Možná je to známá věc, ale zbylo mi dost ovesné kaše ze snídaně, tak jsem do ni přidala máslo a cukr (brusinky, strouhaný kokos a skořice už vevnitř byly) a udělala plačícího na pekáč a dala do trouby. Sušenky bych tomu neříkala, jsou uvnitř víc než vláčné, i přesto, ze jsem je dopekla i z druhé strany. Nic méně děti tomu sušenky říkaly a to co nesnědly včera si dnes vzaly do školy jako svačinu.
(Nebyl to pokus o ovesné sušenky, ale likvidace zbytku)