ERIDANI: Ano, máš pravdu, může to být i IP. Jsem trochu zatížen určitou znalostí pecního v parku v ČR, ale ve světě určitě může být více provozů se systémem IP+vakuové odplynění+ingotová cesta. Navíc mám k EOP tak trochu osobní vztah :)

U nás se v poslední době používala indukční pec k výrobě ocelí k tváření -pokud vím- jen v kladenské Poldi Hütte (nepočítám poloprovoz v ostravském výzkumáku MMV), kdežto návaznost EOP+vakuovací keson+ingotová cesta je v českých elektroocelárnách v současnosti standart (Vítkovice, Pilsen Steel, ŽĎAS, Třinecká elektroocelárna).

Ve výrobě ocelí na odlitky samozřejmě hrají IP zcela důležitější roli a jejich význam roste - zatímco se IP stavějí nové, EOP se naopak zastavují - viz Královopolská slévárna: http://www.kpslevarna.cz/cz/aktuality/0/39

JRXD: Osobně bych se vyvarovala přílišné konkretizaci jaká pec. Indukční se dnes také používá. Všeobecně co se týká překladu, překlad by se měl držet textu.
Jinak si to hezky osvětlil:)
PALACH: Jak píše Jrxd...

JRXD: TITLE: This Quality Standard describes a 1.5% chromium 1% carbon through hardening steel produced by clean steel making practice .. nejlépe by tam mělo být "work hardering" ale hardering samo o sobe k potvrzení tváření stačí ;)

JRXD: Ještě k "úloze ingotů" ve výrobě ocelí k tváření, ony se až na velmi vzácné výjimky už znovu netaví (pokud se nejedná o zmetky, že), ale zpracovávají se vlastním tvářením (válcováním nebo kováním). Tou výjimkou myslím již zmíněné elektrostruskové přetavování http://www.aceso.cz/elektrostruskove-pretavovani-(esr).html

SHEALA: Sice neznám souvislosti toho textu, ale "ingot route" bude podle mě anglická obdoba českého ocelářského výrazu "ingotová cesta". To se používá ve výrobě ocelí k tváření, aby se odlišilo, zda je vyrobeným polotovarem ingot (odlitý do kokily) nebo plynule litý předlitek, odlévaný na ZPO-zařízení pro plynulé odlévání oceli. Není to tak dávno, co se u nás lilo 100% ocelí k tváření na ingoty, ale v 90. letech se to zcela otočilo a ingotovou cestou se dneska odlévají spíše jen méně běžné jakosti. Výjimku tvoří kovárenské ingoty ve strojírenských ocelárnách (Plzeň, Vítkovice).

Vacuum degassed - vakuové odplynění -taky v dnešních ocelárnách zcela běžná věc, jde hlavně o snížení obsahu vodíku a dusíku. Běžný postup sekundární metalurgie, zařazovaný těsně před odléváním. Všecky velké ocelárny dneska mají nějaký typ zařízení pro vakuové odplynění, ale nezpracovávají se na tom všechny vyráběné jakosti.

No a electrically melted - podle mě mají na mysli obloukovku - EOP (EAF). Oblouková pec má v metalurgii oceli nejširší metalurgické možnosti a umožnuje výrobu nejčistších ocelí, takže nejnáročnější značky se obvykle vyrábějí na EOP.

Takže závěr by byl, že se hovoří o výrobě oceli k tváření na elektrické oblokové peci, vakuově odplyněné a odlévané ingotovou cestou. To ovšem předpokládám, že je řeč o konvenční technologii, ne nějaké specialitce typu elektrostruskové přetavování nebo vakuová oblouková pec.

ERIDANI: mě to zaráží ,protože natavení je ten nejdražší energetický proces

ERIDANI: no ja sem chapala ze se z ty taveniny lije ingot prave :-) oki skusim ten scholar ;-)

SHEALA: Zkus is něco najít přes schollar na googlu.

Z toho co jsem stihla zjistit pouze odhaduji, že je to výroba oceli pomoci ingotů, roztavených v elektrické peci, odplyněné vakuem. Je možné, že jsou předpřipravené ingoty z oceli pro jisté složení, protože odplynění pomoci vakua znamená, že už v kovu neprobíhají veliké chemické reakce... Ale vůbec si nejsem jistá. Jinak je možné, že tím myslí, že se s natravené odplyněné taveniny lije ingot, ale trochu mi u toho příjde zvláštní to pořadí...
SHEALA: Tím se asi myslí výroba oceli o vysoké čistotě. To by pak aji hrálo s tím vyráběním z ingotů. Přijde mi to celkem logické.

PALACH: Ingoty se normálně používají právě pro další zpracování. U oceli je to jak tváření, tak tavení.

SHEALA: tak to mi nejde taky nějak do hlavy, ingot je výsledný produkt :/ , měl by být nakonci a né na začátku. Natavuje se ruda a ocelový odpad podobného složení.
SHEALA: "čistá technologie výroby oceli" , jde o technologii (způsob) výroby.

asi ze je to lite do ingotu

jinak
Bearing quality made by Clean Steelmaking Practice... mam chut to "Clean Steeelmaking practice" neprekladat, prijde mi to jako nejaka bristka norma

jo porad ten ocelarsky test, ted zas nevim co chtel basnik rici tim ingot route :-)
Steelmaking Process: Ingot route, Electrically melted, Vacuum degassed

PALACH: No tak Stránský sice hodný pán, ale má nejšílenější otázky:)) Ale všichni kolem něj to ví, tím pádem když neznáš odpověď na jeho otázku, tak se zase tolik neděje:)

Celkem jsem byla na jednu stranu nespokojená, že i já to udělala s takovým hrozným přístupem ke studiu, ale když mi předseda komise včera řekla, že jsem odzbrojila Roučku, ten byl ze všech nejtvrdší, tak jsem dostala radost, že zase tak veliký jelito nejsem a úspěch se koná:))

ERIDANI: Nene, Božského Karla jsme neměli :)) Já měl být hlavně odpoledne na jednu. Prezentaci jsem dodělal ve dvě a že si to tam půjdu někde zkoušet už v deset. Každopádně to šlo tak rychlo, že jsem šel už v 11 a obhajoval jsem zpatra :D ale aspoň sem to měl rychle za sebou :))
Jinak Stránský je vždy hodný, on je má rád když tomu lidé rozumí :)) Největší sviňák je Foret, ale s tím se nedá nic dělat..
Jak se tak dívu na čas, asi už si někde v hospě :) tak gratuluju ;))

PALACH: Ani nevím, zda dneska usnu. Jsem až odpoledne, to jsou ty správná muka:)
A jak to u vás probíhalo? Měli ste Stránského v komisi? Byl hodný?

ERIDANI: na žal ani nemysli, viď se zítra v hospodě jako oslavenec a bude to tak ;)

PALACH: To ano, to za každé situace. Zapíjet žal, nebo slavit úspěch...

ERIDANI: spíše se pak rozsekneš v hospodě ty :))

PALACH: Díky, mne to sem tam chytá, ale vesměs dobré:) Zítra se to rozsekne.

SHEALA: a ta sferoidizace musí nutně souviset se vznikem kulovitého cementitu z původně destičkového. Myslel jsem že je tam obsah menší než 0,8%C. Při obsahu nad tuto hranici (přesněji nějak 0,725%) a již vyniká cementit. Navíc při popouštění v oblasti 200-400 může docházet k vyloučenní cementitu na hranicích zrn a způsobit tak nízkoteplotní popouštěcí křehkost (rázový interkrystalický lom), proto to pop. bylo na 200°C, aby k tomu nedošlo, ale houževnatost se zvýšila.

Takže bych tam hodil že je tam struktura zrnitého perlitu a plně kulovitého cementitu.

No a to je prvotní stav oceli po vyrobení a žíhání.

Pak je možné tu ocel tepelně zpracovat a to je to zušlechtění na tom test piece.


ERIDANI: takže zitra jdeš na obhajobu+státnice?? tak to přeji hodně štěstí !! já byl nervózní jak hárající fenka :)))

Tu normu jsem taky nakonec našel :))
Jinak, Kalení= austenitizace-tedy ohřev na austenitizační teplotu a z ní prudké ochlazení pod teplotu Ms (Martenzit start) aby vznikla tato struktura. Jelikož tam rostou ty jehlice martenzitu, původní austenit někde mezi nimi zbude a nazývá se zbytkový austenit (Az) - jenže mi ho tam chceme co nejméně a to je důvod, proč se dělá popouštění - jednak se může dojít ke změně Az na bainit (čímž se snižují zbytková pnutí vzniklé vlivem tetragonálního martenzitu při kalení, což není difúzní přemena a probíhá až rychlostí šíření zvuku v kovu), ale to až nad teplotu 200°C, ale taky se mění tetragonální martenzit na kubický, jelikož popouštění je již difúzní přeměna s výdrží (3h) a uhlík který byl při kalení uvězněn v tetragonálním martenzitu má nyní možnost difundovat pryč a tetragonální martenzit se mění na kubický, čímž sice klesají pevnostní charakteristiky které zde byly vlivem intersticiálního vytvrzení přesyceného uhlíku, ale na druhou stranu vzniká z tetr. martenzitu i méně stabilní epsilon karbid (nemá celočíselnou stechiometrii) který vytvrzuje po hranicích zrn a celková tvrdost tak klesá jen mírně. Účelem je zvýšení houževnatosti, k čemuž dochází přeměnou tetr. na kubický martenzit a při teplotě popouštění nad 200°C i přeměnou Az na bainit.
Zušlechtění je u kalených ocelí potřebná jako jako sůl, bez ní by byly velmi náchylné na vznik trhlin apod. vlivem vnitřích napětí po kalení.

ERIDANI: No právě v úterý jsem tam skončil, to by mělo vysvětlovat tu dlouhou absenci zde :))