat jsem prostě neměla elán. Do školky nastupoval s tím, že mu kromě mě nikdo nerozuměl ani slovo (ale já to měla spíš telepaticky), tam se rozmluvil - klasika :-) (Od té doby pusu nezavřel.) No a ve škole vyhrává recitační soutěže, má mimořádně dobrý projev (jak jsem ke svému překvapení zjistila, když jsem musela hromadu 7-12 letých chlapečků tuhle poslouchat celé odpoledne, jak se prezentují) a slovní zásobu takovou, že mu spolužáci občas nerozumí. Takže jsem samozřejmě na nějaké napravování ochladla definitivně. Mladší jede vcelku ve stejných kolejích (ten by tedy u logopedky nevyváděl, ale zalezl mi pod sukně a styděl se celou dobu), tak budu doufat, že dojede i do stejné cílové stanice :-D Ono tohle nemluvení není mezi chlapečky žádná výjimka, čím víc známých s dětmi potkáváme, tím jsem klidnější. :-)