PATISLAV: Velmi správně jsi naznačil hmyz, já doplním ostatní drobné bezobratlé, červy, larvy, ryby, drobné suchozemské obratlovce, co stačí zašlápnout (myši apod.), vybrat z hnízd (vejce + ptáčata) nebo sejmout kamenem (zajíc, veverka). Plus ty mršiny, zejména jejich játra, krev a obsah býložravých žaludků (což bychom tedy mohli považovat za rostlinný zdroj:). Ta živočišná základna staře paleolitického sběrače byla poměrně široká.

PATISLAV: Zajímavý je, jak z fleku víš, že maso 6x denně je špatné, ale už neřešíš, kolik se toho masa doporučuje dávat.

A pořád jsem ještě nedostal jména těch pediatrů, co doporučují maso 6x týdně. Moc rád bych to s nima konzultoval.

PATISLAV: Ale noták, ty kořisti, maso není jen mamut :o) Naprostá většina všežravců nic neloví, sbírá drobné živočichy, kteří neutečou.

CORNELA: prosím tě, vysvětli mi, jak to tedy dělají všechny ty děti vegetariánů po celém světě, kterých jsou stamiliony, že neumírají? Jedí maso potají?

TAPINA: tak se dohaduj, a zkus do těch dohadů zapojit některá fakta - například naprostou nevhodnost lidského chrupu k jezení syrového masa (schválně si to někdy zkus, bez mlýnku na maso) nebo absenci přirozených zbraní, kterými by člověk skolil kořist. Tzn. aktivním masožravcem se mohl stát až důsledkem evoluce mozku a následného vynálezu zbraní a ohně, což se rozhodně nedá označit za přirozený stav. Do té doby mohl jíst nanejvýš hmyz, červy a mršiny (a ty jen tehdy, nepředběhli-li ho agilnější predátoři). Což je ostatně zhruba to, s čím se v přírodě setká i to prase. Zajímavou otázkou k zamyšlení pak je, jak často a v jakém množství asi tento typ potravy měl člověk k dispozici. Rostlinná strava bezpochyby tvořila základ jídelníčku.