MARKYSHA: Jinak k tomuhle, asi bych se v pondělí zeptala, třeba nějak neutrálně jako "promiňte, minule jste zmínila Tondovy nevhodné hygienické návyky a mně to vrtá hlavou, co konkrétně jste tím myslela? Třeba abychom na tom mohli doma se synem zapracovat :-)" (a s úsměvem, ať to nejde do konfliktu, učitelka bude určitě taky sdílnější, když to bude vypadat, že to myslíš vlídně a ne stylem "co si to jako dovoluješ kozo jedna říkat, že můj syn má blbý návyky!" :-) Víš jak :-) Ale jinak chápu, že si to vztahuješ na sebe, to si myslim je vcelku běžná vlastnost žen-matek, že si vztahují věci týkající se "výchovy" dítěte na sebe, jako své selhání nebo tak (taky to tak někdy cítím).

MARKYSHA: A možnost, že když jsi měla den blbec, že ses přeslechla, že to říkala tónem, který měl naznačit, že přehání, ale tys to nedokázala vnímat, nebo tak něco, není? Přece když si chci s někým něco vysvětlit, měla bych připustit možnost, že je to jinak, než si myslím. "Vyříkat si něco" přece není jen "musí se mi omluvit". ;-)