THE_MIRACLE: jak sis jistě povšimnul, za lemply považuju pracovníky s pravomocí zaměstnavatele v rozpočtovém sektoru (protože v soukromém osobní odpovědnost funguje o něco líp). Moji zmínění příbuzní v rozpočtovém sektoru nepůsobili a nepůsobí.
Napsal jsem, že to to nejde vyřešit systémově, ne že to nejde vyřešit. Nikdo z českých ministrů nebo jejich náměstků žádnou osobní zodpovědnost nenese. Nejsou hodnoceni a odvoláváni podle svých výsledků, ale na základě politických dohod a obchodů (výjimky se najdou). Dokud bude panovat přesvědčení, že to má řešit "stát" nebo "vláda", nikdy se nic nevyřeší. Musí tam být osobní odpovědnost.
Já se omezení příjmové stránky rozpočtu nebojím, naopak. Ale kolik stávkujících odborářů by vyměnilo větší flexibilitu trhu práce za tu krásnou perspektivu "stát se o nás postará"?
Nejlepší způsob, jak se zbavit, jak píšeš, parazitů, je minimalizovat finanční toky ve veřejných rozpočtech. Kde se nepřerozděluje, tam se neni na čem přiživit. No a samozřejmě... osobní odpovědnost.
Fakt si nedokážu představit, že bych se ve své práci flákal, a pak to spravil prostě tím, že zajdu se šéfem na pivo. Na druhou stranu, když můj zaměstnavatel přijde o část obratu, dejme tomu ztratíme klienta, naprosto nikdo se nepozastaví, když polovina firmy vyletí. Co budu dělat v šedesáti je můj problém. Ale srdnaté české odbory to vidí jinak.