Zapoměla jsem popsat obrázek třístupňové olejové difuzní vývěvy.
V zásobníku s olejem 1 zahříváme elektrickým topným tělesem 2 vytvářejícím páru, která proudí trubicí 3 do talířkovytých trysek na horním konci trubic. V ttryskách probíhá přeměna energie tlaku páry v kinetickou energii, proud tryskající páry nabývá tvaru komolého kužele. Těleso vývěvy je chlazeno vodou 4 a proto pára na stěnách vývěvykondenzuje a vzniká kapalina, ztéká zpět do varníku. Mezi tryskou a kondenzační stěnou proto proudí neustále proud páry pracovní kapaliny.

Molekuly čerpaného plynu dopadají 5 na kuželový povrch pracovní páry a difundují do něj. Přitom se srážejí s molekulama páry a získávají impuls rychlosti ve směru pohybu proudu par. KOncentrace čerpaného plynu je v rozšířeném proudu páry velmi malá, díky čemuž molekuly plynu snadno difundují do nitra proudu páry. Část molekul čerpaného plynu však není zachycována proudem a odráží se zpět od molekul páry. Po kondenzaci páry na stěně se plyn stržený parou dostává do dalších stupňů vývěvy a končí ve výstupním otvoru 6, v němž je tlak roven tlaku primárního vakua1 - 100 Pa. Odtud je plyn odváděn do atmosféry, zpravidla mechanickou vývěvou.

K vakuování používáme tzv. vývěvy.
Ty se dělí na:

1.Transportní - odvádějí plyn z čerpaného prostoru.

a) mechanické (vytlačovací) - snížení tlaku dosahuje zvětšením objemu plynu, patří sem olejové rotační vývěvy a suché rotační vývěvy viz. obr.





b) vývěvy pracující na základě přenosu impulsu - v nich se udílí molekulám plynu rychlost ve směru čerpání, takže jsou odváděny z čerpanéhoprostoru. Patří mezi ně parní ejektorové vývěvy a olejové difuzní vývěvy.





c) adsorpčně transportní - v nich jsou molekuly dočasně adsorbovány na povrchu a jím přeneseny z jednoho místa na druhé

d) akomodačně efuzní - molekuly v nich přecházejí z jedné oblasti systému do druhé díky různým koeficientům akomodace sorbujících povrchů a jejich různým teplotám (efúze)

2. Sorpční - plyn z čerpaného systému neodvádějí, ale vážou jej různým způsobem uvnitř vývěvy.

Možná vysvětlím, co je to střední volná dráha:

Při snižování tlaku plynu se snižuje jednak počet molekul (atomů) v jednotce objemu - objemová koncentrace plynu (n), jednak střední volná dráha molekul (L s čárkou nad L) - dráha, kterou urazí molekula mezi dvěma po sobě následujícími srážkami.

Tak se učím na zkoušku a ejhle, taková hezká informace:)

V takzvaném kosmickém vakuu 10 na -13 ( nevím, jak se tu píše do exponentu ) je v objemu 1 cm čtvereční 33 molekul. Pokud jde o střední volnou dráhu molekul při různých tlacích, je její hodnota v kosmickém prostoru řádově 50x10 na 6 Km, to znamená, že molekuly látek , které jsou v kosmickém prostoru, mohou překonat vzdálenosti rovné meziplanetárním dříve, než dojde k jejich vzájemné srážce. Naproti tomu jsou molekuly plynu při atmosferickém tlaku tak stěsnány, že jejich střední volná dráha je omezena mylým pohybem stále se vzájemně srážejících molekul.

pozn.: Pohyb částic plynu je nejdůležitějším jevem ve vakuové technice ( využití ve vakuových pecích ). Právě díky tomuto pohybu opouštějí molekuly čerpaný prostor. Nemohou-li se molekuly, které opustily čerpaný objem, do něj vrátit, je splněna hlavní podmínka získávání vakua.

uff to je horko, kor dyz clovek svaruje :P
neska ze me chcaly proudy vody.

CYBERNETIXX: Tebe asi začnu mazat ty třešničko:)))

Dneska jsem byla v ALFE slévárně obhlídnout terén. Lijí tam litinu a v menším množství i hliník. Je to taková trochu starobylá slévárna. Mají tam kuplovnu, ze které asi zaručené složení dostane jenom mág a pískové hospodářství příliš ouvej. Na bentonitovou výplňovou směs při regeneraci jen tak chrstnou vodu od oka, takže tři procenta vlhkosti nijak zvláť neklapne a pak mají jakýsi podivný mísič, co jim to ani nerozemele pořádně, ty hrudky. Mají ještě na modelovou směs kolový mýsič, což je už jiné kafe.

V podstatě budou přecházet z kuplovny na elektrickou pec a chtějí vychytat lepší systém na regeneraci formovací směsy. Ze zdi jim kouká odpichový kanálek oné kuplovny, je to taková raritka.

Tady malé foto -

BREBER: A nebo všeobecně pro všechny mašiny "1000 x V/pí x d". Přičemž v je řezná rychlost a d je průměr obrobku. Jinak by jsi měl mít na stojanovce nějakou stručnou tabulku (třeba na vnitřní straně krytu u řemenic nebo tak něco)

BREBER: tu mas ;)
http://www.vrtakyas.cz/index.php?hid=1265

vim, ze to sem uplne nepatri, ale pribuznejsi klub jsem nenasel...

mam prosbu:

rozjeli jsme s tatou stojanovou vrtacku - ma 4 prevody (zhruba 500, 1000, 1500, 2000 ot/min) a marne jsem hledal na netu tabulku otacek pro jednotlive prumery vrtaku.
Ze skoly si pamatuji to, ze cim mensi vrtak, tim vetsi otacky a naopak, samozrejme v zavislosti na materialu...

muzete me nekdo navest? pls do posty, dekuji

a jen tak nahodou jsem nasel tohle:
http://www.primamateria.net/
moc pekna prace

Home built foundry
http://www.youtube.com/watch?v=kIRUJ_nfUtI

Sand Casting - INTRODUCTION Philip White & jenny dunseath
http://www.youtube.com/watch?v=Kmb5tivQ_bY

ERIDANI: Zkratka tusim co na to budes potrebovat, ale nemam paru o tom jak dosahnout takoveho vysledku.

Pripada mi to, jako by nekdo na plotnu hodil klubo dratu a pak do toho stoural klacikem.

KILLIAN: Nerozumím, lépe mi to prosím vysvětli:)

ERIDANI: asi bych ti vyprave,l jak jsem maloval obraz :D
teda jako jinak zadnej... kdyzsetotakvezme

TRISSIE: Původně jsem studovala umělecké slévárenství na střední, pak po bakaláře a pak jsem nějak počebovala studovat a nejjednodušší bylo navázat, a tak jsem přešla na Technologii slévárenství. V podstatě stála chuť dělat něco kreativního, když jsem končila základku:)
A proč ty děláš to ,co děláš?

KUZZMA: V podstatě mě to napadlo na základě toho, že jsem ve zkouškovém místo hodin strávených u knih strávila kupu času na nyxu. Tak jsem si na sebe vymyslela takový chyták, který sice tento semestr nevyužiju, pač už mám hotovo, ale příští by to šlo:)
S nahozením tématu máš pravdu. O něco jsem se pokoušela, ale zatím jsem tomu nedala moc času, takže je to takové, jaké to je. Samozřejmě budu ráda zjišťovat nové informace a když už je to můj obor, něco by mi to přeci jen mělo dávat:)

KILLIAN: Pěkné:) Máš k tomu nějké obsáhlejší info? Třeba jak je to vyrobené?

CYBERNETIXX: K tem premenam... Jednou mi dal kamarad takovy papirek s kouzelnou formuli, pry neco jako "Sem ham foraz". Cca za 10 minut tvrdeho mentalniho treningu se zaclo menit uplne vsechno (olovo na zlato, strom na pozemni kukacku, kamarad na hromadu sracek). Od te doby verim, ze jde premenit cokoliv na cokoliv a nemusis byt zrovna jogin.

ERIDANI: Kdyz uz jsem tu, proc jsi tohle forum zalozila? (Nemyslim to ve zlem.) Chces se neco dozvedet, neco rict, nebo neco probrat? Slevarenstvi je moc obecne tema... Nastol problem, treba zabihavost hlinikovych sloucenin, magnetismus Beta zeleza, kokilove vs. kontinualni liti:)

ERIDANI: můžu se zeptat, co vede holku k zájmu o slévárenství? Je to takový dost neobvyklý koníček i u chlapa, natož u ženské :-)

teda, já mám tak co říkat, materiálové inženýrství jsem měla jako druhou volbu oboru, ale vzali mě na ekonomiku strojírenských podniků :)

CYBERNETIXX: Ta vybrace těch prvků se mění i v závislosti na tlaku a teplotě, takže tvoje poznámka, ač je poutavá, tak je trochu málo. Vem si, že když máš stejné složení, tak můžeš mít pokaždé jinou strukturu. JInak ti narostou krystaly v závislosti právě na té teplotě a tlaku.

Tak snad tím co tu píšeš neodradíš lidi, co přemýšlí, zda sledovat. Já sama jsem tomu zatím nenasadila žádnou laťku...

CYBERNETIXX: HE he:D No tak to není přeměna prvku v jiný. Ale hmotu z jednoho skupenství a různých struktur, to už by slévárenství dovedlo.

Ahoj:)