ANICASE: předesílám, že mnoho nevím o studiu medicíny, ale CBM jsem se zabývala v oblasti sociální práce. Svým způsobem ty obory ovšem mají dost styčných bodů.
Mé chápání je takové, že CBM se nejdřív začal praktikovat v postgraduálním vzdělávání a zavádění absolventů do praxe. Tam je asi zjevnější, že se hodí soustředit se na definování výstupních kompetencí a nikoliv na bazírování na "nalití" nějakého obsahu do hlav vzdělávaných. Samozřejmě nejde jen definovat kýžené kompetence a nechat studenty, ať k nim nějak dojdou sami (např. pokusy na pacientech). Ta cesta musí být také nějak regulovaná, a součástí by měl být také nějaký efektivní systém provázení tím studiem či mentoringu, jakkoli se tomu řekne. Právě proto, aby se maximalizovala efektivita průchodu studiem, tj. k dosažení kýžených kompetencí, a přitom se minimalizovala rizika (např. škody na pacientech).
No a postupně se došlo k tomu, že je možné toto celé spustit i na úroveň pregraduálního vzdělávání. Ale jak říkám, nejsem si jistá, jak moc masivně rozšířené to na západě je.