EVIANAIVE: No upřímně - když bude vědět, tak spíš už neochutná.:-) To už pak mozek nastaví blokádu. Roky jsem takovou měla např. vůči hovězímu jazyku (a přitom to fakt je moc dobrý a jemný maso).

EVIANAIVE: upřímně ? moc to prožíváš a učitelky ve školce z tebe asi slušně šediví.....

EVIANAIVE:
ILLUZE: Taky nechápu proč. Rozumím tomu, že někdo nejí maso / určité maso z přesvědčení, ať už náboženského nebo nenáboženského. Ale pokud se nebráníte masu obecně, proč zrovna tohle určité maso ne a proč ne zrovna do osmi let?
Že se ti to ekluje, tomu rozumím. Sama taky vnitřnosti nerada, a vzhledem k tomu, že jsme se seznámily, když se ti dělalo zle z představy, že bys měla škvařit sádlo, mě nepřekvapuje, že některé věci si do kuchyně nepustíš. Ale prosit učitelku, aby to dítěti nedala ochutnat?

EVIANAIVE: Hele, nerýpu - jen se ptám - proč ne?
Jíst to každý den nebude, doma jíte podle vašich pravidel.
Když pojedete na dovolenou - budou tam jiné potraviny a jiná jídla, také neochutná?

P.S.
Opravdu nerýpu, jen mne zajímá důvod.

SARGO: pozvěte Michalku

SARGO: Přesně! "Bleee, v tom je cuketa!" "Na jídlo se blé neříká. A paní kuchařka mi tuhle říkala, jak sis přidal cuketové jídlo." "Ale to byla jiná cuketa."
"Cože, špenátová polívka? Fůůůůj, to nejím." "Na jídlo se fuj neříká. A tuhle jsi mi vyprávěl, že nejlepším zážitkem celého dne byla ve školce špenátová polívka." "Ale to byla jiná." "Neříkej, vzala jsem si od paní kuchařky recept a je to stejná." "Hmmm." Šťour, šťour do jídla. "Už nemám hlad."

TRISSIE: "Ale maminko, já přece brambory nejím!"
"Paní učitelky mi řekly, že už jíš, a žes jich snědl hodně."
"Jenže ve školce jsou kulatý - jinak kulatý - mám jinou lžíci... a... a... a sedím u stolu s Michalkou! Takže je doma jíst nemůžu."

TAPINA: a kdyby aspoň to, že to jednou doma prohlásí za "moc doblý", bylo zárukou, že to člověku příště nehodí na hlavu bez ochutnání s tím, že "to mi nechutná!"...

TRISSIE: Já nikdy nevím, co tomu tvorovi zrovna zachutná, fakt ne. Snažím se, aby v ničem nebyly rušivé ostré chutě a on se toho ani nedotkne (takže to ani nemůže zjistit), a pak se nacpe hlávkovým salátem v octové zálivce s pepřem.

EVIANAIVE: My tuhle kolektivně dumaly nad nástěnkou, jestli "hrachová kaše s rohlíkem" znamená, že došly klobásy, nebo že jde o realistickou snahu o to, aby děti alespoň něco snědly, nebo někomu definitivně přeskočilo. :-))

EVIANAIVE: A proč nechceš, aby to ochutnal? Chápu, že to nejíš a nebudeš to vařit doma, ale v čem je problém, aby to zkusil s ostatními dětmi?

Pozitivní okénko:
Dlouhodobě sleduji docházku našich dětí do školky, zejména poměr odchozených a promaroděných dní. Loni to bylo hodnš smutné číslo.
A minulý týden naše děti pokořily magickou hranici padesáti procent odchozených dní, hurray!
Musím to sem rychle napsat, páč mladá zase marodí, tak než se ta matematika zase pokazí :).

Skryté sdělení pro matky věčnejch marodů: Ono se to zlepší. I když se tomu teď těžko věří, tak vážně, ono se to jednou zlepší.

MEDVED007: Tak my jsme přeci jen z toho severu (teda já), ale dceru vedu stejně. Tady v tom paneláku v nížině u Labe, co teď bydlíme, je stále neskutečné teplo, tak musím stále větrat. Teď přijela na návštěvu kamarádka z nížin a láteřila, že tu v bytě máme zimu :-) My s Bárou tady lítaly v tílku/šatech a bosé, oni v dlouhém rukávu, bačkorech, flísových teplácích...než se zatopilo. Je to prostě o té otužilosti...my ještě teď, když je hezky, tak chodíme po chvilkách venku bosé. To teprva lidi na hřišti koukaj :-)) Ale co, já jim zas okouknu jejich nabalená děcka a jsme si kvit :-)