XCHAOS,
DOCKINEZ:
intuitivně nesouhlasím s
DOCKINEZ, a chápu, co chce
XCHAOS říci.
asi bych tu připomněl tzv. hume'ovu gilotinu, neboli rozdíl mezi tím, co je a co by mělo být (is-ought problem).
to, že se lidi mezi sebou často rvou jako psi o kost je realita. otázkou je, jestli se s tím prostě smíříme a chceme, aby to tak bylo. a nejen chceme, ale zapojíme se do toho v tomto duchu.
já tedy ne. a nejsem sám, vývoj lidské společnosti jasně naznačuje, že touhle cestou ani nejdeme (byť se měníme véééélmi pomalu; viz solidní, 900stránková studie "better angels of our nature" od pinkera, sem zvědav, kdy bude ten český překlad, jestli někdy). komplexní lidská společnost, ve které žijeme, není a nemůže být ani založena na čistě sobeckých základech absolutní priority zájmů jedince. jenom si uvědomte, kolik lidí je zodpovědných za to, že ráno může sníst ke snídani svůj rohlík* (*doplňte libovolnou potravinu ;) a ti lidé spolu dobrovolně spolupracují. pokud by nespolupracovali, vrátíme se do dob, kdy si každý všechno musel dělat více méně sám, protože jenom tato spolupráce zaručuje to, že specialista může dodávat zboží nespecialistovi. jistě, umím si upéct chleba, ale radši svůj čas vyměním s pekařem za to, že budu v tom čase učit jeho děti ;)
excentrické a koncentrické síly ve společnosti musí být vyrovnané, abychom zachovali stabilitu, pokud se chceme někam pohnout, musí ty koncentrické převážit. a pokud tu teď někdo vytáhne komunizmus a socializmus, kopnu ho do kotníku :) etika (či morálka) je souborem norem, které tu vyrovnanost zaručují, a je podmíněna nejen kulturně, ale i geneticky. ale kulturní složka je silná. pokud budeme tolerovat a smiřovat se excentricitou "boje o moc", skončíme špatně. méně komplexní společnosti byly méně náchylné k nestabilitě kvůli toleranci k tomuto boji. kdyby dnes nastaly tytéž společenské změny jako třeba v sedmnáctém století (válka trvající tři dekády, totální zničení hospodářství na značném rozsahu území a vymření 30 - 50 % populace), tak se z toho nevyhrabeme dřív než za pár set let a ne jako tehdy za 50.
podle psychologických výzkumů je paradoxně (jak to už dnešní věda ukazuje minimálně posledních 100 let, že povaha světa je značně kontraintuitivní) lepší protivníka veřejně označit za lháře/podvodníka ve spojení s fakty, než ho trestat (fyzicky, finančně). takže by mělo platit, že kámoši do té doby, než mě podražíš. a ne že ti to pak oplatím podrazem, ale prostě se s tebou nebudu bavit. česká politika upadla do vzájemného, většinou lživého, okopávání kotníků a zákonitě z toho nic dobrého neplyne. lidé světu nerozumí (a často ani nemohou), mají strach a politici toho strachu zneužívají k eskalaci a předkládání lživých řešení, která jim vyhovují.
to, co se mi na pirátech líbilo, že tuhle hru nechtěli hrát, a chtěli se propracovat pozitivním příkladem. současná garnitura u pirátů ale najela na tradiční role v české politice a moc od nich popravdě nečekám. budou jen jednou stranou z mnoha, mezi kterými se nedá rozlišit, protože dělají de facto všechny totéž, jen barvy fanglí se liší.
tak, už jsem po obědě a můžu jít zase dělat něco smyslu plného :)