ANNAWA: Nic skutečně objektivního, to je na tom nejhorší. Spíš takový setrvale nepříjemný pocit z různých věcí, kdy je jasné, že to tam vedou stylem nejmenšího odporu úplně ve všem. Špatně vymyšlené značky pro děti. Ubohé besídky. Maxim Turbulenc na dětské diskotéce. Procházky na neatraktivní místa, i když jsou jiné možnosti. Jakási výzdoba. Hraní spíš v jídelně na linu, než v herně na koberci, kde by se muselo víc uklízet. Nic tam není vyloženě špatně, ale nic, co by nadchlo.
A mrňous tam funguje tak nějak stejně: vůbec nemám pocit, že by tam dělal nějaké pokroky. Spíš mi doma demonstrativně předvádí, co všechno z toho, co dělali, neumí. Mám dojem, že když něco dělat nechce, tak ho k tomu ani nikdo nevede, a protože je hodňátko a nestrhává na sebe pozornost, je to pro učitelku pohodlnější. (Prosím nezavádět debatu, jestli má školka suplovat rodičovskou výchovu. Samozřejmě, že nemá, ale přesto tam očekávám nějaké výstupy.) Jsme hodně zmlsaní tím, že staršího ve školce srovnali do latě úplně fantasticky - výslovnost, držení tužky, přiměřené fungování v kolektivu, dobře vedené kroužky, které zbožňoval, chodili do skutečné přírody, i když přišli špinaví...
Mrňous tam nechodí rád, a i když se vrací s úsměvem, je mnohem nadšenější, když je tam jakákoli jiná učitelka (naše třída má momentálně na stálo jen jednu). Má moc rád pár svých kamarádů (vlastně jediná věc, která mě drží zpátky), ale o učitelce mluvit nechce (ale pro něj je nepřijatelné, aby o někom řekl, že ho nemá rád :-)) Přitom v létě se do letní školky vyloženě těšil.
Takže je to takové... kdyby nebyla jiná možnost, nebo jsme už neměli zkušenost se starším, tak jsme rádi, že jsme rádi. Jenže možnost změny je - a protože skoro určitě bude mít odklad, jsou to ještě dva a půl roku. Sice za cenu dojíždění, ale krátkého a organizačně bez větších potíží zvládnutého. Vyzvedávání bude horší, ale starší už se umí vracet ze školy sám, takže i to by šlo.
Navíc si ještě úplně nejsem jistá, kam to dotáhnout: první pohnutka byla dát ho do soukromé, protože počet dětí na učitelku je tam samozřejmě v nějakém blaženém poměru, kdy se dětem opravdu mohou věnovat. Jenže je to samozřejmě děsná pálka - zvládnutelná, ale nepříjemná. Tak jsem nakonec začala se školkou, kam chodil starší. První reakce byla dost vstřícná a kdyby to bylo tak, jak to bývávalo, klidně bych ho šoupla do kterékoli ze tří tříd (v té čtvrté byla učitelka příliš razantní, s tou by mrňous nefungoval). Ovšem je otázka, jak se za ty tři roky změnilo osazenstvo. A kdyby tam začal chodit, ale bylo by to špatný, tak by to bylo špatný, protože změny rád vážně nemá.
Ach jo :-)