VERONIKA22: Možná dělám chybu, ale mám k stravování prcka opačný přístup. Jí prostě s námi a jen vyřazuju věci, které opravdu nesmí (nejraději bych, aby takové věci vůbec nechodily do bytu, abych to nemusela vůbec řešit, ale muže o kolu a gumové medvídky a sebe o chipsy nedokážu připravit... :-))) Zdravé nezdravé neřešíme, svorně si užíváme, že není válka, máme blahobyt a máme se rádi. :-) Ale syn mi to usnadňuje, miluje nudle s protlakem, rýži s tuňákem, brambory s tvarohem, špenát... Na výrazně nezdravé věci ho moc neužije, takže s ochuceným mlíkem a občas nějakým úletem si hlavu nedělám. Mně se nějak příčí chtít po dítěti něco, co sama nedokážu. Když mám po obědě chuť na sladký, tak mi přijde normální se s dítkem rozdělit - když to nepovažuju za tak špatný, abych to neudělala, tak proč by to nemohl udělat on.