MEDVED007: Tak s tím bych to uplně nespojoval - umění bejt někde včas a umění bejt ready v třičtvrtě na osm nebo v kolik dneska začíná škola jsou dvě rozdílný věci...jediný, co mi to dalo, je jistota, že nemůžu makat nikde, kde po mě chtějí použití mozku před devátou ráno.

Taky máme půl rodiny (muž a syn) noční sovy... ranní vstávání do školky bude asi hustý )

MEDVED007: Hele nijak...patnáct let ustavičnýho pruzení a po dvou, třech letech si člověk zvykne. Pár řiditelskejch důtek a dvojek z chování sem za to vyfasoval, ale nějak to po mě steklo bez zanechání viditelnejch stop.

MEDVED007: Taky se toho dost bojíme. Obávám se, že to už není jako za mého mládí, kdy jsem v první třídě chodila dost často pozdě (máti mě vykopala včas, ale já se po cestě toulala, lezla na stromy a povídala si se sousedkama), klepla na okno třídy a paní učitelka mi chodila otevřít. :-)

TAPINA: mně zas vyhovoval ten kompromis, dopoledne děti pak stihly mezi svačinkou a obědem i nějaký tvůrčí program a leccos šlo domluvit individuálně.

KATIA: Mně zas právě v té soukromé vyhovovalo, že pravidla nemá. Ve věku do tří let mi víc vyhovuje, když můžu dítě přivést a odvést podle svých potřeb, a bude si tam klidně neorganizovaně hrát s kamarády (dneska jdeme od 12:30 do 18:30 :o) ). Od tří let výš už se organizačně podřídím výměnou za to, že se bude s dětma víc pracovat.

Vždyť píšu, že to nemáme jako plán, ale že jsme prostě rodina zcela vyhraněných sov. Co jsem ráda je fakt, že kvůli tomu není ve školce dusno, že se s tím smířili a akceptujou scénář "zaspíme - zavoláme, omluvíme se a zeptáme se, jestli můžeme děti dovézt". Autem je muž doháněl po domluvě. Ideální to není, ale taky jsme to na výpravě s oddílem zažili a program to nijak nenarušilo, prostě jsme dítě místo na Smícháči převzali až na Zbraslavi.
Zkušenost, že když budou prudit s vypravováním, tak taky mohou vytouženou aktivitu nestihnout, kluci mají. V tomhle věku jsme ale za buzení ještě zodpovědní my, takže pokud my zaspíme, tak to my řešíme.

TAPINA: naše soukromá ta pravidla normálně má, jenom jsou o něco volnější než v obecní - i v té ale existuje možnost domluvit se individuálně.

ELIZHANNAH: Kluci nosí věci z Lidlu, HM, CA, Kappahlu,... Problematické jsou většinou jen věci, které přihodím na mmb k větší objednávce. Pružnost lemu u krku je pro mě rozhodující při výběru.

Tak dík, začínám propadat depresi, že nejen že nebudu zvládat ve státní školce dítě včas vypravovat a vyzvedávat (natož pak muž), ale ještě mu asi nemám co dát na sebe :D Skoro do každého oblečení se dokáže nějak zamotat.

MARKYSHA: Stresu naprosto rozumím. Já jsem stará šprtka, takže všechny učitelky, byť mateřskoškolkový, jsou pro mě autorita. Teprv se musím naučit tuhle situaci, kdy já už nejsem žačka, ale máma. Muž na formální jednání taky moc není, je na to příliš moc ajťák a občas se prostě se zbytkem světa míjí. Takže je slušná šance, že náš syn bude mít právě to stigma divných rodičů. Na druhou stranu, třeba jsou ostatní rodiče taky divní, jen jinak. Uvidíme. Každý den, kdy se to blíží, jsem nervóznější a nervóznější. Sbohem, rodičovská anarchie, teď se už musíme nějak zapojit do systému.
Syn tomu kolektivu samostatně taky moc nedal, jen chodí rok do sokola a do loňské zimy jsme chodili každý pátek dopoledne do jednoho dětského klubu. Takže hodlám využít zvykací dobu co jen to půjde.
S druhým synem se uvidí, je v půlce srpna, takže asi půjde do velké školky rovnou. Ale mezitím taky projde sokolem a nějaké ty společné aktivity pro rodiče s tlupou dětí snad tak půjdou, jestli najdu něco, co nám bude vyhovovat.
Jinak do které třídy syn půjde, to bohužel netuším, doufám, že zítra už ředitelka napíše, že jsou alespoň telefony v provozu a bude se tam dát dovolat.