MADIETTA: Pořád mám trochu roupy zahrabat prstíčkem v Jášově bývalé školce, jestli by se nenašlo místo i pro číslo dvě. Bylo to tam lepší po všech stránkách. Jenže tady to není vyloženě špatné, jen to... prostě není špatné :-) A přeci jen je sakra rozdíl mít je přes plot, nebo dojíždět každé ráno autem :-( Má tam kamarády a strašně si užívá, že je potkáváme na každém hřišti. Taky si říkám, že i v té staré byly učitelky, ze kterých bychom nebyli úplně nadšení, teď si nemáme důvod stěžovat (jenže zase - není to dobré, jen není důvod si stěžovat).
Aspoň něco dobrého, i když ten kontrast je o to bolestnější - v rámci dlouhodobého záskoku vyfasovali nějakou zkušenou matadorku, která je sice zvyklá na starší, takže se pořád trochu omlouvala, že neví, co všechno po těch mrňousech chtít, ale zároveň je velice příčetná a dalo se s ní pobavit na nosné téma "co s tím naším případem" a hlavně, hlavně "já se na to podívám" (to její ´podívám´ mělo zřetelné následky do druhého dne - například mi najednou přestal zapírat, že umí barvy :-D). Jenže tu mají jenom do konce roku. ACH JO.