TAPINA: nějaká učená paní z technologie výroby mléka řekla v Peklu na talíři, že nic škodlivého neexistuje, jen existují škodlivá množství.
což 1 kostička na týden jistě není ani pro dítě. které jinak dokáže vypít mléko či sníst jogurt.

VERONIKA22: Já nevím, taveňák odvápňuje, ať bude sebekvalitnější, což je zrovna u dětí docela problém.

TAPINA: ale tak to přesně nemyslím, taveňák má mít nějaké parametry aby splňoval zákon. a testovali desítku či 2 desítky výrobků a všechny měli hodnocení od 70-40%. a zrovna tenhle měl hodnocení 10%. sr...největší :o/
smutný no :o(

P.S. matka nejedlíka uznává, že pro děti je vhodné cokoliv co je nějak nakrmí a oni se v noci nebudí hlady.

tak jsem si koupila od Dtestu test tavených sýru a ApetitoBéďa skončil jako totálně nejhorší propadák :o/. a já tak doufala, že by se snad tomu "vhodné pro děti" pro jednou dalo věřit :o/

IORETH: nooo to zní dobře:)

jinak díky za tipy neco zkusim

Ještě jsem zapomněla na bujabézu. Pravou z cenových důvodů prakticky neděláme, ale i "rybí polévka s fenyklem" je super:

Na olivový olej se hodí nahrubo nasekaná cibule a dva fenykly a chvilku se to restuje. Přidají se dvě vrchovaté polévkové lžíce rajského protlaku a po chvilce pár nakrájených rajčat a jedna střední brambora. Chvilku se to restuje, zaleje se to bílým vínem a rybím vývarem a přidá se několik porcí rybího masa. Nechá se to bublat asi tak půl/tři čtvrtě hodiny. Nemíchat.
Uvařené maso se vyndá, zelenina se v polévce rozmixuje. Komu vadí rajčatová semínka, může přepasírovat. Dochutí se solí a pepřem. Maso si dá každý do talíře.

V originále se maso orestuje bokem a přímo v polévce se vaří drobná mořská havěť, aspoň tři druhy včetně ryby. A kromě soli a pepře se na závěr přidá panák pastisu (přiměřeně), kterej tomu přidá asi tak deset levelů.

PSICHE23: ja ho i tepelne upravuju...treba podusim s mrkvi, kukurici. vyborne kombo je dochutit rozmarynem, trochu citronove a zazvorove stavy, podlejvam vyvarem a nekonec to malinko zahustim kukuricnym skrobem, aby se to hezky lesklo. + klasika priloha a nejakej zdroj lustenin ;)

LILY: Ta voda, ocet, cukr a sůl je základní lák, koření je různé - do okurek dávám hořčičné semínko, kus křenu, cibuli, kopr, nové koření, pepř a občas i hřebíček. SNad jsem na nic nezapomněla :)

IORETH: díky! A nějaké vychytávky tipu hořčičná semínka, vinné listy apod.? Kámoš má skvělou recepturu na lák, ale odmítá prozradit, neboť je to rodinné tajemství.

LILY: Voda a ocet 8:1, sůl a cukr bei voko :)

IORETH: a jaký děláš lák na okurky, když už jsme u toho? :)

PSICHE23: Omáčka z červené řepy, u nás nazývaná "růžová svíčková":
Vepřová krkovička nakrájená na silnější plátky se orestuje na cibulce, podlije horkou vodou a zasype červenou řepou nastrouhanou na hrubo (jedna hodně velká, nebo dvě malé). Pokud to chci mít super dobré, orestuju předtím nastrouhanou řepu na másle na jiné pánvi. Trochu osolit, přidat fenykl a pepř, nechat asi dvě hodinky bublat. Občas podlejt. Až je maso měkké, dá se stranou do tepla a červená řepa s cibulkou se rozmixuje do hladka. Pasírovat netřeba, pokud někomu nevadí kousky koření, jinak je to úplně hladké. Zředíme smetanou oblíbené voltáže, dosolíme, dopepříme, jíme s knedlíkem.

Nebo domácí sterilovaná červená řepa:
Řepu vaříme asi hodinu ve slupce, oloupeme, necháme zchládnout. Nakrájíme na oblíbené tvary, u nás na ca 7mm tlustá čtvtrkolečka. Do každé sklenice přidáme kolečko/dvě křenového kořene. Přidáme několik kuliček pepře, lžičku fenyklových semínek a několik anýzových (na velkou láhev). Zalijeme horkým lákem, stejným, jako na okurky.

Pardon za tu monotématičnost, osobně mám fenykl nejraději s řepou :).

poradíte nějaký recept s fenyklem?

Můj manžel je pylový alergik, takže v podstatě alergickou anamnézu taky máme, ale tenhle nový systém jsem dodržela. Během těch dvou měsíců ochutnal Jirka všechny druhy zeleniny, co mě napadly, i ten bílek, všechny druhy masa, co běžně kupujeme. A od šestého měsíce jsme pak najeli na "množstevní" příkrmy, to už zase dávám docela jednotvárné. Neměl žádné problémy po ničem.

ZEMINO: No právě že ne. Nejnovější názor je u všech dětí (a zejména u těch kojených) zavést (tzn. dát dva dny po sobě jednu lžičku, ne víc) co nejvíc potravin v imunitním okně mezi 4 - 6. měsícem. Imunitní okno je stav, kdy mateřské protilátky už neprocházejí střevní sliznicí, takže už se imunitní systém dítěte už musí začít starat sám o sebe, ale zase je ten imunitní systém ještě nevyzrálý a neumí zareagovat příliš silně. Takže když potom později ta potravina přijde už ve stabilním příkrmu, spadá do kategorie "věcí, co už tady byly a neškodily".

TRISSIE: já jsem to zase tehdy slyšela úplně všude. Studii nemám, neb hledání studií mě nikdy nelákalo. :)

TAPINA: tak pokud mě pamět neklame,tak většinou kojené děti začínají opravdu až kolem toho 6.měsice s přikrmy.. děti na UM začínají s přikrmy od 4.měsíce .. takže na tím pádem na webu kojeni.net mi to přijde v pohodě
a v dnešní době alergií to pomalé zavádění je snad na místě.. u nás to teda nebylo pomalé,byť chlap je alergik (ne ale na jidlo),malý futroval naprosto vše a ve velkém množství od začátku,dát mu 2lžičky na začátku na ochutnání,tak by mě asi zabil :)
na druhou stranu mojí kamarádky holčička nebylo schopna/ochotna přijmout jídlo dřív než po 8.měsíci

prostě je to kus od kusu..

a já před 3lety taky dávala jen žloutek místo masa.. ne celé vejce. Za 5 let to bude zase všechno jinak!

NEMYNA: Na druhé straně na kojeni.net razí to pravidlo do 6 měsíců nepřikrmovat vůbec a pak zavádět všechno hrozně pomalu, což už je dneska překonaná teorie.