pripominam si matiku ze zakladky k maturite zakladni uroven a chci se zeptat jestli tuhle rovnici resim spravne nebo se na to musi uplne jinak? :)
[zarazilo me x ve jmenovateli a jestli muzu vubec /*2x ...ty cc a ccc jsou kvuli zobrazeni s mezerama se mi to... ]

x-2 cc 1 /*2x
---- = --
2x ccc 2
=========
x-2 = 1x /-1x
=========
2x-2 = 0
2x = 2
x = 1
=>L se nerovna P jestli si dobre vzpominam, tak nema reseni?

a pak mam jeste tenhle priklad vim ze jsem to umel ale ted uz vubec netusim :/ a na prvni pohled mi prijde ze bych nad tim zabil moc casu

vychazejme z nasledujicich predpokladu:
Mezi detmi, ktere maji k pani hospodarce chodit po jednom, jsou mali a velci chlapci a i mala a velka devcata. Casteji nez chlapci prichazeji devcata, male deti chodi vice nez velke. Prevdepodobnost, ze k hospodarce prijde divka, je 0,6. Pravdepodobnost, ze prijde mala divka, je 0,4. Mali chlapci prichazeji s pravdepodobnosti 0,3.

Jaka je pravdepodbnost,
1. ze k hospodarce prijde chlapec (mali nebo velky),
2. ze k hospodarce prijde velka divka,
3. ze k hospodarce prijde male dite (chlapec nebo divka),
4. ze k dospodarce neprijde mala divka?

ke kazde otazce 1-4 vybirejte spravnou odpoved z nabidky a-f
a)0,2
b)0,3
c)0,4
d)0,5
e)0,6
f)0,7

boze, uz to vidim, to jsem pako, ja se tu snad smazu - diky za pomoc :)

GRIGORIJ: no ja to prave delam jen pres rozklad na parc. zlomky, neprovadim vubec substituci, takze to mozna bude ten kamen urazu

MAGGIE: nejspis spatne substituujes (2x)'=2

pomoc, pomoc - treti priklad - furt mi tam u toho ln (2x+1) vychazi -2/5, nevim, co tam delam za chybu - diky moc

http://www.pglbc.cz/files/chemie/matika/septima/19.pdf

ATOMOUSEK: diky, ihned predavam tazateli

P( 56/320 - 2,576* ((56/320)*(1-56/320)/320)^0,5 < podil vadnych vyrobku < 56/320 - 2,576* ((56/320)*(1-56/320)/320)^0,5 ) = 0,99
kde 56/320 je zastoupeni vadnych vyrobku v prislusnem mereni, (56/320)*(1-56/320) je odhad rozptylu (alternativni rozdeleni), 2,576 je kvantil normovaneho normalniho rozdeleni (995. promil? jestli se tak jmenuje)

pomohl byste mi nekdo, prosim?

Ze skladu bylo nahodne vybrano 320 vyrobku, z tech bylo 56 ks vadnych. Na 1% hladine vyznamnosti urcete rozmezi, v jakem se bude pohybovat podil vadnych vyrobku v celem skladu.

LENNOX: tak sem si jeste asi trikrat poradne precetl podminky pro jednotlivy vlastnosti relace a mam spravne reseni, treba to nekdy nekomu pomuze.


R={ [a,a]; }
R={ [a,a]; [a,b]; [b,b]; }
R={ [a,a]; [a,c]; [c,c]; }
R={ [a,a]; [a,b]; [b,b]; [b,c]; [c,c]; [a,c]; }

R={ [b,b]; }
R={ [b,b]; [b,c]; [c,c]; }
R={ [b,b]; [b,d]; [d,d]; }
R={ [b,b]; [b,c]; [c,c]; [c,d]; [d,d]; [b,d]; }

R={ [c,c]; }
R={ [c,c]; [c,d]; [d,d]; }
R={ [c,c]; [c,e]; [e,e]; }
R={ [c,c]; [c,e]; [e,e]; [c,d]; [d,d]; [d,e]; }

R={ [d,d]; }
R={ [d,d]; [d,e]; [e,e]; }
R={ [d,d]; [d,a]; [a,a]; }
R={ [d,d]; [d,a]; [a,a]; [d,e]; [e,e]; [e,a]; }

R={ [e,e]; }
R={ [e,e]; [e,a]; [a,a]; }
R={ [e,e]; [e,b]; [b,b]; }
R={ [e,e]; [e,a]; [a,a]; [a,b]; [b,b]; [e,b]; }


hola, prosim pekne potrebuju pichnout s timhle prikladem. je dan orientovany graf



a otazka zni, kolik relaci linearniho usporadani lze na mnozine vrcholu nektereho podgrafu nalezt, pokud uvazujeme vsechny podgrafy. neoficialni pozadavek je nutnost uvest relace vyctem, takze sem se do toho pustil a skoncil na cisle 40, ale nemam poneti, jak overit spravnost.

mno, zarazil jsem se treba uz u souradnic vrcholu. ale asi jsem to pochopil spravne - umistit tu mapu proste na graf se dvema vektory. dal ale uz nevim, kolik vypoctu teziste provest, aby to bylo presny. ale jinak to uz docela chapu.


ATOMOUSEK: sry, ale 3x vystrihovat mapu a hledat pomoci rovnovahy teziste je skoro stejny zpusob jako s tou olovnici. a navic asi jeste mene presny. krome toho chci - pro potreby clanku - do toho zapojit treba i mistni gympl nebo ZS. takze kombinace metod diver-olovnice + gymplaci-vypocet se mi zdaji idealni :)

DIVER: Nekolik primek nepotrebujes, staci ti dve. A ta metoda s olovnici sice nejjednodussi je, ale mel bys ten stred overit i pomoci jine metody. Pro overeni je, podle me, nejlepsi ta metoda, kterou jsem navrhoval ja.

DIVER: Tak to ti tam lhali. Nelze to spocitat. Lze to odhadnout. A kvuli tomu nepotrebujes tak nakladnou metodu.

ani ja :D

Já jsem to četl, ale pokud neupřesníš kde je problém, nevim kterou část rozvést

jasne, to musi byt urcite vic bodu. tohle mi napsali:


3) Da se to taky normalne spocitat. (vim ze na pocitani teziste soustavy kulicek, jsem narazil na doucovani s detma v prvnim rocniku gymplu).

Kdyz vezmes treba trojuhelnik, kterej ma souradnice vrcholu treba [1;1], [0;3], [5;2], tak se poloha teziste spocita tak, ze se proste spocita "prumerna souradnice tech vrcholu"

Cili jak pro x-ovou, tak pro y-ovou slozku, se spocita jeji prumerna hodnota, cili
x-ova souradnice teziste je prumer z cisel 1 0 a 5, coz jsou 3, a y-ova souracnie je prumer z 1,3 a 2, coz je taky 2. Souradnice teziste je teda [3;2]

Nezavisi to vubec na volbe pocatku souradnic a vubec nevadi, ze treba nektery bod bude mit souradnici [0;0], teziste proste vyjde spravne v dany soustave.

No a tahle metoda funguje i libovolne sloziteho obrazce, akorat nestaci brat body po jeho okraji, ale musi se pocitat i s bodama, co jsou uvnitr toho obrazce.

Takze prakticky by se to dalo realizovat tak, ze by se na pocitaci vzala mapa radotina, a vyznacily by se pixely, ktery patrej do radotina. A pro vsechny tyhle pixely (kterych teda bude strasne moc), by se jednoduchym programem spocitala ta "prumerna souradnice". Cim vic tech pixelu bude (tj. cim vetsi rozliseni to bude mit), tim samozrejme bude vysledek presnejsi. Nejaky hodne hruby odhad by sel mozna udelat i na ctvereckovanem papire, s dostatecnou trpelivosti :)

No a kdyz to dojde jeste dal, timhletim zpusobem se da pocitat teziste i normalnich veci. Dokonce i takovych, ktery nemaj vsude stejnou hustotu. Pokud ma kazdej pixel jinou "hmotnost", tak se proste misto normalniho prumeru, pouzije vazeny prumer, tzn kazda ta hodnota se prenasobi "vahou" toho bodu, a to, cim se pak deli, neni pocet vsech bodu, ale soucet jejich vah.

DIVER: Přes tři body ne, to byla jen analogie jak v trojúhelníku, pro nepravidelnej útvar je "čím víc bodů, tím líp"

ATOMOUSEK: cooo? hele, to je ta olovnice jednodussi a imho i presnejsi, protoze si tech primek udelas klidne nekolik :)

ja uz to konzultoval i v "aplikovane matematice". tam jsem to prozmenu zase moc nepochopil. jen to, ze by to slo udelat pres nejake tri body a vypocitat :))

DIVER: Udelej si tri mapy. Jednu rozstrihni vejpul (libovolne) a na te rovne hrane hledej teziste tim zpusobem, aby ti to drzelo na prste vodorovne. Tu samou operaci udelej s druhou casti. Obe casti nasledne zvaz a spocitej "vazeny prumer".
Potom vem ten druhou mapu a prestrihni ji vejpul jinym smerem a pokus opakuj.
Nasledne priloz jednu pulku mapy na treti nerozstrizenou mapu a mistem, ktere jsi urcil jako vazeny prumer ved kolmici na rez s tim, ze ji zakreslis do nerozstrizene mapy. Potom priloz jednu cast druhe rozstrizene mapy a opet ved kolmici.
Tam, kde se kolmice protnou, tam je teziste tveho obektu.

Vyhodou je, ze to muzes zadat jako praci i do skolky (ale jen te nejvyssi).

Doporuceni: Rezy ved tak, aby teziste padlo do oblasti rezu :o)

treba si neco z toho vezmete i jako namet do hodiny :))