EUCHENIE: psycholožka prášky necpe, to psychiatr.

SEBIEN: mě na tom děsí ta v podstatě neomezená moc školní psycholožky, která tímto rozhoduje o kvalitě života a dá se říct i budoucnosti toho klučiny..jako rodič bych cítila strašnou bezmoc a taky nasranost

MADIETTA: vidíš a Toník umí š, ž, č, jen si prostě navykl nahrazovat nesprávně hlásky a když se nesoustředí, což se nesoustředí, když chce něco urychleně vyprávět nebo vysvětlit, čím víc mu nerozumí, tím je rozčílenější, čím je rozčílenější, tím víc to nejde, tak sklouzává do výslovnosti, kterou používal jako batole s přirostlým jazykem, ač vyslovit správně jednotlivá slova dovede, to je ten problém. Nevím, jestli s ním nejít do pedagogicko-psychologické poradny nebo co, navíc tenhle týden, jak jsem byla nemocná, se zhoršil v chování, nikdy mi nenadával a nevyhrožoval a teď mi nadává do hloupých a pitomých a že mě zabije, praští mě kladivem, uřízne mi hlavu apod., asi jak byl spojený s předškoláky, když jsem měla chřipku a muž dřív z práce nemohl. Jsem z toho fakt dost špatná, celkově. Jestli jako ten lepší vývoj je tohle nebo co?

MARKYSHA: a když se jako nezlepší, tak zůstane v první třídě i jako předškolák, nebo co? :-o A do školy, do školy ho paní učitelka pustí? Ty jo, já čumím. Zlaté smíšené třídy. B. ještě v 5 letech regulérně šišlal, neuměl žádné sykavky, neuměl L, a do školy nakonec šel s perfektní výslovností. A starší syn, ten kvůli R a Ř chodil na logopedii ještě na základce.

MARKYSHA: Podle toho, jak moc tě to trápí. Asi bych se sebou a celou záležitostí byla spokojená už po prvním rozhovoru, ale jestli se tím máš trápit, raději to znovu otevři a řekni svůj názor...

Osobně jsou mi konfliktní situace spíš nepříjemné, ale pracuju na tom, abych se jim nevyhýbala. V mírné nadsázce se snažím se držet toho židovského vtipu, jak leží Kohn se Sárou v posteli, Kohn je neklidný, pořád se převrací a vzdychá, Sára se ptá, co se děje a Kohn odpoví, že mu je špatně, bolí ho hlava, zítra že má vrátit 50.000 Roubíčkovi a že je nemá. Sára zvedne telefon, vytočí číslo a řekne: Roubíček? Tady Sára, můj muž ti má zítra vrátit 50.000. Tak ti je nevrátí. Položí telefon, otočí se na Kohna a řekne: A teď ať bolí hlava Roubíčka...

MARKYSHA: To je dost psycho toto. Musím říct, že jsem s učitelkou i ředitelkou řešila už výrazně menší problémy, než že by mi učitelka vyhrožovala, že pětileťák ve školce propadne. Ale jak už tu občas někdo psal, všichni rodiče si v šatně mrmlají, ale něco říct oficiálně se pak bojí, aby se náhodou učitelky po jejich dětech nevozily. Pak se má školství změnit, když je to pořád jen jednosměrná komunikace... Osobně bych to po počátečním šoku řešila už kvůli sobě tak, že bych zašla za učitelkou a probrala to s ní věcně - s argumenty jako progres ve výslovnosti, velká slovní zásoba, inteligence a zájmy. Předpokládám, že by to uznala, už jenom kvůli tomu, že to nejspíš opravdu byla z její strany jen pruda. Pokud by to neuznala, pokračovala by další diskuze už u ředitelky a tam už by bylo možno argumentovat potvrzeními apod.. Beru to tak, že pokud někdo prudí čistě jen pro potěšení z moci, a neozveš se, bude si to dovolovat dál. Navíc jedna její věta, která pro ni byla třeba jen plácnutím, a ty se tím budeš několik dní užírat a připravovat si "válečné plány", to za to nestojí...