• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SMAGUEmateřské školy
    Vážení přátelé, zasloužilé matky (a otcové), tato diskuze vznikla jako reakce na nedávné zkušenosti s přijímáním dítěte do školky. Nás naštěstí vzali, ale soudě podle rozčarování v řadách známých, klientek nebo jen z rozhovorů s matkami tříletých capartů někde na hřišti toto štěstí měl opravdu málokdo. Ráda bych tuto diskuzi věnovala osobním zkušenostem ať už s kontaktem s konkrétními mateřskými školkami či přímo názor na chod školky v případě, že do ní vaše dítě dochází či docházelo, v každé mi totiž bylo řečeno něco jiného a podle všeho má každá školka jiná kritéria pro přijímání dětí. Dále by mě osobně zajímal i záhadný systém jednotlivých obvodů v Praze pro výběr školky pro dítě v případě, že bylo přihlášeno na více školek atp. Tak kdyby o tom někdo něco věděl...
    rozbalit záhlaví
    SARGO
    SARGO --- ---
    BALAENA:
    D1: "Ale já jsem chtěl červený!"
    R: "Ale no tak, chutná to obojí stejně. Přeci nebudu amarounovat každému něco jiného."
    D1: "Není to stejný! Chci červený!"
    D2: "Jenže já jsem chtěl zelený a ty máš smůlu, he hé, bude to jak chci já, já jsem si řekl první!"
    R: "Tak mám udělat barevný?"
    D1, D2: "Néééééé!"
    D2: "A nebo jo."
    D1: "Jenže já chci zelený! Teda vlastně červený! Chci ten, co máme ve školce!"
    R: "Jaký máte ve školce?"
    D1: "Fialový."
    R: "Takové nejsou."
    D1: "My je máme a já je chci, jinak budu plakat."
    D2: "Si klidně breč, nám je to jedno. Stejně bude zelený."
    /obecné zvuky pranice a kvil. R tluče hlavou o zeď, sousedův pes vyje.
    BALAENA
    BALAENA --- ---
    SARGO: ono nakonec i amarouny z Návštěvníků měly něco do sebe
    SARGO
    SARGO --- ---
    QUANTI: Já jim sladké úplně neodpírala, tu a tam něco malého přistálo, ale boNbony ani lízátka jsme nevedli vůbec hlavně kvůli zubům - a taky mě to prostě nenapadlo jim to dávat, ono taky kdy, jí pětkrát denně, ani nebyl prostor někde něco strčit, buď byli najedení, nebo bylo před dalším jídlem :-D Takže do vysokého věku neuměli cumlat ani lízátkovat, ale zato musím hrdě říci, že těm přebarveným chemickým cukrovinkám ani starší na chuť dosud nepřišel a odmítat nabídky od kluků zvládá velmi asertivně. Oba jsou naučený, že se to jí po troškách a nemají s tím problém.
    Ne že by to pomohlo: Starší tak do tří snad ani neochutnal čokoládu, mlsání žádný (pořád mi přišlo, že je na to malý, navíc měl potíže s trávením, takže jsme jídelníček ladili jak harfu - a špatně trávil zeleninu, takže má krásný základ k odporu :-)), ale teď je mu devět a oplácaný je stejně, protože co si neusladil, to si utěstovinoval (suché těstoviny jsou jeho kulinářským nebem). K jeho smůle mám sklony k tvrdohlavosti a nějak jsem s nižšími venkovními teplotami nabralala obrovský elán (takže za poslední týden začal jíst cherry rajčata, byť zatím jen oranžová :-D). Šmarjá jídlo, já bych to zrušila, v každé druhé sci-fi slibovali touhle dobou jednu pilulku po ránu, že bude vystaráno. :-))
    QUANTI
    QUANTI --- ---
    SARGO: já třeba před dcerou (2,75) sladkosti fakt netajím, ale ona jediný co si dá je čtvereček 70% čokolády, případně teda občas čokoládu z kindervajíčka, a Kinder Pinguí. Želé, karamelku nebo mentosku občas vyžebrá, dá do pusy, ocucá a jde mi vyplivnout do dlaně. Tak snad jí to vydrží :) lízátko jí asi dvakrát dali to hroznocukrový magistry v lékárně, koukala na to jak puk, lízla si, nechtěla.
    SARGO
    SARGO --- ---
    HABRENKA: Ano! A opět budu za příšernou matku, ale opravdu bych hodně ocenila, kdyby měli méně pestrou stravu! :-D
    Třetinu těch jídel jsem snad sama nikdy neochutnala, nic se jim neopakuje jak je měsíc dlouhej = není šance, aby si na nějakou chuť zvykli, chodí ze školky hladovej jak vlčák (a škola to samý) a že by se zvedla tolerance k neznámým jídlům, to se teda nezvedla. Naučil se trpně strčit do pusy lžičku, protože "ochutnej to, ochutnej to", ale je to k ničemu. Prosím prosím, chci něco nudného, obyčejného, ale aby to fungovalo :-D
    HABRENKA
    HABRENKA --- ---
    :-) tak, televize byla, sladkosti... co jidelnicky :D? pro mne rozhodne obohacujici tema ;-)
    ADD
    ADD --- ---
    TRISSIE: Já nechtěla před dvěma lety dát Benýse do školky, když jsem tohle slovo našla v dopise od ředitelky. Muž mě uklidňoval, že ředitelka mého syna nebude učit, natož pak češtinu, takže by ho to nemělo poznamenat. Ech ech, jdu si pár těch bonbonů na uklidněnou dát, ať nevyskakuju. :-)
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    ADD: a tak víš co, bombony, to je takové výbušné téma :-)
    ADD
    ADD --- ---
    Uááá... BONBON, BONBON, BONBON... Mám chuť sníst bonboniéru, když vidím to vaše stále se opakující M. :-)
    LEPEK
    LEPEK --- ---
    k tem sladkostem..

    první den ve školce, synek mi ukazuje při vyzvedávání bombon, který dostal a schoval si ho. Druhý den ve školce - synek zas bombon - paní učitelka ze třídy mne přiběhla vysvětlit, že dvě holčičky měli po sobě svátek a že se nemám bát, že jim školka sama o sobě žádné bombony nedává. To mě dost potěšilo, nejen jejich přístup ke sladkostem, ale i přístup k rodičům :))

    Osobně nejsem zastáncem toho, aby děti dostávali ve školce sladkosti ve formě bombonů či časté dávání sladkých tyčinek k svačině. Upřednostnuji koláče atd a vážím si kuchyní, kde tak činí.
    My doma také bombony nejíme každý den, tak nevím, proč by to školka měla mé dítě učit. Chápu, že je těžké vyhovět rodičům a nedat zrovna jejich dítěti bombon a ostatním ano. Asi bych se poptala ostatních rodičů, co si o tom myslí a případně bychom společně poprosili učitelky, zda-li bombony nezrušit, či nějak minimalizovat.

    A bombony-odměna - naprosto špatně.
    NEBULA
    NEBULA --- ---
    ADD: Ok, pardon.
    ADD
    ADD --- ---
    NEBULA: Já myslela "bombón". :-)
    NEBULA
    NEBULA --- ---
    ADD: ?? Jako diakritiku? Můžu. Jestli je to tady zapotřebí, tak bez problému. Sorry.
    ADD
    ADD --- ---
    NEBULA: Když už na to nadáváš, můžeš to alespoň psát správně? ;-)
    NEBULA
    NEBULA --- ---
    :)
    SARGO
    SARGO --- ---
    NEBULA: Když mi mrňous ve školce přinesl lízátko (někdo měl narozeniny a tak se rozdávala) a ptal se co to je a jak se to jí, koukali divně úplně, úplně všichni. Od učitelky po přítomné matky a dětičky se mu smály. Zkrátka všechny uvědomělé matky jsou jenom na nyxu :-D
    NEBULA
    NEBULA --- ---
    k tomu sladkýmu...malý příklad...máma mi říká: dej jí ten bombón (kterej zrovna od někoho dostala) ať ví co to je, a já: mami ona to prostě nechce a já jí to nutit nebudu (né že bych bombóny před ní urputně skrývala, ale vezme to do pusy, vteřinu,dvě pocumlá a vyplivne, stejně jako lízátko- párkrát olízne a nechá..) a máma: pak jí to někdo dá a ona nebude vědět co s tím a může se s tím zadusit...no tak tohle mi příjde (mámo promiň ;) jako absolutně zcestný argument, posílený logikou za nás to bylo NĚCO -sladkost- kterou ty starší generace mají neustále v podvědomí-a už jsem ta matka co tomu dítěti nedopřeje a bububu, mno já to vidím tak, že třeba jednou dcera nadváhou trpět nebude, ke sladkému bude mít střízlivý přístup...a navíc JÁ jí její organismus zbytečně zaplácávát nebudu, na to bude mít v životě dost času sama,a snažím se jí aspoň v začátku vytvořit náskok...a ne handicap
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    TORUVIEL: Chce to najít zlatou střední cestu. Nemyslím si, že by se v některé školce rozdala denně tuna cukroví. Ty sladké nápoje už jsou horší. Přístup "my tohle doma nejíme" mi ale přijde taky zrádný. Čím víc se tají před dítětem existence nezdravého jídla, tím nezřízeněji se na to vrhne, jakmile bude poprvé bez dozoru. Ty věci na světě existujou a je potřeba s tím od mala děti učit pracovat. Jako že to je pochoutka, ale nesmí se toho jíst příliš.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    Přijde mi děsné, že rodina, která nechce, aby její dítě denně dostávalo v instituci sladkosti, je "divná". Denně do děcek sypat tolik cukru, to je děs. V čajích, cukrátkách...normálka. A pak cukrovky a obezity, bác, jakto, že to máme? To ty hrozné geny...
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    RENFRI: Tak to já bych sladkosti klidně démonizovala. Samozřejmě že se to občas i u nás doma vyskytne, ale považuju to za velmi nevhodnou pochutinu, zvlášť mi to vadí jako "odměna". A nemá (nemělo by) to podle mě mít místo v každodenní stravě dítěte. Ale tak já chápu, že jsem asi postižená tím, že jsem výživovář a studuju výchovu ke zdraví na peďáku, tak prostě mám o výživě a výchově dětí jiné představy...A opravdu nejsem žádný posahaný odpůrce cukru, sama ho sice skoro nepoužívám, ale dceři občas něco koupím, nicméně ne denně a ne za odměnu. Nechci, aby to brala jako nějakou "výhru", ale něco, co si občas dáme, ale není to nic extra.
    TAPINA: Tak o obezitě v čechách bych pomlčela...a zvlášť o tom, jak sjou na tom tady děti. Vést je k tomu už odmala a ještě takto v institucích mi přijde...no, špatné.
    TAPINA: Většina populace konzumuje, ok, tak proč třeba na pěďáku se učí x, a ve školkách praktikuje y? Jsou iniciativy, snažící se prosadit zdravější stravování v jídelnách, snaží se o odstranění automatů s colou ze škol...nebo je tam maj nechat, když to vlastně většina populace pije?
    ZEGA
    ZEGA --- ---
    QUANTI: reaguji na TAPINA, kde dochází k naprostému zjednodušení
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam