EL_TOPO: no hele, to je těžký. Já poskytoval 20 let internet, jako firma, a v podstatě jsem z toho sám nic neměl, teda kormě toho toho Internetu, samozřejmě :-) akorát vzniklo několik ne-až-tak super placených pracovních míst. Ale celou dobu jsem čelil kritice různých spolků a sdružení, že to "dělám pro zisk", přestože jsem dělal vlastně to samé, co oni. A stejně na tom můžou být tihle zavedení staropiráti, kteří se trochu paradoxně prohlásili za "nové" (ačkoliv spousta těch relativně novějších než oni jim vzápětí unikla, ale tak už to u těch novot bývá). Já to nebudu soudit, dokud to celé nějaké nedopadne.
Je fakt, ale to platí pro ty různé populistické nesmysly ještě daleko víc, že kvalifikace sehnat co největší podporu pomocí nějakého guerilla marketingu se nemusí vůbec překrývat s kvalifikací rozumně vládnout zemi. Proto fakticky zemi vládnou úředníci, profesionálové a politici spíše soutěží o roli jakýchsi jejich "mluvčích". Když jsem si to naplno uvědomil, tak jsem ztratil motivaci cpát se v Pirátech nějak moc do popředí (asi jsem fakt narcistní osobnost a myslel jsem si fakt, že jednou něčemu vládnout budu, nevím...). Spíš mi baví pozice, ze které můžu pozorovat, analyzovat, vysvětlovat.
Volič, který je skeptický k Ferjenčíkovi, ale myšlenka Pirátů jako transparentní strany postavené na vnitřní demokracii mu přijde jako dobrý nápad, má v těhle volbách pořád šanci to vyjádřit. Ale měl by navázat kontakt s jinými voliči, s členy Pirátů nebo jiných stran, a bavit se o tom s nimi. Každý musí nějak pochopit svojí roli v tom procesu. Mě je blízký program, myšlenky, činy. Nezáleží mi až tolik na image, nezáleží mi tolik na konkrétních osobnostech.
Ferjenčík je symbolem určitého marketingového stylu, který určité voliče odrazoval a jiné (zřejmě) přeci jen přitahoval, s výměnou voličů ale přišla i obměna programu, protože když máte ty jiné voliče, tak je zajímají jiné věci. Ale vlastně je to nějaký výsledek toho kampaňování, kdy někdo, do dělá ty média, najednou zjistí, že voliče nezajímá agenda, kterou tlačíme ze setrvačnosti, i když naši voliči už dávno řeší úplně jiné životní situace a problémy. Takže tohle je složitá otázka. Zelení se např. prezentují strašně levicově, ačkoliv ochrana životního prostředí je původně vlastně konzervativní agenda.
Jedna cesta je držet monotématické strany v podstatě malé, semknuté a pak hledat, jak mezi nimi vytvářet koalice, které tlačí nějaké reálné kompromisy. To je takový intuitivní přístup k demokracii a k politice. Reálně ale jde o marketing: ze značky se stane brand, který lidi volí ze směsi motivů, často je to odpor vůči jinému brandu nebo nějakým osobnostem, které už byly v médiích vidět moc dlouho.
Snaha nějak deFerjenčíkovat Piráty byla docela silná, vyvrcholila celým tím hnutím "za všechno může Ferjenčík" a snahou zakázat mu kandidovat, což sama o sobě byla hezká recese, ale pokud někdo třeba sám za sebe v eurovolbách nebo parlamentních volbách získá skoro tolik kroužků, jako třeba celá strana jako celek v krajských volbách (chápu: účast je odlišná, ale o tom to právě je...) tak je jasné, že takový člověk se vyhazuje špatně. Kvůli tomu někteří členové odešli, protože si uvědomili, že v tomhle prostředí jejich ambice nebudou naplněny...
Faktem je, že zůstávat u Pirátů určitě odvádí pozornost od důležitějších věcí, co by člověk se svým životem měl dělat. U mě jde na rozdíl od lidí, kteří přišli později, asi o nějakou nostalgii, či co. Vytvořit několik nových Marků Bendů v politice skutečně nebyl můj cíl...